FILOSOFICKÝ EXKURZ HROU

Imaginární hranice mezi divákem a hercem na pódiu může být překročena různými prostředky. O tom, že herci prostě rádi vlítnou do hlediště a z překvapených diváků udělají součást představení, se můžete přesvědčit v Divadle Minor. Nekonečně nekonečný příběh vtáhne dovnitř všechny přítomné děti, i když bych doporučovala, abyste ty mladší pro tentokrát možná nechali doma.

Nekonečně nekonečný příběh, který měl v Divadle Minor premiéru 12. října vznikl jako řízená improvizace. Jeho autorské duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)nechalo herce rozehrát variaci na téma uhrančivého Nekonečného příběhu, kdy malý chlapec zachraňuje mizející svět fantazie, který pohlcuje neprostupná nicota. Zatímco filmové zpracování má rafinované a velmi názorné prostředky k tomu, vysvětlit malému divákovi, co že ta tajemná nicota vlastně je a v čem spočívá její hrůznost, na divadle je to tradičně komplikovanější. Inscenaci se to může docela vymstít.



Je to trochu případ i minorského Nekonečně nekonečného příběhu, který se v první části může pro menšího diváka než je doporučeno (8 let), a že jich na premiéře bylo, stát trochu nepřehledným. Tomu co to znamená, že se Káča, hlavní hrdinka, dostala do puberty a kašle rodičům na jejich kakao a všechny společné hry, porozumí spíš dospělý divák.  Respektive pro děti je to dost “vzdálený“ obraz, který jim ke všemu má zprostředkovat vztah mezi takovými abstrakcemi jako je fantazie a nicota (která je zpočátku napovězena jen slabým hláskem v mikrofonu) . To je ale asi jediná věc, kterou bych představení vytkla.

Představení je k dětskému divákovi jinak velmi vstřícné a už od počátku se ho snaží vtáhnout do hry. Herci s dětmi mluví, komentují je, pobíhají mezi nimi, svítí na ně baterkou a připravují jim spoustu jiných zážitků, a ani na jevišti to nevázne. Po přestávce dostane děj spád a stane se mnoho podivuhodných věcí, které děti opravdu ocení.

Více o představení najdete tady



A jaká bude následující sezóna v Divadle Minor?

Na zvídavé otázky zvídavých občanů…

… odpovídá taktéž zvídavá dramaturgyně Petra Zámečníková. (připravilo Divadlo Minor)

Otázka zvídavé maminky: Co chystáte v nové sezóně?

Kromě premiéry režisérské dvojice SKUTR chystáme na podzim další neobvyklou premiéru, kterou režisérka Apolena Vynohradnyková ukončí svou éru v Minoru. Jedná se o příběh neslyšící dívenky, která se právě v čase Vánoc rozhodne nevratně změnit svůj život. Tématem inscenace je střet světa slyšících a neslyšících v každodenní realitě a je určena všem divákům, nikoli pouze neslyšícím, i když ti ji mohou samozřejmě vidět též, neboť v ní bude použit znakový jazyk. Někteří herci už chodí na kurzy znakového jazyka, jehož základy musí do prosince zvládnout. Pro ně bude toto zkoušení výjimečnou zkušeností… ApolenaVvynohradnyková se divadlem s neslyšícími, konkrétně stínovým tlumočením, úspěšně zabývá již několik let, touto inscenací tedy toto své téma završí.

Na jaře se můžeme těšit na „hudební fresku“ Jiřího Adámka, režiséra inscenace Z knihy džunglí, který se tentokrát bude zabývat tématem arabské kultury, konkrétně Příběhy tisíce a jedné noci. K výtvarné spolupráci přizval Radokem ověnčenou Kristýnu Täubelovou, která nás dozajista ovine svůdným závojem Orientu.

Otázka zvídavého tatínka: Nastanou změny v hracích časech?

Ó nikoli, všechno platí, čtvrtek, pátek, sobota, neděle, jedinou novinkou budou občasné podvečerní středy na Malé scéně, jelikož se nám nedaří některé inscenace dostatečně nasazovat (ne vždy můžeme hrát zároveň s velkým sálem) a je škoda je nehrát, když jsou stále vyprodané.

Otázka zvídavé tety: Co je to za novinku, to předplatné?

To je další služba divákům, nad jejímž systémem jsme dlouho přemýšleli, nebylo to snadné. Jsme moc zvědaví, jak se to chytne. Doufáme, že se najdou tací, kteří tuto možnost přivítají, třeba i jako dárek. Však nahlédněte na naše nové webové stránky, tam se dočtete více.

Otázka zvídavého děcka: Která představení už letos neuvidím?

Plánujeme stáhnout Vinnetoua, což proběhne v listopadu, a Ostrov pokladů, ale ten až na jaře. Inscenací máme zkrátka pořád moc a nestačíme je takzvaně udržovat. Pro herce je ideální, když si každý kus zahraje dvakrát, třikrát do měsíce, protože některá představení jsou poměrně obtížná – hlavně písničky a choreografie, potom si je jistý a může to pro vás pořádně rozbalit. A to vy chcete, že! A ne nějaké vzpomínkové slavnosti…

Otázka zvídavého mimina: A co my, mimina, kdy pro nás něco uděláte?

Milá mimina! Dlouhodobě vypracováváme jedinečný koncept divadla pro děti do 3 let, jehož supervizorem a iniciátorem je herec Petr Reif. Nemělo by se v něm zapomínat na vaše maminky, proto v něm budou účinkovat pouze muži vybraní na speciální konkurs. Jestli ale premiéru nestihnete a mezitím odrostete, tak se na nás, prosím, nezlobte a v klidu si zajděte na Malenku, Karkulku nebo Vlase a Bradu.  

Otázka zvídavého divadelníka: Kam to všechno směřuje?

Ideálně to směřuje k vysoké kvalitě a vyprodanému sálu, což je velký úkol, zvláště pokud chceme jako tvůrci eliminovat kompromisy. Dramaturgicky jsme se trochu odvázali, a vedle linie klasických pohádek a titulů dětské literatury jsme popustili uzdu původní autorské tvorbě, která je z tvůrčího hlediska přínosná, ale z diváckého naopak nepředvídatelná, tak to bude kapánek napínavé. Stoupající návštěvnost ale napovídá, že spřízněných duší nemáme málo, a my se musíme soustředit na to, je nestále překvapovat a nutit je tak, aby se vraceli. Aby byli zvídaví, ti malí i ti velcí…

Kacab