Archiv

O Praze bez Prahy

2009-12-26 00:00

Za názvem Černobílé Zlaté město 09 nehledejte tématicky zaměřenou fotografickou výstavu o matičce Praze, ale vícevýznamový projekt, v němž jsou spojovacími články mezi prezentovanými díly a zlatým městem sami autoři. Výstava v Topičově salonu byla již při zahájení prodloužena do 22.1.2010 a její další prodloužení se plánuje.

Ze všeho nejdřív je třeba vysvětlit onen protiřečící si název Černobílé Zlaté město 09. Výstava není patetickou poctou Praze, ale klade si za cíl najít společnou vizuální řeč, srozumitelnou umělcům i návštěvníkům, pomocí níž lze odpovědět v širších souvislostech mj. i na otázku významu označení "zlaté město". Ten organizátoři výstavy spatřují ve všudypřítomném tvůrčím potenciálu, jenž městu dodává punc zlata. "Černobílost" zase ironizuje možný patos a číslice 09 si pohrávají s kalendářním zařazením výstavy, která sice začíná ještě v letošním roce, ale přesahuje i do roku nového.

Hra s fantazií

Kurátorovi Petru Vaňousovi nešlo o tématickou výstavu, o shromáždění děl s doslovným pražským motivem, ale o vytvoření prostoru či dokonce herního pole pro abstraktní, odosobněnou tvorbu, do níž se město promítá mimovolně skrze pocity a zkušenosti autorů. Zároveň vystavené práce vybízejí k otestování, jakým způsobem se díváte kolem sebe. Zda vjemy logicky analyzujete nebo si spíš pomáháte představivostí.

Pražská osma

Výstava je netypická už od samého počátku. Zatímco je běžnou praxí zužování výběru předpokládaných vystavujících, Petr Vaňous naopak původní počet navýšil, aby dosáhl ucelenějšího pohledu na současnou pražskou výtvarnou scénu. Černobílé Zlaté město nakonec prezentuje osm výtvarníků, jak renomovaných, tak i těch, kteří stojí teprve na počátku umělecké kariéry. Společná je jim originalita a osobité hledání vlastní cesty napříč výtvarnými směry. Jmenovitě jsou to: Jitka Anlaufová, Daniel Hanzlík, Markéta Hlinovská, Pavel Hošek, Jiří Matějů, Ivan Pinkava, Robert Šalanda a Lubomír Typlt.

Nejhmatatelněji se město projevuje v ústřední instalaci Pavla Hoška s jasným názvem Garsonka. Je stejně tak výtvarným objektem jako ironizující hříčkou. Do tvorby Jitky Anlaufové se městská architektura promítá motivem květu s pěti okvětními plátky, který se často objevuje jako ornament na pražských fasádách.

S obecným městským motivem - květináčem si pohrál Robert Šalanda. Jejich zobrazení stojí na optickém klamu, kdy záleží na místě, z něhož se na obraz díváte, aby vám nepravidelně obtištěné červené obdélníky evokovaly skupinu starých květináčů.

Daniel Hanzlík zobrazuje anonymitu města siluetami. Ať už je to dívčí silueta nebo temná silueta krajiny, v níž však při bedlivějším pohledu rozeznáte tvary různých nádob, protože inspirací i modelem působivé "městské" krajiny je autorova domácí polička. Se siluetami pracuje i Markéta Hlinovská. V práci nazvané Číslo 49/5 vytvořila kompozici ze siluet klasické dřevěné židle, zvonu na čištění odpadu, kusu elektrické šňůry a toho, co budete považovat za protáhlejší část opěradla, ale co je ve skutečnosti ocasem kočky, používající v reálu židli jako svou pozorovatelnu.

Hektičnost městského života vystihují všudypřítomná čísla, útočící z hodin, rádia, televize, internetu, novin atd. Ta, která během jednoho dne utkvěla v paměti Daniela Hanzlíka, počínaje číslicemi na budíku, se stala námětem jeho díla nazvaného Číslice dne. Díky těmto námětům autor své práce nepovažuje za pouhé obrazy, ale za nosiče sdělení. Téma času je přitažlivým tématem pro mnohé výtvarníky, nejinak je tomu u Jiřího Matějů, který se na výstavě představuje obrazem Kalendář.

Jako čas plyne i voda. A ta je jedním z námětů tvorby Markéty Hlinovské. Nestabilnost nejdůležitější tekutiny, ale i celého vesmíru momentálně přitahuje Jitku Anlaufovou.

Lubomíru Typltovi se město promítá nejen do obrazů, je také kulisou a spoluhráčem ve videoprojekci, pořízené v ulicích i na periférii Prahy.

Posledním vystavujícím je asi nejznámější z této osmy, fotograf Ivan Pinkava. Kurátorovi výstavy šlo v tomto případě nejen o představení jeho tvorby, ale ještě víc o zjištění, jaký bude mít účinek samojediná fotografie ve společnosti různých výtvarných stylů.

Kde a dokdy

Výstava Černobílé Zlaté město 09 je k vidění zatím do 22.1.2010 v Topičově salonu, Národní 9 (1. patro), Praha 1. Více o otevírací době a vstupném se dozvíte zde


Jitka Anlaufová, Místo, akryl na plátně, 2009


Daniel Hanzlík, Čísla dne, akryl a sprej na plátně, 2006


Daniel Hanzlík, Krajina, akryl na plátně, 2006


Markéta Hlinovská, Číslo 49/5, sprej na papíře, 2006


Markéta Hlinovská, Tři vody (detail), kombinovaná technika, 2009


Robert Šalanda, Květináč III, akryl na plátně, 2007


Lubomír Typlt, Interval, kresba, 2008

Foto: Topičův salon a Zuzana Ottová