Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!
Symbióza dvou světů
2010-01-05 08:25
Reakce na digitalizaci našeho světa nebo hledání společného jmenovatele pro biologické a digitální procesy? Tato úzce související témata jsou předmětem výstavy Symbio v Galerii Václava Špály.
Cítíte-li se jako doma ve virtuální realitě nebo rádi experimentujete s videokamerou a počítačovými simulacemi, pak bude výstava Symbio, na níž se prezentuje osm umělců z různých koutů reálného světa, pro vás tím správným kulturním tipem.
Symbio je myšleno jako digitální srdce. Funguje, zpracovává a vytváří obrazové informace, které mají návštěvníky nutit přemýšlet a hledat odpovědi na otázku, jak žijí. Základ všeho technického pokroku, digitální technologie nevyjímaje, je třeba hledat v přírodě, v jejích všestranných schopnostech vytvářet a transformovat, které jsou tvůrčím osobnostem i vědcům věčnou inspirací.
Pixely pak lze chápat jako geny digitálních médií, nesoucí zakódovanou informaci, ale také jako buňky jejichž množením vzniká ve virtuálním světě virtuální život. Ten je abstraktní verzí naší reality a umělci se k němu při hledání nových témat obracejí stále častěji. Nové náměty si říkají o nové zpracování a už se dostáváme k tzv. novým médiím, využívajícím digitální technologie, čímž se mění tradiční formy umění.
Vystavující umělci Aljoscha, Eleanna Anagnos, Richard Fajnor, Joseph Farbrook, Andrew Johnson, Marek Kvetán, Joao Simoes a Al Wildey se s těmito procesy proměny uměleckého projevu i běžného života vypořádali prostřednictvím minimalistických interpretací, kterými reagují na vědecké, nevědecké i komplexní analýzy skutečnosti i fikce.
A tak se nejdříve po vstupu do výstavních prostor zastavíte před metalickými fotografiemi Ala Wildeye, které sice na první pohled vypadají jako věrné zachycení americké krajiny, ale ve skutečnosti se jedná o digitální kombinace komprimovaných vrstev, rozprostírajících se přes 6600 mil, představující vizuální záznam paměti. Řečeno slovy samotného tvůrce: "Představte si film, jehož všechna políčka jsou komprimována do jednoho obrazu a vy se díváte na všechny najednou; výsledkem je neurčitý dojem, který může přinejlepším jen naznačovat kumulativní zkušenost.“
V zadním sálku si vás podmaní zrychlený videozáznam růstu vytvářeného organismu, který je inspirován biologickými procesy. Jeho autorem je ukrajinský umělec Aljoscha, působící v Německu.
Američan Joseph Farbroo pracuje na podobném principu, ale namísto rozrůstajícího se jednoduchého organismu, připomínajícího řasy nebo plísně, vytváří pomocí tenkých linek těla podobná buňkám a nastoluje otázku. "Jak bude vypadat další krok evoluce s tím, jak se každý z nás stane buňkou nového těla?“
Tlukoucí srdce evokuje dílo velšského umělce Andrewa Johnsona, zobrazující rytmické pulzování červené hmoty, která v kruhovém pohybu vyrůstá z bílého pozadí.
Portugalec Joao Simoes a Američanka Eleanna Anagnos pracují s videozáznamem. První video se stalo převedením z evropského do amerického formátu nesrozumitelným, naopak záznamy z běžného života, natočené pouze mobilním telefonem, jsou díky pohybu špatně čitelné a působí nereálně bez dalšího tvůrčího zásahu.
A chcete-li něco pikantnějšího, pak si nechte na závěr video z performance umělců Richarda Fajnora a Marka Kvetána, vystupujících pod uměleckým jménem Mr. B.R.A, v níž bylo záměrem pokrýt živým materiálem, v tomto případě buňkami kůže obou umělců, zdi galerie.
Výstava potrvá do 14.2. Další informací se dočtete zde





Foto: Galerie Václava Špály a Zuzana Ottová
Zuzana Ottová