TAKOVOU TMU JEN TAK NEUVIDÍTE…

Za Stavovským divadlem se krčí malá černá mobilní budova a kolem ní obrovský dav novinářů a zvědavců. Bývalý prezident Václav Havel přijal pozvání patronky nadace Světluška Anety Langerové a jako jeden z prvních si potmě vypil kávu, kterou servírují nevidomí. Venku svítí sluníčko, a tak šok při východu z kavárny je o to větší. Za pár minut si ho vyzkouším i já…

Kavárna Potmě otevírá již počtvrté. Tentokrát bude otevřena až do 5. července a zákazníky má na starosti dvanáct nevidomých. Na jeden den se k nim přidá i česká superstar Langerová, která 2. července bude nejen obsluhovat zákazníky, ale s kapelou jim i zahraje a zazpívá. „Nevím, jak to dopadne. Zkoušíme zatím hrát se šátky na očích a není to vůbec jednoduché, dělá to problémy,“ tvrdí zpěvačka. Po východu z kavárny dodává: „Opět jsem se přesvědčila, jak vypadá tma, protože takovou tmu, jaká panuje vevnitř, jen tak neuvidíte. Obsluha je ale perfektní, uvede vás do naprosté pohody a klidu.“

Tak za chvíli se o tom přesvědčím na vlastní kůži – než dovnitř pustí první zákazníky, mají novináři šanci vyzkoušet si, jak to vevnitř vypadá, aby měli o čem vyprávět a psát… Je to asi měsíc, co jsem se v reportáži pro jeden pražský deník na hodinu proměnila v nevidomou a se zapůjčenou slepeckou holí a zavázanýma očima jen za doprovodu kamarádky jela známou cestu z domova do redakce. Zvláštní pocit… Bude tohle něco podobného?

Společně s kolegy čekáme přede dveřmi na uvedení dovnitř, jsme první na řadě. Sympatický průvodce Petr Mašek, který v kavárně pracuje už počtvrté, nás před vstupem instruuje: „Vypněte si, prosím, mobilní telefony a všechno, co může jakkoli svítit. Nechcete se přece ošidit o tmu…“ Každý „vyfasujeme“ čtyři žetonky po 100 Kč, které slouží jako platidla uvnitř kavárny. V hotovosti se pak platí venku, vidícím dobrovolníkům… Dovnitř se chodí po čtyřech, takže chytnout se do vleku a můžeme vstoupit. Poté, co opustíme první, vstupní, místnost a zavřou se dveře, noříme se do hutné tmy,v níž není vidět na centimetr. Aneta měla pravdu – takovou tmu jsem v životě neviděla. S průvodcem Petrem si ale připadám naprosto v bezpečí – on zde přece na rozdíl od nás vidí… „To, co slyšíte, je klimatizace.“ „Pozor, nalevo je malý výčnělek…“ „Můžete obdivovat malby na stěnách,“ line se jeho příjemný hlas odněkud zepředu…

Usazuje nás jednoho po druhém ke stolečku a ihned přichází obsluha. Představí se křestním jménem a nabídne kávu, čaj, vodu či džus. Na své si tedy přijdou i „čajíčkáři“, milé překvapení. Mezitím, než nám dorazí nápoje, seznamujeme se. Přichází čísník, prosí nás o položení rukou na hranu stolu a podává nám kávičky. „Je libo smetana či cukr?“ Určitě! Přece se nenecháme ošidit o to, jaké to je poslepu se trefovat smetánkou do hrnečku! Pak ještě každý dostaneme sladké překvapení a v tu chvíli se jména médií, odkud pocházíme, mění na křestní a tak vím, že u stolu sedím s Pavlínou z Reginy, Petrou z Hospodářek a Petrem z Eura. A oni zase, že s Hankou.

V té tmě jsme si všichni rovni, společně prožitý zážitek sbližuje a boří bariéry. Během chviličky se bavíme, jako bychom se znali už delší dobu. Ujišťujeme se, že všichni jsme tady prošli stádii „vidím červené mžitky“, „teď vidím bílou mlhu“ a shodujeme se, že takový klid a pocit bezpečí jsme dlouho nezažili. Jen kdyby někde u vedlejšího stolu reportérka schovala diktafon do kabelky, aby ostatním nerušila tmu červeným světýlkem „rec“...

Jak dlouho sedíme uvnitř? Čas tu plyne tak pohodově, že se nám ani nechce pryč. Ale práce volá a zpráva o otevření kavárny se do pátečního vydání nenapíše sama, když jí nepomůžu… Jsem zvědavá na šok při východu zpátky, do slunečného odpoledne. Připadá mi, že vidím nějak lépe, ostřeji, stejně jako káva byla vevnitř nějaká chutnější, voňavější… Že by moje zlepšení zraku mělo na svědomí prozření, že si máme vážit toho, co máme?

Tak už zbývá jen zaplatit za dokonalý prožitek a se slovy „Tak zase někdy POTMĚ!“ se rozloučit se spolustolovníky…

Kavárna Potmě bude na Ovocném trhu otevřena až do 5. července každý den od 10:00 do 21:00 a její kapacita je 24 míst. Káva i s hrnečkem (který si necháte na památku) tu stojí 100 Kč a jejím zakoupením přispějete na konto nadace Světluška, která pomáhá lidem se zrakovým postižením.

Další informace o Kavárně Potmě čtěte zde a zde

Hanka Rojková