VÝSTAVA ARTEFAKTŮ Z TITANICU: VYLOVILI STAROU BOTU A DĚRAVÝ HRNEC

Ve skutečnosti je samozřejmě výstava, kterou můžete v následujících měsících navštívit ve velkém sále Lucerny, daleko větší. Čítá přes 300 položek. Většinou jde ale o drobné předměty jako hrníčky, ozdoby, součástky stroje, bankovky a další osobní věci ukořistěné ze dna oceánu plovoucím kostlivcům. To co tuhle výstavu oživuje, je legenda a duch. Uvnitř fotoreportáž.

Na začátku výstavy vás hezká slečna vybaví lodním lístkem se skutečným jménem pasažéra z Titanicu. Na konci výstavy si pak v seznamu jmen můžete přečíst, jestli jste katastrofu lodi přežili nebo skončili mezi 1500 oběťmi. Nápad s lístky na jméno pasažéru je ale bohužel asi jedinou věcí, kterou se výstava odlišuje od běžných pasivních muzejních expozicí. I on má ale svoje kritiky. Kdyby se v památnících obětem nacismu rozdávaly čísla přidělená obětem koncentračních táborů, chápalo by se to bezpochyby jako neúcta k mrtvým. Nutno připomenout, že výstavu zaštiťuje stejná bezskrupulózní společnost, která loni do Lucerny přivezla i výstava Bodies. Titanic je ale především legenda a symbol opředený nezaměnitelnou atmosférou a  tu se tvůrcům výstavy podařilo evokovat velmi dobře.

Všechny části expozice se noří do tlumeného světla, které jako příkrov temného vodního hrobu spočívá i na vraku lodi. Atmosféru doplňuje zvuková kulisa, vtahující návštěvníka do uvolněné jazzové atmosféry palubní tančírny či úzkých chodeb třetí třídy, umístěných poblíž lodních strojoven.

Kromě množství předmětů ve vitrínách, jako porcelán s logem společnosti White Star Line, kufřík, bota, pánský cylindr a dalších osobních věcí, na nichž ulpívá tragická pachuť osudu jejich majitelů, najdete na výstavě rekonstrukci kajuty první a třetí třídy. Na informačních panelech si pak můžete zpřesnit informace dokladující rozdílný luxus obou kajut.

 První připomíná nejluxusnější apartmá pětihvězdičkových hotely. Milionářské kajuty byly obložené mahagonovým dřevem, ze kterého byl i další nábytek, na zemi perské koberce a ka každé kajutě příslušela koupelna s tekoucí horkou a studenou vodou. Pasažeři těchto plovoucích apartmánů si dopřávali nejvybranější stravu s předkrmem z ústřic, vývar z telecího zdobený morkem z páteře jesetera, losos zdobený okurkou s mušelínovou omáčkou. Cestující třetí třídy, pojídající na palandách hráškovou polévku, jim mohli jenom závidět.  Pasažérům první třídy nabízel Titanic nejširší možnosti rozptýlení, jaké bylo možné si v roce 1912 představit. Amatérští atleti měli možnost využít lodní bazén, tělocvičnu, hřiště na squash, masážní salón a turecké koupele.

Rozdíly mezi pasažéry, jejich život na společné lodi a tragédie, která ho zpečetila, vytváří symbol celé civilizace, jde vlastně o jakousi obrácenou vodní verzi příběhu o Babylonské věži. Osoby i věci, které byly s událostí ve styku, dodnes obklopuje aura něčeho zázračného a tajemného a dodává jim punc výjimečnosti. Zrezivělé hodinky, bankovky a bota z Titanicu jsou něco jako novodobé ostatky.

Věřící si ovšem za jejich shlédnutí musí zaplatit 280 Kč ve všedních dnech a 330 během víkendu. Výstava je otevřena denně od 10 do 21 hodin.

Více o výstavě čtěte zde

Na začátku výstavy vás hezká slečna vybaví lodním lístkem se skutečným jménem pasažéra...

Výstava je koncipována chronologicky od stavby lodi až k záchraně předmětů z potopeného vraku

Rekonstrukce kajuty 1. třídy

Kajuta 3. třídy. Loď se začíná naklánět...

Svatá bota z Titanicu

Všechny předměty vyzvednuté ze dna byly pečlivě nakonzervovány

Vezvednut byl i obrovský kus uhlí, kterým se přikládalo pod parní kotel

Potopení k vraku lodi uskutečněné v letech 1987, 1993, 1994, 1996, 1998, 2000 a 2004. 

turban