Dvouměstí na třech řekách

Vraťte se do dob císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. V podzemí josefovské pevnosti s tím nebudete mít nejmenší problém. Při vyprávění zkušených průvodců téměř slyšíte útočící vojska – a to i přesto, že pevnost nikdy nebyla napadena. S každým krokem po schodech do tmy podzemí sílí váš pocit, že čas ubíhá nazpět. Jako by se zastavil ve chvíli, kdy se sfouknou svíčky a opatrně pokračujete chodbami beze světla, tak jako kdysi vojáci habsburské monarchie. 



Oknem do pohádky vám bude jaroměřské náměstí. Mezi barevnými domy se zdobenými fasádami a klenutým podlubím se úžasně prochází. Nechte se unášet fantazií a pokaždé, když uvidíte městský znak, si vzpomeňte, jak hrdě bojovali za svá práva místí měšťané. Milovníci umění si zde zaručeně přijdou na své. Vždyť souměstí Jaroměř–Josefov se může pochlubit díly mnoha tvůrců zvučných jmen. Za všechny zde vzpomeňme dva: barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a architekta Josefa Gočára (v domě, který navrhoval, najdete Městské muzeum v Jaroměři).

A pro ty, kterým by to nestačilo, mám radu: Ratibořice s babiččiným údolím a Kuks s barokním Betlémem mistra Brauna jsou nedaleko. Přímo v Josefově se pak nachází První vojenskohistorické muzeum M. Frosta. Do jiné pohádky nebo, chcete-li, do minulých století vás svezou lokomotivy Železničního muzea. Projeďte se historickým vlakem po okolí. Sami si zahrajte na strojvůdce v tomto muzeu. Tak teprve doceníte propracovanou architekturu této stavby. A pokud chcete zůstat na zemi a v čase přítomném, vyjeďte si třeba do Afriky nebo do Ameriky. Královédvorská zoologická zahrada okouzlí malé i velké. Stejně tak jako koně chované na farmě Nová Amerika nebo tamní golfový areál. Či se prolétněte nad souměstím. Josefovskou pevnost stojí za to vidět z výšky.

Jaroměř - památky

Jaroměřské náměstí ČSA, usazené v meandru řeky Labe, je nejkrásnější v podvečerním sluníčku a v pohledu od západu k východu. Obepíná jej podloubí, které poskytne návštěvníkovy chladivý stín v horkém dni a přístřeší v nečase. Domy jsou natřeny příjemně pastelovými odstíny a mezi nimi vyniká původně renesanční radnice.

Zajímavý je chrám sv. Mikuláše, který stojí v místech dřívějšího hradu. (Na některých internetových mapách jej najdete právě pod značkou hradu.) Hlavní oltář vytvořil zdejší rodák M. Krupka v roce 1772, inspiroval se dílem Matyáše Bernarda Brauna, který má s tímto krajem hodně společného. Kostel působí zepředu celkem nenápadně. Přespolnímu návštěvníkovi padne do oka spíše Zvonice. Když skrz ní projdete, dostanete se ke kostelu z boku a odtud je teprve vidět, že nejde o žádnou kapličku, ale o opravdu mohutnou a úctyhodnou stavbu. Na Zvonici upoutá i socha sv. Václava na koni, u jehož nohou klečí muž. Malé náměstíčko na konci „velkého“ náměstí ČSA (hlavní náměstí, kde nalezte i Turistické informační centrum) uzavírá budova děkanství. V 18. století nahradila staré dřevěné děkanství, které vyhořelo.



Milovníci baroka si v Jaroměři přijdou rozhodně na své, obzvlášť obdivovatelé Matyáše Bernarda Brauna. Přímo na námětí ČSA stojí mariánský sloup, jehož je jmenovaný sochař spolutvůrcem. Vznikl za přispění Ř. Thényho a J. Pacáka. Braunovi je připisován i náhrobek, který vytvořil pro matku své manželky, jaroměřskou rodačku, Annu Miseliusovou. Plastika představuje postavu plačící ženy v životní velikosti. Kde ji hledat? Na jaroměřské hřbitově. A pokud Vám nebudou stačit tato dvě díla, vydejte se do nedalekého Kuksu.

Obchodní dům proměněný v muzeum

Městské muzeum v Jaroměři bylo založeno v roce 1883 a od roku 1947 sídlí ve Wenkeově domě. V nejvyšším patře tohoto architektonického skvostu nalezete galerii rodáků – malíře J. Šímy a sochařů O. Španiela a J. Wagnera. K dalším výstavám patří například Jaroměř a Josefov očima malířů 19. a 20. století, stavba Wenkeova obchodního domu, nábytek J. Gočára a sezónní výstavy. 

Muzeum najdete na Husově třídě 295. Dotazy můžete klást na telefonním čísle 491 812 731 nebo 608 976 498, popř. mailem: .

Železniční muzeum

Milovníkům mašinek se bude jistě líbit železniční muzeum, které se nachází ve více než sto let staré výtopně parních lokomotiv. Ta je památkou sama o sobě. Mezi exponáty patří osm parních lokomotiv, nejstarší je z roku 1873. Své obdivovatele si jistě najde unikátní ozubnicová lokomotiva z roku 1901, která sloužila na trati Tanvald – Kořenov. Dále zde naleznete elektrickou akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer z roku 1916, motorové lokomotivy, inspektorskou autodrezínu TATRA a další nákladní i osobní vozy. Exponáty jsou funkční, což je poměrně unikátní. A teď to nejlepší: můžete si do lokomotivy i vlézt, pozorovat vše velice zblízka a opatrně osahat.

Muzeum se nachází hned vedle hlavního vlakového nádraží v Jaroměři

LokomotivaPokud vám nestačí na lokomotivy a vlaky jen koukat, v jednom z nich se projeďte. V roce 2007 proběhnou ještě historické jízdy na trase „Hradec Králové – Hněvčeves – Smiřice – Jaroměř – Náchod Expres Primátor“ ve těchto dnech 4.8., 1.9., 6.10. a 4.11. Ceny jízdenek se mění podle délky trasy a platí se 20 Kč jako parní příplatek. Děti do šesti let mohou jezdit zdarma, děti do 15 let mají slevy. Je poskytována sleva pro rodiny. Místa si můžete rezervovat nejpozději tři dny předem. Příplatek za rezervaci jednoho místa je 20,- Kč. Zamluvit si lze i celé kupé, oddíl nebo dokonce vůz. Rezervovaná místa je nutné obsadit nejpozději 10 minut před plánovaným odjezdem, jinak rezervace zaniká bez nároku na vrácení peněz. Využít můžete emailové adresy:

Josefov

Z jaroměřské části do josefovské se dostanete podle šipek u silnice nebo autobusem. Pevnost si můžete prohlédnou zvenčí, ale i zevnitř. Část podzemních chodeb je zpřístupněna veřejnosti. V podzemí s průvodcem strávíte asi hodinu.

K pevnosti patří i hřbitov. Od míst, kde se koná prohlídka, se dá na hřbitov dojít pěšky během necelé půl hodiny. Všimněte si také pomníku vystavěného roku 1916 ruským zajatcům. Vytvořili ho ruský sochař N. A. Sušnik a Polák Dobrowolský. Velkou Rus tu symbolizují tři výjevy: minulost coby bojar opřený o meč, současnost jako bědující matka a budoucnost představují dvě dětské postavy. 

Perfektní pevnost, neprověřená praxí

Josef II.Jméno získala pevnost po svém zakladateli. Dne 3.října 1780 dohlédl císař Josef II. na položení základního kamene. To se jí ještě říkalo Ples. Tak se nazývala obec, která zde stávala před stavbou. Přejmenována byla až po císařově smrti.

Proč se stavbou pevnosti začali? Marie Terezie musela vybudovat obranu proti pruskému králi Fridrichu II. Ztratila Slezsko a Kladsko, tamější pevnosti bylo třeba nahradit. Volba padla na tuto oblast, protože zdejší řeky mohly být v případě nutnosti vylity z koryt (vojáci se s municí u pasu ve vodě nemohou pohybovat) a protože se Ples nacházel na nejvyšším přírodním návrší v okolí.

Projekt pevnosti vypracoval francouzský inženýr Querlonde du Hamel. Na práci v podzemí byli pozváni kutnohorští havíři. Vojsko dávalo pozor na pořádek a dbalo na dodržování vojenského tajemství. U tesaře Ignáce Pábila se však našly nákresy pevnosti, za což byl oběšen. K této příhodě se váže pověst. Používali kámen, který těžili nedaleko, při tom byl poškozen Braunův Betlém. Pevnost byla dokončena roku 1787. Za pár let se však nepřítel objevil jinde – na západě se zrodila revoluční Francie – a strategické poměry, pro které pevnost vznikla, se tak zcela proměnily. 



Pevnost JosefovJosefov stále čekal na nepřítele. Středem bojů se nestal ani ve válce prusko–rakouské, kdy se v této oblasti opět bojovalo. Pevnostní stavidla byla spuštěna, voda se rozlila pod Josefovem. Strhávaly se mosty, padly aleje, aby neposkytly nepříteli ochranu. Rakušané bohužel Prusy nedonutili, aby se pevnost pokusili dobýt. K rozhodující bitvě došlo roku 1866 u Sadové. Že staré pevnosti pozbyly významu, se definitivně potvrdilo ve francouzsko-pruské válce o několik let později.

Josefov ztratil pevnostní status roku 1888. Posádka zde však zůstala a na charakteru města se příliš nezměnilo. Hradby už nikdo neudržoval. Tato situace se změnila, až když byl Josefov prohlášen za památkovou rezervaci Za první světové války zde byl zajatecký tábor a cvičiště branců. Poslední zajatci odešli počátkem roku 1921, záhy se sem nastěhovaly zbytky samostatné haličské armády a uprchlíci z Ukrajiny. Do roku 1924 tu byl internační tábor, později vojenská nemocnice.

Městské muzeum v Josefově

Najdete jej v prvním patře bývalé josefovské radnice. Budova byla postavena v osmdesátých letech 19. století v novorenesančním slohu. Expozice představuje historii obou měst jaroměřsko-josefovského souměstí. Kromě mnoha jiných cenných exponátů mají návštěvníci možnost obdivovat tisíc let starou loď, takzvaný monoxyl.

Samozřejmě jsou zde vystavené i předměty vztahující se k pevnosti, například modely pevnostních bran, dále pak maketa středověkého města Jaroměře, gotická oltářní deska, cechovní památky, či umělecké předměty z doby barokní.





Vojenskohistorické muzeum

Kde jinde než v Josefově by mělo být vojenské muzeum? Otevřel jej Miroslav Frost, současný vedoucí muzea a sběratel předmětů z vojenské historie. Máte zde jedinečnou možnost doplnit si informace z josefovského podzemí. Exposice se věnuje pevnosti v letech 1780 – 1938.

To však není jediné lákadlo, které pro své návštěvníky muzeum uchystalo. Jeho rozsah je opravdu široký: historie československé armády od roku 1918 po současnost, předměty patřící československým vojákům bojujícím za druhé světové války v Anglii i v Dukelském průsmyku, uniformy našich i zahraničních vojsk. Třeba vás zaujmou osobní věci válečných hrdinů i vojáků, kteří byli perzekuováni komunisty. Najde zde dokumenty přibližující osud Lidic a Ležáků či parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha.

Přijdete si na své i v případě, zajímá-li vás válka v Koreji, ve Vietnamu či Perském zálivu. Můžete si prohlédnout ukázku bojiště z první světové války i kancelář rakousko-uherského důstojníka nebo stylizovanou barikádu připomínající Pražské povstání.

Muzeum se nachází nedaleko vstupu do Josefovského podzemí, ale upozorňuje na něj jen nenápadná šipka. Na mapě, kterou si můžete vyzvednout v informačním centru, chybí úplně, ale najdete jej na malém orientačním plánku z letáku, který dostanete v Městském muzeu v Jaroměři ve Wenkeově domě nebo v Josefovské pevnosti. V muzeu platí zákaz fotografování i filmování. 

Informační centra

Kdyby vám náhodou nějaká informace v souměstí Jaroměř – Josefov chyběla, nebojte se, lehká pomoc. Informační centrum se nachází na náměstí ČSA. Je zde k dostání také turistická známka, jejímž autorem je akademický malíř Jiří Škopek a která se tématicky vztahuje k městu Jaroměři. Další si známku můžete odvést z pevnosti Josefov, jinou z vojenskohistorického muzea M. Frosta a čtvrtou z Železničního muzea Výtopna Jaroměř.

Informační centrum Jaroměř, Náměstí ČSA 16, 551 01 Jaroměř

vedoucí: Ing. Pavla Voborníková, Tel: 491 847 220, Fax: 491 812 400

E-mail:

Další informační centra se samozřejmě nacházejí i v okolí:

Informační centrum Hradec Králové, Tomkova 911, 500 03 Hradec Králové

Telefon: 495 513 816, E-mail:

Městské informační centrum Dvůr Králové nad Labem, nám. T.G. Masaryka 2, 544 17 Dvůr Králové nad Labem

Tel: 499 321 742, Fax: 499 321 742

E-mail: