HELLBOY II: ZLATÁ ARMÁDA

Filmová premiéra: Hellboy II. má několik nezapomenutelných momentů, mnohem víc jich ale zapomenete už pár minut po skončení projekce.Guillermo del Toro totiž zapomněl, že méně je někdy více.

Bylo nebylo, ještě v době, kdy Země připomínala Středozem z Pána prstenů proti sobě bojovali elfové a lidé v dlouhé krvavé válce. Elfský král si proto nechal od trpaslíků vyrobit 70 x 70 zlatých válečníků, kteří mu dopomohli ke sjednání míru. Válečníci už nebyli zapotřebí, a proto je elfský král nechal zavřít do podzemí a zlatou korunu, která je ovládá rozdělil na tři díly. O několik století poté však přichází potomek elfského krále, který chce znovu oživit zlatou armádu a s její pomocí vyhladit lidstvo…

Příběh je originální jako loňské vánoce a každý asi tuší jak to dopadne. Prostě další povídání o něčem ztraceném, co může zničit lidstvo. Někom zlém, kdo se to snaží najít a někom hodném, kdo se mu v tom snaží zabránit. Proč ne… není to zrovna originální, ale to nevadí. Důležité je provedení, jenže ani to se moc nepovedlo.

Guillermo del Toro má spoustu skvělých nápadů a tolik by se s námi o ně chtěl podělit, až plácá jeden přes druhý a zapomíná je dotahovat do konce. Hlavní dějová linie je nudná a předvídatelná. Spíše mě bavily scény, které nijak neovlivňovaly hlavní děj. Těch 120 minut je tolik přeplněno důležitými a zajímavými momenty, že je po tři čtvrtě hodině přestanete vnímat. Šéf tajné služby nespokojený s Hellboyem, nová postava ve formě plynu ve skafandru, zamilovaný Abe, roztržky mezi Hellboyem a Liz a mnoho dalších malých příběhů, které se ve filmu kupí přes sebe a dělají ho nepřehledným. I u filmu platí, že v jednoduchosti je krása. Kdyby si Del Toro vybral jen něco málo a řádně si s tím pohrál mohla tahle recenze vypadat úplně jinak.

Trailer k filmu

Na čem se ale Guillermo del Toro opravdu vyřádil jsou příšery všeho druhu, které potěší každé zvrhlé oko (třeba to moje). Můžete se těšit na desítky propracovaných monster, od obrovského elementála ničícího město až po malé zubničky, které se můžou utlouct po vápníku. 

Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Hellboy je pro Rona Perlmana životní role. Postavu drsného syna temnot, kterého více než zachraňování světa baví sedět u televize s pivem v ruce ztvárnil dokonale. Jeho kamenná ruka drtí co může, zatímco druhou si zapaluje jeden ze svých oblíbených doutníků – prostě Hellboy jak ho máme rádi. I zbytek hereckého osazenstva zůstal stejný jako v jedničce a to je jedině dobře. Velmi se mi líbila postava vodního muže Abea zahraná Dougem Jonesem, který si střihnul ještě dvě malé role anděla smrti a lidského pavouka.  

I druhý Hellboy se natáčel ve střední Evropě, jenže ne v Praze, ale v Budapešti. Alespoň, že velkou část štábu tvořili čeští profesionálové, s nimiž už Del Toro spolupracoval. Praha holt podražila.

Navzdory ponuré jedničce plné šílených vědců a nacistů se dvojka spíše podobá Pánovi prstenů zkříženému s Muži v černém. Temnota a intimita vzala za své a místo ní přichází snímek, který se nemůže rozhodnou, jestli jde o akční film, rodinnou komedii, nebo pohádku. Nejvíce bych hlasoval pro poslední možnost, protože Hellboye II. si skutečně užijí jen děti školního věku a zarytí rudochovy fandové.

Místa a časy projekcí najdete zde

























Zdeněk Kolbuch