Skrýt výsledky vyhledávání
rss feed

Katalog objektů – Restaurace – Restaurace

Lví dvůr

Adresa
U Prašného mostu 6/51, Praha 1 - 110 00
Telefon

224 372 361

Městská část
Praha 1
www
E-mail
Doprava

Tram. č. 22, 23 - zastávka Pražský hrad

Otevírací doba

Po - Ne  11:00 - 24:00

Doplňující služby
oslavy, salónek, terasa, zahrádka
Typ kuchyně
Česká
Najít poblíž Divadla | Galerie | Kluby | Kina

Popis objektu

Další informace

Komentáře

Hodnocení, hlasování, ohlasy a komentáře

Vyhledání alternativy

Kam si ještě zajít. Výběr dalších míst

Dnes

Nejaktuálnější zprávy

Historie Lvího dvora

Na severním okraji areálu Pražského hradu před Prašným mostem stojí již od roku 1581 renesanční budova. Postavil ji v letech 1581-1583 Ulrico Avortalis na místě dvora dřevěného, založeného již císařem Ferdinandem I. Habsburským. Kolem dvora stála galerie pro diváky, ve vytápěných kotcích byli kromě lvů chováni i tři levharti (dar ruského cara Fjodora I., syna Ivana Hrozného), tygr (dar florentského vévody Ferdinanda Medici), orangutan a další divoká zvířata. V háji ovocných stromů za dvorem sedali ve větvích papoušci přivázaní zlatým řetízkem, aby nemohli odletět.

Zdi krásného Lvího dvora vyprávějí mnoho příběhů. Například o tom, že císař Rudolf II. nechal obzvlášť pečovat o lva jménem Mohamed (dar tureckého sultána), jenž měl podle Keplerova horoskopu (hvězdáře Tycho de Brahe) při svém zrození stejnou konstelaci hvězd jako sám císař. Skutečnost je, že císař zemřel jen několik dní po skonu svého oblíbeného lva. Pečovala o něj vzácná paní Laurecína, která prý po císařově smrti obětovala svůj majetek, aby zvířata udržela naživu.

Od konce 17. století chov zvířat ve Lvím dvoře začal upadat, písemná zpráva z roku 1740 informuje o odvozu posledního medvěda. Příběh o dámě, která upustila do klece se lvy rukavičku a o kavalírovi, který ji zpět přinesl, zveršoval Friedrich Schiller.

Koncem 18. století zde zahradník Adam Utz zřídil krčmu. V letech 1967 - 1972 byl v jádru renesanční objekt adaptován na restauraci se zahrádkou v místech, kde kdysi býval výběh šelem.

Program obnovy a otevírání Pražského hradu veřejnosti, který se začal na Hradě rozvíjet s příchodem prezidenta Václava Havla, se dotkl i Lvího dvora. Objekt byl ve velmi špatném technickém stavu. Z architektonických návrhů byla vybrána studie ateliéru ing.arch. Josefa Pleskota. To bylo v roce 1993 a Lví dvůr se otevřel na jaře 1996. Byly zde zřízeny restaurace Arcimboldo, nazvaná po oblíbeném Rudolfově malíři s bohatou fantazií a kavárna Cattedrala.

Současný vzhled a stav Lvího dvora se datuje od poslední rekonstrukce, kterou prováděla společnost Pražští labužníci pod vedením ing.arch Jana Špačka v roce 1999. Restaurační komplex otevíral v listopadu 1999 sám prezident Václav Havel.




Historie Pražského selátka

Rudolfínská Praha 16. století byla plná kosmopolitních vlivů z celé kulturní Evropy. Senzační zámořské objevy a dobrodružství, pohádková bohatství, zážitky a kuriozity ovlivnily jistou dekadencí a mystikou i životní styl v hledání nových gastronomických rozkoší, rytířských turnajů, hodokvasů a hedonistického pojetí života. Osobní přínos Rudolfa II. (1552-1612), krále českého, uherského a císaře římského, byl v tomto kontextu jedinečný.

Rudolfova vášeň pro krásné ženy, obrazy, umělecké předměty, víno, pivo a skvělé hostiny přinesla do Prahy nové gastronomické prvky, z nichž je třeba na prvním místě jmenovat pečené malé selátko, recept pocházející z portugalského království, který se stal v krátké době chloubou všech společenských událostí nejen u dvora, ale i v měšťanských rezidencích.

O existenci pečeného malého selátka na dvoře Rudolfa II. se zmiňuje účastník poselstva Jindřicha IV. k císaři Rudolfovi roku 1600, kronikář Pierre Bergeron v cestopisu Voyage d´ Allemagne et Italie 1600, ze kterého se dovídáme o pražských zážitcích francouzské delegace včetně hostin a zábav.

Z cestopisu je zřejmé, že kronikář Bergeron popisuje návštěvu Lvího dvora. V souvislosti s touto návštěvou je jím zmiňována úžasná hostina, na níž tu byli francouzští poslové pozváni a kde se podávala zvláštním způsobem upravená malá prasata. Úprava tato, prý původu portugalského, vyznačuje se lahodností neobyčejnou.

V současné době v návaznosti na tradice Rudolfínské doby je tento renesanční recept na pečené selátko znovuobjeven a představen české i zahraniční gourmetské veřejnosti v duchu rudolfínské doby jako nadmíru lahodný, dietní pokrm královské kvality a chuti s jemnou křupavou kůrkou a šťavnatým masíčkem v kombinaci s čerstvými salátky, domácími pečenými bochníčky křupavého chleba, čerstvými fritovanými bramborovými lupínky, doprovázené řízným pivem či příjemným perlivým, lehounkým vínem, další specialitou restaurace.

Po tomto chodu mohou následovat zákusky z domácí pekárny zcela nových typů a vůní, prvotřídní káva, domácí destilát z alchymistické dílny hledačů živé vody a ošetřené doutníky ve správné vlhkosti a sortimentu z bohatě zásobeného humidoru.


Loading .....
Loading .....
Loading .....
Loading .....
>