15/10/08 JUNO: V ŠESTNÁCTI ČEKÁ MIMČO
Filmová premiéra: Příběh o oprsklé mladé slečince, která se musí náhle potýkat se zvětšujícím se pupkem, jako velmi optimistická podívaná? Žádný problém, když Jason Reitman dokázal natočit precizní komedii o kouření. Tentokrát tedy: „Děkujeme, že otěhotníte!“
Nejdříve zpráva směrem k českým distributorům. Opravdu musíme čekat dlouhé měsíce, abychom některé zahraniční trháky mohli vidět v kině? Nejde to přeci jen urychlit alespoň u titulů, které diváky mohou nalákat na Oscarové nominace a obdržené zlaté plešatce? Než k nám dokulhal Faunův labyrint, trvalo to. Než k nám ve velice omezeném množství dorazilo Gone Baby Gone, trvalo to. A teď se k nám 16.10. doplazí Juno, snímek, který loni obdržel Oscara za scénář a ve třech dalších kategoriích soutěžil. A že to trvalo.
Ale díky společnosti Falcon aspoň za to, že k nám sympatickou Juno (Ellen Page) dováží, jelikož se s ní vyplatí seznámit. Je to šestnáctiletá školačka, která si jednou užije s maratonským běžcem Pauliem (Michael Cera). Jenže nepoužijí ochranu, a tak začne roztomilé malé slečně narůstat bříško. A teď jak se z toho dostat. Klučina závislý na pomerančových bonbonech Tic Tac by v současnosti jako otec asi dost dobře neobstál. Potrat taky nevypadá jako ta nejmilejší věc, co se může s embryem udělat. V potaz tedy připadá buď si narozeného mrňouse ponechat, anebo ho odevzdat zájemcům o adopci (Jennifer Garner a Jason Bateman). Ještěže má Juno tak inteligentní rodiče, kteří jí namísto křiku hodlají pomoci.
Ústřední těhotenská zápletka by sice za běžných situací slibovala sociální drama, z něhož by se v nesprávných rukách mohla stát slzopudná nuda, jenže to by ji určitě nerežíroval Jason Reitman, autor černohumorného filmu Děkujeme, že kouříte. Tentokrát vzal scénář od bývalé striptérky Diablo Cody a natočil odzbrojující tragikomedii. Milou, pohodovou a takovou, co vtáhne do svého dění, že nebudete myslet na nic jiného.
Vždycky je přeci nejlepší myslet na to, co máte rádi. A Juno si oblíbíte během několika úvodních minut, kdy svými úderně sarkastickými bonmoty okomentuje své okolí. Mladá těhulka milující italské horory se chová přirozeně a nenuceně a vyzařuje z ní přátelská aura, díky níž byste neváhali ani minutu, kdyby vám nabídla menší procházku. Občas z někoho zkrátka cítíte, že vám vážně sedne. A ačkoliv je Juno MacGuff pouze filmovou postavou, výkon drobounké Ellen Page ji povýšil na osobu, s kterou máte opravdu chuť se setkat, protože v ní věříte.
Toto by se zde však dalo napsat o všech podstatných charakterech. Každý je unikát, každý má své vlastní problémy a každý si je musí vyřešit. Stejně jako v běžném životě se tu odehrávají důležitá osobní dramata, ale Jason Reitman se z nich nepokouší za každou cenu ždímat emoce. O překážkách se tu zbytečně dlouhou dobu nemluví a postavy se přes ně raději pokouší dostat. Tento přístup snad musí být sympatičtější a logičtější pro každého, kdo se namísto prskání na všechno kolem snaží držet optimismu. Ačkoliv se tedy snímek Juno věnuje i vážným věcem, stále u něho převládá pozitivní nálada. Glosující fajn holka, „skutečné“ vedlejší postavy, příjemná atmosféra, všechno k sobě v tomto nízkorozpočtovém a nezávislém filmu pasuje. Neopomenutelnou složkou dotvářející celkový dojem tu má také báječný soundtrack, bez něhož by to v tomto případě opravdu nešlo. Písničky jsou sice ve většině případů velmi jednoduché, přičemž se v jejich textech mluví převážně o lásce a přátelství, ale jsou tak neskutečně chytlavé, že si je vyplatí ihned po skončení sehnat samostatně. I bez obrazů totiž perfektně fungují jako zdroj energie.
Kouzelná pohoda, kouzelná hlavní hrdinka, kouzelné skladby, které za současných chladných podzimních dnů zahřejí více než ústředí topení. Na samý konec se už hodí jen parafrázovat reklamní slogan na nejmenovanou tyčinku. „Juno, ta ti zvedne náladu.“ Místa a časy projekcí najdete tady ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
Napsal: Martin Čuřík
|
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)












