Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!
Česká koláž
2010-06-07 11:39
Třetinu rozsáhlé unikátní sbírky české koláže Pražské plynárenské představuje výstava v Galerii Smečky.
Není nic neobvyklého, že banky a další velké společnosti vlastní hodnotné sbírky výtvarných děl. Pokud jste jejich zákazníky, můžete mít příjemný pocit, že alespoň část peněz co do nich investujete, jde na dobrou věc, jejíž výsledky máte navíc čas od času možnost i vidět.

Eduard Ovčáček, Bez názvu, 1977
Průřez českou koláží
V současné době čítá sbírka české koláže Pražské plynárenské víc než 400 děl od 58 autorů, což je dvojnásobek počtu, jaký měla před pouhými pěti lety. Představit celou sbírku je právě díky jejímu rozsahu obtížné a bylo by k tomu třeba několikanásobně zvětšit kapacitu Galerie Smečky, jíž je Pražská plynárenská provozovatelem.
Výstava, která poprvé představuje pohromadě v širším pestrém záběru přibližně třetinu děl, je komponována do menších celků, uspořádaných na základě bližších vzájemných i chronologických souvislostí a jsou na ní zastoupeni téměř všichni autoři, jmenovitě například: Michal Cihlář, Libor Fára, Vladimír Gebauer, Josef Hampl, Adolf Hoffmeister, Miroslav Huptych, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Emil Juliš, Čestmír Kafka, Milan Knížák, Jan Koblasa, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Ivo Medek, Ladislav Novák, Eduard Ovčáček, Zdenek Seydl, Joska Skalník, Jindřich Štyrský, Jan Švankmajer, Toyen, Karel Trinkewitz, Karel Valter, Ivo Vodseďálek či Václav Zykmund.
Sbírka se zaměřuje především na poválečnou koláž, ale přesahuje i do období mezi oběma světovými válkami a je svého druhu jedinou takto rozsáhlou sbírkou. Kromě toho, že mapuje všechna důležitá období i výtvarné směry české koláže minulého a současného století, obsahuje díla cenná svou ojedinělostí a v současnosti i těžko sběratelsky dostupná.

Karel Trinkewitz
K pilířům sbírky patří reprezentativní soubor prací Jiřího Koláře. K vzácnostem pak několik asambláží z nepříliš rozsáhlého díla jeho ženy Běly. Svou výpovědní hodnotu mají také černobílé koláže Adolfa Hoffmeistera, vycházející z jeho nezaměnitelného kreslířského stylu. K nejcennějším se řadí surrealistické koláže Jindřicha Styrského z třicátých let, vystavěné formou složité symboliky a neméně vzácné koláže Toyen. K nim jsou do tématického i časového celku přiřazeny koláže Karla Valtera, který se prosadil především jako malíř a kreslíř. Surrealistický odkaz je zřejmý i z díla Václava Zykmunda. Ve sbírce nechybí ani poslední bard pozdního surrealismu Jan Švankmajer.

Karel Valter, Diktátorské boty, 1936
Mnohostrannou tvorbu výtvarníka i básníka Ladislava Nováka zde zastupuje kolekce, zahrnující jeho nejdůležitější techniky - froasáž, alchymáž a frotáž. Na principu puzzle jsou realizovány vystavené koláže Ivo Vodseďálka s humornou i sarkastickou linkou, zaznamenávající střety různých kultur i politického smýšlení.
Další méně známé techniky koláže reprezentuje například Věra Janoušková či Eduard Ovčáček, kteří pro vytvoření obrazu využívají propalování a opalování papíru nebo Josef Hampl, který tradiční metodu skládání koláže z vystříhaných nebo vytrhaných papírů, doplňuje ještě prošíváním celého obrazu ve vodorovných řadách.

Karel Valter, Houby, 1936
O tom, že koláž není jen skládačka různě vystříhaných motivů přesvědčí i asambláže - reliéfní a trojrozměrné koláže, které jsou na výstavě prezentovány díly Vladimíra Gebauera, Milana Knížáka, Libora Fáry či Michala Šandy.
Sbírka i výstava tak přinášejí širokospektrální přehled tradičních i experimentálních technik, kterými čeští výtvarníci vyjadřovali a vyjadřují své pocity a názory. Ty, jimž se věnovali delší část své umělecké tvorby, vytvořily během času tématické kolekce, experimenty čítají jen několik málo kusů a patří tudíž ke sběratelsky vysoce žádaným.
Výstava Česká koláž je v Galerii Smečky, Ve Smečkách 24, Praha 1 k vidění do 19.6. Otevřena je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské. Ostatní zaplatí 10 Kč.
Více informací o galerii najdete tady.

Milan Knížák, Ilustrace ke Zvířecí bibli, 1994

Milan Knížák, Ilustrace ke Zvířecí bibli, 1994

Ladislav Novák, Taky jeden kněz, 1977

Toyen, Bez názvu, 1936

Petr Král, Sako, 60. léta 20.stol.

Jindřich Štýrský, Srdeční asistenti, 1934

Toyen, Bez názvu, 1936 či 1940

Vladimír Gebauer, Hra, 2008-2009

Zbyněk Sekal, Bohemia norm z cyklu Skládané obrazy, 1968
Foto: Pražská plynárenská a Zuzana Ottová
Zuzana Ottová
Sdílet tuto: