|
|
16/10/08 LADYTRON – NAPODRUHÉ TO SNAD VYJDE
V pondělí 20. října přijedou do pražské Lucerny britští elektroclashoví Ladytron vynahradit zrušený koncert z letních Creamfields.
Měla to být jedna z největších hudebních senzací léta, ale všichni víme jak to dopadlo. Festival Creamfields v noci doslova smetla prudká bouře a z tolik očekávaného vystoupení Ladytron nic nebylo. Naštěstí to ale všichni přežili ve zdraví, a tak to teď může kapela svým nejvěrnějším fanouškům vynahradit na sólovém koncertě. Alespoň si mezitím všichni stihli pořádně naposlouchat jejich novou desku…
Začátky kapely se datují do roku 1999, kdy se sešli dva populární liverpoolští DJové Reuben Wu a Daniel Hunt, přibrali k sobě dvě zpěvačky a Ladytron byli na světě. O dva roky později vydali první album 604 se zabijáckým hitem Playgirl, který prorazil i v zahraničí.
Zdálo se, že budou jen kapelou okamžiku, že se pouze svezou na elektroclashové vlně a za rok po nich neštěkne ani pes. Ladytron se ale nevzdali a poctivým koncertováním a remixováním (Placebo, Dave Gahan, Goldfrapp…) si vybudovali nevelkou, přesto oddanou komunitu fanoušků. Vlivná média si jich všimla až díky třetímu albu Witching Hour. Jasně patrný odklon od mixážních pultů k ostřejším kytarám se vyplatil a katapultoval Ladytron mezi klubové celebrity. A to prosím v Británii, která tou dobou zažívala boom indie kytarovek a chrlila jednu The ...s kapelu za druhou. Přesto dokázali získat 5 cen za nejlepší singly týdne od prestižního časopisu NME.
Ladytron se definitivně osvobodili z vyčpělých okovů electroclashe a vybudovali si svůj specifický zvuk - nijak originální, nicméně nezaměnitelný. A hlavně, naučili se psát hity! Celá deska zní jako nějaká bestofka, nenajdete na ní jediné slabší místo, jediný track pouze do počtu.
Nové album tedy všichni vyhlíželi s nejvyššími očekáváními, a když letos v létě vyšlo, rozdělili se fanoušci na dva tábory. Jedni jsou nadšeni z další porce starých dobrých Ladytron, ti druzí jim vyčítají nulovou invenci. Ano, jsou to stále stejní Ladytron, tak jak jsme je měli rádi, jenže dnes už je rok 2008 a svět je zase trochu jinde. Velocifero zní jako zbytky, které se nevešly na Witching hour. Kromě výtečného singlu Ghosts se celé album slévá v jednu beztvarou hmotu, v níž máte potíže rozeznat jednotlivé songy od sebe.
To ale naživo rozhodně nehrozí. Teprve tam se v plné síle ukáže největší síla kapely a tou jsou obě nesmírně energické zpěvačky. Přestože ani jedna nedisponuje nějakým výjimečným hlasem, dohromady tvoří dokonalý pár. A jsou převelice sexy. Zapomeňte na v latexu poskakující blondýnky z MTV, o tomhle to opravdu není. Jejich do detailů dotažená image – pouze černé oblečení a podmalované oči – je mnohem rafinovanější. Obzvláště v Bulharsku narozená Mira Aroyo je zárukou, že se kromě poslechu bude i na co dívat.
Letošní podzim je doslova narván skvělými koncerty a není v silách (ani financích) jednoho člověka obejít je všechny. Je proto třeba pečlivě vybírat. Pokud je ale elektronická hudba vaším šálkem čaje, rozhodování vám ulehčím – okamžitě si běžte pro lístky! V době psaní tohoto článku jich zbývá již pouhých 13. Více o koncertě tady
|
|
