|
|
18/10/08 PRAŽSKÉ HŘBITOVY: VYŠEHRAD
Vyšehradský hřbitov, to je místo prostoupené národní historií, stejně jako celý Vyšehrad, na jehož vrcholu se hřbitov nachází. Blíží se tradiční svátek zemřelých, Dušičky, které budou, tak jako každý rok, 2. listopadu. Hodně lidí v ten den nebo před ním zamíří tam, kde jsou pohřbeni jeho blízcí. Na Vyšehradě je pohřbeno mnoho těch, kteří by měli být blízcí a vzácní českému národu.
V posledních letech se ale Vyšehrad stává především další z turistických atrakcí Prahy a zejména v letošním roce turistů na Vyšehradě výrazně přibylo. Vyšehradský hřbitov nemohou minout a místo ještě nedávno klidné o svůj klid a pokoj přišlo. Snad odpočívají v klidu a pokoji ti, kteří zde leží a nemohou vidět výpravy japonských turistů, obdivně štěbetajících před hrobkou Antonína Dvořáka. Místo vycházejícího slunce osvětlují bustu autora Novosvětské symfonie blesky fotoaparátů. Antonín Dvořák je v Japonsku u příznivců vážné hudby, kterých je tam opravdu hodně, neobyčejně populární. Proč tedy chodí Japonci na Vyšehradský hřbitov, se dá pochopit. Co sem tolik přitahuje výpravy ruských turistů, tomu už však lze rozumět jen stěží. Průvodkyně v ruštině je navíc obvykle vybavena elektronizovaným amplionem a je ji slyšet doslova přes celý hřbitov. Pokud chce český návštěvník hřbitova prožít klidné chvíle na místě posledního odpočinku národních velikánů, nezbývá mu nic jiného, než přijít po osmé ráno. V první hodině po otevření litinových mříží, které střeží všechny tři vchody na hřbitov, je tu jako bývalo, dříve než čas turismu oponou trhnul.  Hrobka Antonína Dvořáka
Významných osobností je tu pohřbeno tolik, že nemá smysl je vyjmenovávat. Jen Slavín, monumentální hrobka „pro muže o národ český vysoce zasloužené, svými činy nad jiné vynikající“, což jsou slova jednoho z jeho spoluzakladatelů, uchovává pozůstatky padesáti čtyř osob. Jedenapadesáti mužů a tří žen, jedné herečky Národního divadla a dvou operních pěvkyní. Jejich jména? Otilie Beníšková, Kamila Ungrová a Ema Destinová. Dvě jména zapadlá v čase a jedno, které zůstalo. A podobně je tomu na celém hřbitově, mnozí lidé za svého života slavní a vážení, kteří si považovali za čest, být zde pohřbeni, jsou v současnosti už zcela zapomenuti. Ti, na které se doposud nezapomnělo, jsou tu samozřejmě také. Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Bedřich Smetana. A další a další. Stále se zde pohřbívá, stále jde o místo, na kterém si přejí spočinout mnozí z těch, kdo „vynikli a zasloužili se“.
Procházka po Vyšehradském hřbitově je především přehlídkou jmen, mnohé hroby a hrobky jsou ale také uměleckými díly. Ať už z období realistického sochařství devatenáctého století, jako je tomu u náhrobku básníka Svatopluka Čecha, nebo z období secese, v jejímž stylu jsou pojaty především velké hrobky u zdí hřbitova. Na náhrobcích zde pracovala řada známých sochařů, jakými byli Josef Václav Myslbek nebo Bohumil Kafka. I naše současnost hřbitov stále doplňuje novými náhrobky, tak jako živí lidé po statisíce let rozmnožují svět mrtvých. Z prací současných umělců jsou rozhodně zajímavé sochy Olbrama Zoubka nebo plastika, která zachycuje charakteristické gesto ruko herce Vlasty Buriana a jejímž autorem je Tomáš Vejdovský.
Na Vyšehradském hřbitově bývá většinou ticho a klid také tehdy, když v hustém dešti podzimní vítr, který se na Vyšehradě opravdu umí rozletět, rve listí ze stromů a obrací deštníky naruby. Pokud se právě v takovém počasí na Vyšehradský hřbitov vydáte, zažijete chvíle plné chmurné romantiky a duch tohoto místa vás nepochybně velmi silně osloví. Zpátky do města je blízko, ale zároveň jste v takovém okamžiku od něj jakoby na celé kilometry vzdáleni. Voda stéká z hrobů do kaluží, nízké šedé mraky se téměř opírají o věže kostela. Ano, tak samozřejmě, že je příjemnější číst si tyto řádky doma na obrazovce počítače. Ale není to zdaleka takový zážitek, jako nahoře na Vyšehradě.
Více na www.slavin.cz
Provozní doba na hřbitovech v měsících
leden - únor 8.oo -17.oo
březen - duben 8.oo- 18.oo
květen - září 8.oo-19.oo
říjen 8.oo -18.oo
listopad - prosinec 8.oo- 17.oo  Náhrobek filmového režiséra Elmara Klose  Náhrobek Vlasty Buriana  Plastika Olbrama Zoubka   článek o Malostranském hřbitově na Smíchově článek o hřbitově na Břevnově
petr m
|
|
