12/02/09 JMENUJI SE HARVEY MILK A PŘIŠEL JSEM SI VÁS ZÍSKATFilmová premiéra: Pokud jde o homosexuály ve filmech, každému určitě přijde na mysl nepřeberné množství bláznivých komedií nebo filmů o mučednících vyhoštěných ze společnosti pro svoji orientaci. Milk je ten druhý případ. Homosexuálové to před nějakými třiceti lety v Americe, zemi neomezených možností, neměli vůbec jednoduché. Jakmile si někdo dovolil veřejně se přiznat ke své orientaci, bylo s ním zacházeno jako s méněcennou formou života – tedy ne moc pěkně. Harvey Milk se srdcem revolucionáře se rozhodl s tím něco udělat. Vstoupil do politiky, otevřeně se přiznal ke své orientaci a bojoval za práva homosexuálů. Velkou nevýhodou životopisných snímků je, že už od začátku víte, jak skončí. Milk není výjimkou, tam vám to dokonce i řeknou. Snímek se tak chvílemi stává roztahaný a předvídatelný. Ale i přes tuto maličkost, kterou si režisér moc dobře uvědomuje a snaží se upoutat diváckou pozornost jiným způsobem, je zajímavé sledovat Harveyho trnitou cestu k toleranci. Film bych doporučil všem, kteří chtějí alespoň na chvíli zažít americká osmdesátá léta z pohledu gaye. První polovina se vlče stejně jako Harveyho počáteční neúspěchy, ale jakmile jednou prorazí roztočí se politické soukolí a vtáhne vás stejně jako Harveyho. Režisér Gus Van Sant zpracoval odvážné homosexuální téma otevřeně a se stylovou atmosférou, kterou dotváří vkládáním dobových záběrů. Díky silnému tématu je už ze své podstaty zaručený úspěch snímku. Přidejte Seana Penna do hlavní role a cesta za Oscarem je otevřená. Právě herecký výkon Seana Penna je vskutku úchvatný a táhne celý film kupředu. Ta jemná gesta, co předvádí musela stát desítky hodin před zrcadlem. Zajímalo by mě jak dlouho studoval chování homosexuálů a zvláště samotného Harveye Milka, aby dosáhl takové úrovně dokonalosti. Stačilo by už jen o malinko víc a už by z toho byla parodie, ale Sean Penn přesně ví, kde ta hranice je, balancuje na ní, ale nikdy ji nepřekročí. Nevím, jaký byl Harvey Milk doopravdy, vím jen, že Sean Penn ho vystihl dokonale. Závěr: Boj Harveyho Milka za práva homosexuálů je sice působivý, ale stačí ho vidět jednou. V kině si budete připadat spíš jako na zajímavě připravené školní přednášce o historické osobnosti. A školní přednáška může být zajímavá jak chce, ale stejně ji nebudete chtít slyšet znovu. Místa a časy projekcí najdete tady
|





















