ORFF BY SE OBRACEL V HROBĚ...

Divoký Burana Orffchester, který zaujal již na letních festivalech, se chystá do Paláce Akropolis. Nefalšovaný hudební cirkus s vlivy balkánské, romské, klezmerové či moravské muziky zde vypukne 28. ledna. 

 Před lety vymetal české kluby Jarda Svoboda se svým úspěšným „dechno“ projektem skupiny Traband. Zatímco dnes se Traband přetransformoval do jemnější podoby, lze na klubové scéně přesto pozorovat stálý trend dovážení zahraničních kapel (Rumunsko, či země bývalé Jugoslávie), které zhusta stojí právě na dechových nástrojích. Živá balkánská a romská muzika táhne tím víc, jedná-li se vlastně o malé orchestry, při jejichž pódiové show se výtečně a divoce tančí. Vedle domácích Ahmed má hlad nebo Neočekávaného dýchánku, kteří si s podobnou poetikou nic nezadají, se u nás v poslední době objevila nová hvězda – vlastně těleso!

Znojemský či spíše moravský Burana Orffchester je podle všeho unikátní směskou stylů. Přihlédněme už jenom k tomu, jak tato kapela vznikla – spojením souborů klasické dechovky, historizujícího folku a swingu. Burana Orffchester tak nakonec osciluje mezi balkánskou dechovkou, romskými vlivy, bigbítem, klezmerem, z čehož všeho vyčuhuje vrchovatou měrou právě Morava. (V Buraně m.j. jiných hraje i Míťa Denčev, známý z působení v Čechomoru.)

Burana Orffchester loni na Trutnově

Dle slov vedoucího Burany Antonína Macečka jde vlastně o hudební cirkus. „Pravdou je, že jsme ani v nejmenším netušili, že výsledek takhle zapůsobí. Brali jsme vše jako muzikantský úlet. Také je pravdou, že jsem v době zakládání Burany jen tušil, že existuje nějaký Bregovič a Kusturica. Až následně jsem se dostal k jejich nahrávkám a zjistil, jak hodně blízko jsme se dostali do jejich teritoria. Poslední pravdou je, že mě to dost silně ovlivnilo a vlastně i inspirovalo v dalším směřování zakládajícího se souboru Burana Orffchester,“ říká. A cirkus je to vlastně i pódiový – Burana dokáže strhnout ohromnou energií. Jejich repertoár stojí beze zbytku na vlastních skladbách – nástroje jdou přes kytaru, banjo, cistru k trubce, klarinetu, pozounu, tubě, akordeonu, zdvojeným bicím a perkusím až k tak výjimečným jako je šalmaj.

Texty a hudba jsou v drtivé většině dílem Antonína Macečka (něco málo přidal Míťa Denčev), jsou ironizující a nadnesené, je to prostě hra: „Před naším oknem ležela dyňa. / Měl jsem já dcerečku, měl jsem já dcerečku. / Nehodná jak sviňa.“ Burana Orffchester, který začíná být žádaný i za hranicemi, zatím může nabídnout debutové album Nas mnogo, ale ve výrobě je již druhá deska.

Burana Orffchester – Hedvika

Více o koncertu najdete tady

Tomáš Kůs