23/10/08

AKČNÍ MALBA JE PODOBNÁ FYZICKÉMU A TANEČNÍMU DIVADLU

Rozhovor s Janem Mikem byl vytvořen při příležitosti prvního ročníku festivalu Nultý bod - transprofilu plastického a mimického divadla, který se uskuteční od 28.10 do 31.10. Jan Miko zde hraje v představení Svět odsouzencův od Spitfire Company. Program festivalu naleznete zde nebo na strankách www.bezhlavi.cz.  

Spolupracuješ se Spitfire Company, která se zabývá fyzickým divadlem. Co jsi díky této spolupráci získal?

To nejpodstatnější je naučit se pracovat v týmu a skloubit rytmiku a kompozici divadelního představení s malováním obrazu, jako totálního vizuálního výjezdu s konečnou explozí. Nezpochybnitelná záležitost na všech rovinách... Byla to dřina. Ale výsledek stojí za to, neboť si myslím, že proces malby je velmi podobný procesu zkoušení tanečního a fyzického divadla. Jednoznačný nárok na konkrétní gesto.

Zdá se mi že je to dost ojedinělý projekt. Neznám nikoho, kdo by v takové intenci dělal něco podobného, ale možná se pletu.

Pár akcí v rámci malby a divadla tady určitě bylo. Je ale fakt, že to, co se podařilo ve hře Svět Odsouzencův, je ojedinělá záležitost, která nemá obdoby ani ve světě. Jsem rád, že jsem za takovou nabídkou nemusel jet přes půl světa a spíchlo se to tady v Čechách. Ono mezi námi jsou Spitfire Company jsou pěkný magoři. Taková divadelní kamikadze.

Jako akční malíř jsi ve hře i jako postava.

A o to právě jde! Nebýt jen dekorem. Nebýt jen okrasou. Při zkouškách platilo, že neděláme dekorativní gesta, že vše má smysl, že vše má hluboký význam, i sebmenší taneční nebo výtvarné gesto. Prostě jsem jako hlavní postava odsouzenej na doživotí, protože jsem zastřelil párek vykoksovanejch holčiček, a protože mám dlouhou chvíli a výčitky svědomí (nebo si to jen namlouvám), maluju si svou celu, své Kainovo znamení. Neslyšíte Vincenta a jeho slunečnice? Ne? Všichni se dotýkáme šílenství, jen si to nechceme přiznat. 

Ovlivňuje tvoji malbu situace na jevišti, můžeš pozorovat rytmus představení a malby?

Situace na jevišti je pro mě naprosto určující. Naprosto mne to pohltí. Kompozice tance a malby, rytmika fyzických pohybů herců a rytmika malířského vrstvení hmoty, energie vyzařující z fyzického výkonu a energie vložená do tahů štětcem - jsou to dvě spojené nádoby. A cítím se, jak v závodním autě.

Pracuješ s vnitřním modelem obrazu?

Samozřejmě, na jevišti už nemám moc času přemýšlet. Takže základní kostru obrazu mám vypálenou v hlavě a pak jen záleží, jak ta hra šlape - na to pak reaguji. Nezapomeň, že malba je jedno z nejpomalejších médií. A tady to fakt frčí.

Jsou všechny obrazy stejné, předpokládám, že nikoliv, když se necháš ovlivňovat situací na jevišti.

Samozřejmě nejsou. Podstatou je cela. Ale jinak se vše mění. Odlišné jsou vrstvy obrazu a následně i jeho celková barevnost. Do budoucna plánuji i jiný materiál, na který se bude malovat. 28. října, v den státního svátku chystám takové malé překvapení. Důležité je, že diváci jsou svědky samotného procesu malby. A o to jde. Samotný výsledek obrazu už neproměňuji. Vše je v rámci představení. Energie, která je do toho vložena, nesmí být už narušena. To je podle mě akční malířství.

Takže diváci jsou svědky dosti neobvyklé události, jsou přítomni vznik obrazu, což se normálně neděje.

To se asi opravdu normálně neděje, je to určitě podívaná, která stojí za to. V sedmi jevištních obrazech se odehrává sedm skutečných obrazů a ve finále se slijí do sebe. Nakonec na ně vemu hrábě.

Hrábě?

Jo železné hrábě. Aby výsledný obraz dostal hloubku. Rozruší se tím povrch. Jako je tomu u tanečníků.

Plánuješ do Haly C, na festival Nultý bod ještě nějaký projekt? A souvisí s představením Svět odsouzencův?

Ano v Hale C budu před festivalem malovat reminiscenci na Picassův obraz Guernica. Ale bude to spíše (GORI)Uernica. Odkaz na to, co se děje v Gori, co Rusáci udělali v Gruzii. Podobný formát, podobný vzkaz, ale jiný obraz. Se světem odsouzence má společnou úzkost a beznaděj jedince proti těm celosvětovejm průšvihům, které se na nás valí.

Rozhovor s Janem Mikem připravil Jiří Jarkowski.

Na obrazy Jana Miky k představení Svět Odsouzencův se můžete podívat zde.