Z DŮVODU ZÁNIKU PLANETY VOLTE JINÝ PROGRAM

Promiňte mi to plagiátorství. Lepší název, než jaký nese současná výstava probíhající v Galerii NoD, totiž asi vymyslet nejde. Od 27. ledna do 13. února zde můžete vidět plastelínové sochy a instalace Maria Chromého, komiksy Květoslava Dolejšího a nástěnnou malbu členů skupiny CAP Crew. Smrtící koktejl na zničení planety dostatečně postačující.
 

Přestože nově zrekonstruovaný prostor zcela konvenuje vkusu salonních intelektuálů, kteří si NoD dávno zvolili jako své útočiště, nejnovější výstava se netváří jako téma na večerní diskuse u šálku kávy pro nejchytřejších deset tisíc. Společným jmenovatelem všech vystavovaných artefaktů je provokace a už pondělní vernisáž si svými koncertními vystoupeními odpálili Květoslav Dolejší a Mario Chromý osobně. Hukot docela adekvátní tomu, co vás na výstavě čeká.
 

Největší plocha výstavy zaslouženě patří Mariovi Chromému. Letos pětatřicetiletý slovenský výtvarník a performer už za svou kariéru vystavoval snad všechno od policejních portrétů až po krátké filmy a v roce 2003 získal za svou tvorbu Cenu Oskara Čepana, slovenskou obdobu naší Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tentokrát si jako médium vybral barevné plastelínové sošky, které realisticky zobrazují osobnosti českého veřejného života ve značně kompromitujících situacích. Kanyza maluje Nohavicu, Landa šikanuje Kryla a Klaus krmí v parku holuby. Mario si nebere servítky, střílí po všech a málokdy mine cíl.


Květoslav Dolejší - Veverka

Z konstatování, že něčí tvorba popisuje absurditu každodenního života, se už stalo provařené klišé. Ale co jiného můžete říct o člověku, jenž v jednom ze svých textů zpívá, že život je jako motoskijöring, tedy na hovno? Květoslav Dolejší je vyučený hodinář ze Skalska u Mladé Boleslavi, který však místo práce tráví většinu času doma vystřihováním Čtyřlístků a nahráváním poněkud nevšedních rockových písní na čtyřstopý magnetofon. Stejně absurdní jako Květoslavova hudba jsou i jeho komiksy, v nichž většinou vystupuje brouk, který je něco jako hodně frustrovaná verze Sekorova Pytlíka. Pozadu nezůstávají ani brutálně naivní koláže a vystřihovánky, jež dávají vzpomenout snad na všechny vaše v podvědomí dávno zasunuté dětské hrdiny. Není divu, že se Květoslav Dolejší stal miláčkem české nezávislé scény.
 

Návštěvníci se rovněž mohou zúčastnit ideové soutěže Parcela o nové řešení pražského panoramatu. Dnešní katedrála svatého Víta nestojí na svém místě odjakživa a jistě zde nebude stát navždy. Jaká stavba by podle vás nejlépe hodila na její místo? Tak zní až svatokrádežná otázka umělců Marka Bureše a Michala Panocha. Je jen škoda, že svou provokativní instalaci doplnili i vysvětlujícím komentářem. I když na druhou stranu, současným developerským firmám, které bezohledně likvidují jednu památku za druhou, se asi jinak než takto polopaticky do duše promluvit nedá.
 

Součástí výstavy je i nová nástěnná malba, o kterou se postarali Alexey Klyuykov a Vít Svoboda. Oba působí pod jmény Blez a Mosd ve streetartové skupině CAP Crew, která si už na české graffiti scéně stihla udělat celkem slušný počet nepřátel. Ne nadarmo zkratka CAP v názvu skupiny znamená Crew Against People. CAP Crew se nijak nesnaží o grafickou kvalitu ani o styl. Naopak na ně okázale kašlou. Parazitují na cizích výtvorech a ještě jejich autory nezapomenou pořádně sjet v internetové diskusi. Tentokrát se ale oba výtvarníci mírnili. Jejich výzdoba neruší a vcelku příjemně dokresluje atmosféru výstavy nekonvenčních umělců, kteří sice rádi přitvrdí, ale zároveň dobře vědí, kde leží hranice dobrého vkusu.
 

Více informací najdete tady







Jiří Krejčík