Archiv Výstavy a veletrhy

Ahae: Pohled z okna (1)

2011-06-16 11:13

15.7. – 14.8. 2011
Velká dvorana Veletržního paláce, Národní galerie v Praze

Hlavní událostí letní sezony v Národní galerii v Praze bude unikátní výstava fotografií korejského fotografa, filantropa, ekologa a vynálezce Ahae. Ahae během uplynulých dvou let pořídil z okna domu, kde žije a pracuje, neuvěřitelný milion fotografií nejbližšího okolí. Ukazují přírodu v její nejčistší podobě, zbaveny umělosti a jakékoli manipulace typické pro dnešní přírodní fotografii.
„ Tak prosté, krásné a dokonalé... na rozdíl od většiny současných sofistikovaných uměleckých děl, jež se tolik snaží o společenský význam,“  prohlásil o tomto souboru fotografií profesor Milan Knížák, spoluautor výstavy.

Velkoformátové fotografie budou vystaveny 15. 7. – 14.8. ve Velké dvoraně Veletržního paláce pro samostatnou výstavu žijícího umělce poprvé od výstavy Alfonse Muchy v roce 1928.



„Fotografické dílo se stalo přirozeným vyústěním  autorova soustředění na přírodu, jejíž ochraně se Ahae věnuje od sedmdesátých let minulého století. Stejně jako se objektiv jeho fotoaparátu zaměřuje přesně na jedno místo, Ahaeovy snímky pronikají do našeho vědomí a připomínají nám naši lidskou zodpovědnost,“ říká prof. PhDr. Tomáš Vlček, kurátor výstavy a ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze.

Expozice ve Veletržním paláci navazuje na výstavu ve Vanderbitt Hall New Yorského Grand Central Terminal z dubna a května letošního roku. Fotografie mají různé rozměry podle tématu, neorámované snímky se pohybují zhruba v rozmezí 28 x 40 cm až 183 x 275 cm. Existují i snímky velikosti většího plátna, kdy největší měří 5 x 10 metrů. Součástí výstavy budou rovněž autorovy krátké básně.

Chvění života v nehybném obraze
Keith H. Yoo

Ahaeovy fotografie velmi skromně odrážejí jeho myšlenky a činy. V posledních dvou letech jich udělal skoro milion a zhruba 90 procent z nich vyfotografoval z okna pokoje, kde bydlí a pracuje. Většina ukazuje kopce, pole, rybník, les a oblohu, které lze z této pozice zabrat. Zpočátku bylo jeho vytváření nesčetných fotografií z omezeného prostoru a na omezené téma mimo mé chápání, ale když jsem si jeho práce prohlédl podrobněji, napadla mě řada myšlenek.

I v jeho omezeném prostředí spatříme rodinku srnčíků korejských, která většinou přichází časně ráno. Vidíme je, jak skáčou a hrají si, zastaví se, aby se napili z rybníka, a zase zmizí v lese.

Pak je zde množství ptáků nejrůznějších tvarů, velikostí a barev. Sledujeme je v letu, při odpočinku, při jídle i při tom, jak jsou sami požíráni, vzlet ptáků nejrůznějších druhů i jejich projevy lásky. Dokonce je i vidíme v letu vypouštět trus.



Obrazy těchto ptáků velkých i malých, kteří kolem nás ve vteřině prolétnou, zachytí bystré Ahaeovo oko a rychlé reflexy. I když tito ptáci někdy letí daleko na obloze, tak když se podíváte důkladněji, zjistíte, že kolem letí nebo kolem nevelkého kopce prolétá mnoho různých druhů i ptáků s různým temperamentem.

Ahaeovy fotografie zachycují i pózy nespočetných ptáků na stromech i na padlých kmenech a větvích.

Stromy, kde hnízdí, hrají všemi barvami, jsou oděny do šatu různé tloušťky a odstínů, které se proměňují s ročním obdobím, jásavě září na slunci a skromněji v dešti. Nahé stromy v zimě slouží ptákům, kteří přilétají, jako místo odpočinku.

Když se blíží jaro, větve stromů i holá země obživnou novými výhonky. Ani kdyby dali všichni badatelé tohoto světa své chytré hlavy dohromady, nedokázali by vyrobit ta drobná poupata života, která tiše vybuchují mezi stíny, kde se setkává sníh se slunečním svitem. I kousek půdy o velikosti čtvrt čtverečního metru vyživí květinu nebo malý stromek. Větší strom potřebuje prostor o velikosti větší fotografie, aby zapustil kořeny a stál pevně.

Země vytváří vůni, když se s půdou smísí zvířecí výkaly a vlhké spadané listí a pak vyschnou na slunci. Tato vůně země, která v zimě zmrzne a na jaře znovu roztaje, se spojí s čerstvým vzduchem, který vytvářejí stromy a tráva. Tento vzduch konzumujeme jako potravu svým tělem, které rovněž vzešlo ze země. A celý tento proces je v Ahaeových pracích živě znázorněn.



Když se díváme na stále se proměňující západní oblohu, jak ji fotografuje Ahae, musíme bezděky obdivovat, jak tento prázdný prostor dokáže bez přestání produkovat tak širokou škálu odstínů. Na okamžik zahlédnutý obraz mraku v kombinaci s barvou světla, které svítí zevnitř oblaku i okolo něj tak živě i jemně, nám odhalí harmonii okamžiku, který v našem časoprostoru nikdy neexistoval a nikdy už nebude stejný. Mnoho lidí obdivuje barvy na monitoru počítače, ale nedokáže ocenit práci přírody, která produkuje bez ustání podle toho, jak se mění roční období.

Řadě lidí dělá starosti globální oteplování a abnormální změny klimatu. Led na severním a jižním pólu taje a postupně připravuje o přirozené prostředí tučňáky, lední medvědy a tuleně. Hladina moří stoupá a přibližuje konec existence některým ostrovním národům. A i když na vrcholku Kilimandžára taje led, je na africkém kontinentě stále nedostatek vody a ještě k tomu hladomor.

Navzdory této znepokojivé realitě je stále mnoho společností i jedinců, kteří v honbě za finančním ziskem soustavně ničí životní prostředí. I když jsou si lidé obecně vědomi existence tohoto problému, přemýšlí o něm jako o něčem, co existuje jen v televizi, nebo se domnívají, že někdo anebo politikové různých zemí se problémem zabývají, a jsou proto lhostejní a zapomínají na vlastní odpovědnost. Když se dívám na Ahaeovy fotografie, napadá mě, kolik života asi potlačuje pás asfaltu před mým domem a kolik živočichů, vlastně svých sousedů, jsem asi vyhnal. Rychle zapomínáme, že čím víc bereme živočichům v našem sousedství – svobody i životního prostředí – tím víc ohrožujeme své vlastní zdraví a svobodu. Ahaeovy fotografie jsou tichou prosbou ve jménu reality této situace, ve které trpí lidstvo i příroda. Stejně jako se objektiv jeho fotoaparátu zaměřuje přesně na jedno místo, Ahaeovy snímky pronikají do našeho vědomí a připomínají nám naši lidskou zodpovědnost.

Ahae bere do rukou fotoaparát, aby denně udělal tisíce fotografií na širokou škálu témat, v noci i ve dne i v průběhu všech ročních období. Když uvážím jeho vytrvalost, nemohu si neuvědomit, jak podléháme moderním trendům – jsme otroky internetu a mobilního telefonu, nesnažíme se číst knihy, jsme líní napsat dopis a nechce se nám zapamatovat si jediné telefonní číslo, i když nás pronásleduje strach z demence.  

Existují samozřejmě i fotografie, které Ahae udělal v dřívějších dobách, ale ty, jež byly vybrány pro tuto výstavu, pocházejí zhruba z posledních dvou let a z jednoho okna pokoje, kde Ahae žije a pracuje. Zvířata a přírodní scenerie na nich zobrazují nádhernou přítomnost i to, co by snadno mohlo být budoucností našich dětí, i když se o své bezprostřední okolí začínáme zajímat a starat teprve nyní.


Ahaeovy fotografie nám připomínají, že příroda je živá tak, jak vždycky byla, čeká na péči každého z nás a šeptá k nám i volá, že ještě není pozdě. Stejně jako fotograf vytvořil svou vytrvalostí, pílí, bystrým okem a chápáním přírody a láskou k ní tato nádherná díla, musíme i my zvolit stejný přístup a vzít na sebe zodpovědnost za vlastní tělo, mysl i přírodní svět kolem sebe. Právě tento pocit zodpovědnosti mě přiměl napsat komentář k této sbírce fotografií.

O umělci

Životopis
Korejský fotograf Ahae se narodil v roce 1941 v Kjótu v Japonsku. Jeho rodina byla za japonské koloniální nadvlády několikrát přemístěna a nakonec zůstala celá v Japonsku až do konce druhé světové války. Teprve po ní se vrátila do Koreje. Ahae projevoval tvůrčí sklony už od raného dětství. Stal se mistrem ve výrobě masek a zkoušel dělat sochy, kreslit i malovat. Velmi záhy se také začal zajímat o bojová umění. Má černý pásek sedmého danu v taekwondu a je i velmi šikovný džudista.

Po třicítce začal své tvůrčí schopnosti uplatňovat v obchodní sféře a vyrábět vlastní unikátní produkty. V 35 letech pak založil svou první firmu.

Ovlivnil tehdy řadu mladých lidí, kteří se v Koreji zapojili do hnutí za ochranu životního prostředí.  

Věnoval v životě mnoho peněz na ochranu přírody a další charitativní projekty.

Získal řadu mezinárodních ocenění za své vynálezy, kam patří například mýdlo na bázi papíru, samospínací a samovypínací ventilátor, který dnes používají domácnosti na celém světě, Hi-Boat – hydraulicky ovládaná bezpečnostní loď nebo nejrůznější pomůcky, jež obecně zlepšují zdravotní stav.

Pro olympijské hry v Soulu v roce 1988 Ahae navrhl řadu zábavných vodních hraček, které dodnes brázdí řeku Han v Soulu.

Protože se Ahae rovněž intenzivně zajímá o přírodní metody udržování zdraví, investoval vysoké finanční částky do výzkumu zdravých potravinových výrobků, přírodních léčiv a kosmetiky. Často hovoří o významu pravidelného cvičení pro zdraví, vybízí všechny k zdravému pohybu, a dokonce vymyslel vlastní cviky, které podporují zdravý krevní oběh.

V poslední době Ahae získal tři zlaté medaile na soutěžích vynálezců ve švýcarské Ženevě (2007), německém Norimberku (2007) a korejském Soulu (2006) za samo-irigační systém čištění tlustého střeva, který vymyslel v roce 2003. Během své životní dráhy Ahae zaregistroval a vlastní přes tisíc patentů a obchodních značek.

Stoprocentní organickou certifikaci dnes mají dvě organické čajové plantáže v Jižní Koreji pod Ahaeovým dohledem. Pečlivě se na nich sleduje metoda sběru čajových lístků, vše se provádí ručně a dělníci se musí i přezouvat z běžných venkovních bot, když vstupují mezi rostliny. Musí také nosit speciální rukavice, aby chránili čajové lístky před baktériemi, a obličejové masky, aby nedýchali na lístky, které sbírají. Na jedné z těchto plantáží se o plevel starají hejna hus, které se smějí procházet po polích a jíst, co se jim zlíbí – naštěstí nejedí čajové lístky.



Ahaeova zemědělská činnost povznesla organické zemědělství na novou úroveň, která vysoko převyšuje pouhá organická a tržní měřítka. Jedním z příkladů je incident s takzvaným „ředkvičkovým hrobem“. Na organické farmě na ostrově Čedžu jižně od korejské pevniny se pěstuje asi 3.000 ředkviček, z nichž se vyrábí tradiční korejský pokrm kimči. Jednou kuchařům došel cukr, a tak jej nahradili umělým sladidlem. Když to Ahae zjistil, nařídil, aby byly všechny ředkvičky zakopány do země a aby byl nad nimi navršen pahorek a umístěn nápis, který tento „hrob“ vysvětluje. Ahae na sebe v tomto ohledu bere zodpovědnost i za naprosté extrémy. On sám by toto kimči obsahující umělé sladidlo nikdy nejedl, a tak je přece nemůže prodat někomu jinému ani je vyhodit, protože ví, že by mohlo někomu uškodit.

Ahae je rovněž předsedou správní rady letoviska Highland Springs Resort v jižní Kalifornii, které provozuje Farmu 123. Jejím hlavním produktem je levandule a tamější pole patří k největším certifikovaným organickým levandulovým polím ve Spojených státech. Každý rok se tam pořádá levandulový festival, aby veřejnost mohla vidět levandulová pole v nejkrásnějším rozkvětu.

Ahae se veškerou svou činností snaží působit na ostatní, aby sdíleli jeho pocit zodpovědnosti za ochranu přírody, moudrou produkci a využívání přírodních potravinových zdrojů a abychom při tom měli stále na paměti lidské zdraví.

Fotografování

Ahae začal v sedmdesátých letech sbírat fotografické přístroje a fotografovat. V této činnosti aktivně pokračoval i v osmdesátých letech, ale později mu jiné závazky časově neumožňovaly se touto činností zabývat. Teprve nedávno se k fotografování vrátil. V posledních dvou letech udělal Ahae přes milion snímků, většinou z jediného okna.

Všechny fotografie ze sbírky Pohled z okna byly vyhotoveny vyspělými digitálními fotoaparáty. Ahae používá mnoho různých přístrojů, včetně fotoaparátů vyrobených v Německu, Dánsku, Švédsku, Japonsku, Izraeli, Švýcarsku a Koreji. Používá objektivy všech velikostí, které lze na trhu sehnat, včetně velmi vzácných sběratelských kusů.

K většině zvířecích snímků ve sbírce Pohled z okna Ahae použil fotoaparáty japonské výroby s teleobjektivem. Snímky scenérií byly pořízeny nejrůznějšími fotoaparáty, ale zejména středního formátu. Ahae v posledních letech dělá průměrně 2.000 až 4.000 fotografií denně. Proto si musel domů pořídit přístroj na rychlejší zpracovávání snímků. Jedinými povolenými opravami jsou jejich drobné korekce, odstraňování skvrn a mírné kontrastování a korekce světla. Chce mít své fotografie co nejpřirozenější, a proto je nikdy neořezává, nemění barvy, nestříhá, nelepí a nekombinuje ani do obrazu nevnáší žádné cizí prvky.

Konečnou podobu dává jeho uměleckým dílům slavná firma Duggal Visual Solutions v New Yorku. Na kvalitu snímků přísně dohlíží Ahaeovi lidé.

Jeho fotografie mají různé rozměry podle tématu. Neorámované snímky se pohybují zhruba v rozmezí 28 x 40 cm až 183 x 275 cm. Existují i snímky velikosti většího plátna, kdy největší měří pět krát deset metrů.

Ahaeovým cílem není jen vyrobit výborné fotografie; chce všem otevřít oči, aby se naučili vidět bohatost života, který je hned vedle nás – stačí, když se podíváme z okna.

Další plány
Ahae chce ukazovat fotografie široké veřejnosti, aby prožila všechny čtyři roční období tak, jak je lze vidět z jediného okna. Návštěvníci budou moci jejich prostřednictvím spatřit krajinu na Korejském poloostrově bez chemických látek, kterou navštěvuje asi 20 procent veškerého ptactva, jež se vyskytuje v Koreji. Fotografie rovněž ukazují, že životní sílu můžete spatřit na vlastním prahu, když ji umíte vnímat, a že je povinností každého z nás udržovat své okolí nerušené a nedotknuté. Právě to je první krok na cestě k tomu, abychom vedli organický způsob života.

• výstava, galerie, fotografie