FUCK OF PEOPLE

Mříže, kůže zhusta pokrytá hesly a obrazci, spousta vulgarismů a jen těžko vyčíslitelný počet vykouřených cigaret. I tak by se dal popsat nový film s prostým názvem RENÉ.

Jedná se o další časosběrný dokument pod taktovkou naší v současnosti asi nejznámější dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Je to příběh nenapravitelného recidivisty, zloděje, bytaře. Ale je to opravdu tak? Těžko soudit, nic není černobílé. Je to příběh muže, kterému podle jeho vlastních slov zkrátka nic nevyšlo.

Příběh se táhne v průběhu dvaceti let, které hlavní hrdina stráví téměř celé ve výkonu trestu. Většinou za různé zlodějiny a byty, mimochodem vykradl byt i samotné Třeštíkové. Příběhem se jemně prolínají kulisy politických změn, které se za jeho "pobytu" ve vězení udály. Vyslechneme si hlavně několik prezidentských slibů v podání p. Havla i Klause, registrujeme revoluci i útok na WTC. Jsme svědky jeho chabých pokusů vydržet na svobodě, které nikdy netrvají déle než půl roku. Sledujeme příběhy jeho lásek i jeho vlastní spisovatelské pokusy, které jsou možná jeho jedinými životními úspěchy.

Velice úsměvně působí u soudu výčet toho, za co dostal René své první dva roky "za katrem". Poškozené okénko, několik kazet, čokoládové bonbony a 3 nálepky Alfa Romeo... Že by měl René vážně pravdu a smůla se mu lepila na paty? Ale ne, každý svého štěstí strůjcem.Kde ale nastal zlom?

 Zpočátku sledujeme příběh kluka, který ještě neví a snad ani nemůže vědět, co chce. Dokonce to vypadá, že snad nechce vůbec nic. A tak z té nicoty prostě začne krást. A jak je mladej, tak je blbej, a samozřejmě ho taky hned chytěj. Pošlou ho za katr, pardon, do nápravného zařízení pro mladistvé. A všichni moc dobře víme, že toto zařízení nikoho nenapraví, jen z něj udělá budoucího kriminálníka.

Takže kdo za to může? Společnost? Podle mě je to z velké části způsobené citovou deprivací (z dokumentu jasně vyplývá, že vztahy v rodině nebyly nic moc), ale v tom se nemíním pitvat, nejsem psycholog. A pak je tu hlavně další faktor, a to je největší choroba lidstva, lenost. On přece mohl pracovat, ale PROSTĚ NECHTĚL. Neviděl v tom žádnou perspektivu, žádné uspokojení. Krást je lepší. Je to rychlejší. Makat jak šroub 20 hodin denně, aby bylo co do huby? Pche...

René má prý IQ 142, což je opravdu nadprůměr. Pak je tu otázka, proč svou inteligenci nepoužil, vždyť mohl žít úplně jinak. Ale asi PROSTĚ NECHTĚL. René Plášil je důkazem, že inteligence bez vůle sama o sobě nic neznamená.

Pokud máte rádi dobře natočené lidské příběhy a neporazí vás nějaká ta sprostá slova, vzhůru na film o jednom člověku s Fuck of people na krku.

Místa a časy projekcí najdete zde

Photos and video copyright © Aerofilms
Balzu