Archiv

Fotografie, které mohou šokovat

2011-09-22 12:39

V Galerii Rudolfinum byla na počátku září zahájena výstava fotografií s provokativním názvem Kontroverze. Výstava k nám doputovala z francouzského Musée de l´Elysée a je spíše poctivou sondou do různých kontextů, v nichž se fotografie historicky ocitla, než lacinou honbou za senzací, jak by mohl název naznačovat.

Kontroverze s přesahem
Loni touto dobou stály před galerií Rudolfinum dlouhé fronty návštěvníků, kteří chtěli spatřit všechny ty obrazy, které je mohou šokovat. Výstava Decadence Now!, která vzbudila nebývalý zájem veřejnosti, se ale nesetkala s příliš vřelým přijetím kritiky. Budila odmítavé emoce a kurátoři byli obviňováni z toho, že chtěli pouze vyvolat dojem senzace. Dlouho připravovaný výstavní projekt, byť přinášel celou plejádu hvězdných jmen a ikonických děl, nesl příznak banality.

O rok později zahájila galerie výstavu, jejíž obrazy rovněž slibují dávku skandálnosti, která má potenciál probudit vlnu pobouření. Pokud se tak stane, bude to ale pobouření sofistikovanější, jehož osten míří do hlubších vrstev společenského vědomí a vztahů.


Lewis Carroll (1832-1898)
Alice Liddell jako žebrající dítě, 1858
Fotografie na albuminovém papíru. Kopie Henryho Peach Robinsona, okolo 1870

Z výstavy čítárna
Na první pohled se výstava fotografií nezdá nijak vizuálně atraktivní, většina obrázků visících na stěnách je menších rozměrů a evidentně staršího data, trochu jako když uděláte výběr z nesourodého archivu. Kdyby zůstalo jen u obrázků a případně jednoduchých popisků, byla by to výstava pro leckoho těžko zpracovatelná. Tomu ovšem předešli kurátoři velmi elegantně, když všechny snímky doplnili katalogovým lístkem, který si návštěvníci berou z jednotlivých soklů umístěných nedaleko fotografie samotné.

Návštěvu výstavy lze tedy pojmout dvojím způsobem. Buďto se budete soustředit na jednotlivé snímky, z lístků si přečtete jen minimálně informací a zbytek si pročtete posléze v kavárně nebo doma (každý lístek obsahuje kromě textu také rozrastrovanou fotografii, díky čemuž si snadno v paměti vyvoláte "originální" obraz), nebo si vše budete pročítat přímo v galerii, což je jednak náročnější na čas a jednak trochu riskujete, že ke konci už budete unaveni a nebudete tudíž tolik pozornosti věnovat samotným fotografiím.

V obou případech čeká na závěr příjemný bonus, totiž mnohastránkový katalog, který stačí jen spojit sponou. Nutno dodat, že koncept výstavy se setkává s ohlasem, což dosvědčují všichni ti soustředěně začtení návštěvníci, kteří se pomalu sunou sály.


Léopold-Ernest Mayer (1822-1895) a Pierre-Louis Pierson (1822-1913)
Portrét hraběte de Cavour, 1856
Fotografie na albuminovém papíru

Fotografie jako realita?
Dějiny fotografické kontroverze se nejeví nijak lineárně, spíše by se dalo říct, že se tu nastiňuje několik linií, které vypovídají o subversivním charakteru fotografického obrazu. Do problematiky autorských práv, která je jednou ze stěžejních témat výstavy (i když se bude objevovat v nejrůznějších souvislostech) vás uvede portrét hraběte de Cavour, který v roce 1856 vyfotografovali Mayer a Pierson.

Jen o pět let později zjistili zmínění fotografové, že jejich konkurenti prodávají retušovanou verzi portrétu bez jejich autorizace, a rozhodli se hájit svá práva soudní cestou. Soudní proces tohoto charakteru ovšem mohl být započat pouze v případě, že zkoumanou věcí je umělecké dílo. O rok později soud uznal, že „fotografické obrazy“ mohou „být výsledkem myšlení ducha, vkusu a inteligence fotografa“ a fotografie jako taková roku 1862 dosáhla posvěcení coby umělecká hodnota.


Frank Fournier (narozen 1948)
Omayra Sánchez, Armero, Kolumbie, 1985
C-print

Podobně zásadních momentů ve fotografické tvorbě přináší výstava celou řadu. A přestože jsou popisky formulovány strohým jazykem a výstava má až encyklopedický charakter, je velmi poutavá. Kromě již zmíněné problematicky stanovitelné hranice inspirace se zabývá například zobrazováním nahoty (zvláštní pozornost je věnována dětské nahotě), nebo účelovou úpravou fotografovaného obrazu (když se zpětně z fotografií umazávají lidé jako se to stalo Nikolaji Ježovovi, který byl ve 40. letech minulého století vymazán pro účely historického výkladu ze společné fotografie s Josifem V. Stalinem).

Výstava tematizuje také narušování soukromí senzacechtivými fotografy (pánové Priester a Wilcke se neváhali vloupat do domu Otto von Bismarcka a vyfotografovat jej na smrtelném loži), nebo klade stále nedořešenou otázku potenciálního voyerismu při dokumentování válečných zvěrstev.

Objevuje se také několik fotografií, jejichž autenticita byla zpochybňována (například snímek Buzze Aldrina na Měsíci z roku 1969, notoricky známý snímek Roberta Capy Padající voják, nebo fotografie zachycující duchy, či víly), dalším z témat je pak zneužívání fotografií při interpretaci historických událostí.

Kromě výstavy samotné stojí za pozornost i doprovodné programy. Videoprojece, debaty a v neposlední řadě několik zajímavých přednášek „s přesahem“ (přednášející: Karel Hvížďala. Martin C. Putna, Miroslav Petříček, Pavel Barša). Výstava potrvá do 13. listopadu 2011.

 Více se dozvíte ZDE


Elsie Wright (1901-1988) a Frances Griffiths (1907-1986)
Víla podává Iris květiny, 1920
Digitální tisk dle originálu


Napoléon Sarony (1821-1896)
Portrét Oscara Wildea, 1882
Digitální tisk dle originálu uloženého v Kongresové knihovně ve Washingtonu, D.C.


Lewis Hine (1874-1940)
Tři nýtovači, Empire State Building, 1931
Bromostříbrná fotografie


Kapitán Provand a Indre Shira
Dáma v hnědém, 1936
Digitální tisk dle originálu