06/07/07

LADIES AND GENTLEMEN,

jako prezident Spojených států amerických si vám dovoluji oznámit, že jsem právě vydal rozkaz shodit rohlík na prezidentský palác v Teheránu a s konečnou platností tak zacpat ústa velkému mluvkovi Mahmoudu Ahmadinejadovi.“ Podobných proslovů se asi z Washingtonu nedočkáte. Můžete si ho ale vyzkoušet sami za jedním z pěti řečnických pultíků na výstavě součastného umění Praguebiennale 3. V mamutích prostorách Karlínské haly najdete zástupce několika důležitých uměleckých trendů s důrazem na Střední Evropu. Vybere si každý. Můžete si tu dokonce zahrát ping pong a intelektuálové mohou bádat nad tužkou zabodnutou v pneumatice stříbrného Porsche Carrera.

Pokud si myslíte, že většina výstav je k uzoufání nudná a výstavy moderního umění dvojnásob, vyvede vás Praguebiennale z omylu. Současné umění je hravé a komunikativní a mnohdy na něm vůbec nepoznáte, že je to umění. Šokující modernismus se přesouvá do druhých plánů a utajených významů a největší překvapení vám na výstavě připraví předložka ze psí kůže. Plný účinek z děl současných umělců se dostaví až ve vaší mysli. Nebo také ne. Na výstavě samozřejmě najdete i klasickou malbu, temné vize moderních mystiků a osobní zpovědi umělců o vztazích, životě a smrti, většina vás ale vtáhne přímo do hry.

Někdy se tomu nevyhnete. Instalaci z knížek vyrovnaných na zemi v jedné z pasáží, musíte přejít vlastní nohou. V Rumunské sekci si můžete poslechnout hudební CD sebezkoumavé umělkyně Ioany Nemes a také si ho odnést domů. Hodně umělců se tu věnuje videoartu. Nejvíc mě zaujal Marcel Esterhazy, který natočil svého dědečka při hostině a video pak pustil dvakrát zrychleně. Trochu pomalejší dědeček se tak dostal do normy a zbytek hodující rodiny se změnil v šílenou tlupu trpaslíků. Lepší důkaz teorie relativity v rodinném prostředí aby člověk pohledal. Můžete se přesvědčit ZDE. Další pěkné video pochází z dílny Susanne Bürner. Německá umělkyně natočila lezce po umělé stěně a umazala do ztracena horní a spodní část obrazu. Lezci se zmítají na laně, tajnosnubně stoupají a klesají za doprovodu uhrančivé hudby a celé to připomíná nějaký zapomenutý andělský výtah.

Mezi fotografiemi je nejvíce prostoru věnováno ženám. V sekci Glocal girls se představují autorky ze Slovenska a Česka a snad polovina z nich se zabývá tématem identity a sociálních rolí. Dita Pepe se v Autoportrétech s muži stylizuje do manželek podnikatelů, rockových stars, kotlíkářů, chudých Rómů, aj, aj. Silva Francová dělá časosběrné portréty žen, které se na jedné fotce objevují při různých domácích činnostech a Barbora Bálková zahaluje jednu a tutéž ženu do masek vytvořených z květin nebo sešité anglické slaniny.

Mezi jemnější umělecké akce patří i pobořený paravan Dominika Langa. Není tam instalován ke koukání. Lang prostě přišel, shodil jednu výstavní stěnu a otevřel tím komunikační prostor mezi dvěma oddělenýma částmi výstavního prostoru. Jestli bude takhle pokračovat, zboří příště celou Galerii. Možná tím ale jenom fyzicky demonstruje touhu mnoha dalších umělců vystavujících na biennále.

Další informace o biennale zde.

turban