09/04/08

SVĚT JE VELKÁ KOSTKA PLNÁ DIVADLA

Co spojuje čtyři naprosto cizí a odlišné lidi, kteří se z nevyslovitelného důvodu ocitli v ničím neohraničeném prostoru ve tvaru kostky, ze kterého nemohou utéct? Proč jsou zde zavřeni? Proč právě oni? A kde vlastně jsou? Geniálně promyšlené, hravé představení Drama v kostce, pokus 2 – Mystérium skutečnosti hrají v Ypsilonce.

Režisér Jiří Havelka, čerstvý držitel ceny Alfréda Radoka za Talent roku 2007, opět vychází ze svého tradičního pojetí humoru. Mladý režisér, který pro své hry vymýšlí neotřelé, byť komplikované názvy, má na svém kontě úspěšné projekty, které se v Ypsilonce dočkaly bezpočtu repríz. Mimořádného úspěchu se dočkala autorská hra 1203 aneb Není mi smutno i její pokračování Nic nás nezastaví. Už dva a půl roku s obrovským ohlasem hraje komedie Drama v kostce, nominovaná na Cenu Divadelních novin, která se teď dočkala inovace – druhého pokusu. 



Podstatou je zde princip divadla na divadle, navíc umocněný hrou na divadlo. Komplikované? Ani ne! Zato invenční, originální, neotřelé a hravé. Přitom existenciální otázky v sobě odkrývají podstatu divadla a vtahu mezi herci a diváky a nutí k zamyšlení, kde jsou hranice reality a fantazie.

Téměř celou první polovinu si herci – 3 muži a jedna žena – vystačí s prázdným jevištěm, na kterém je uzavřený prostor ohraničen jen čtyřmi lasery v rozích. Nic víc. Přesto se pouze za pomocí invence a čistí radosti z hraní před diváky odehrává cosi, co nemá obdoby. Přechody do alternativních prostorů a časových rovin, debaty nad smyslem kostky a výborné „hlášky“. To vše na prázdném jevišti bez jakékoli rekvizity, jen později přibudou dveře, plnící funkci jakéhosi okna do fantazie. 



Havelka s dramaturgem Ondřejem Cihlářem odkazují na sílu imaginace a fantazie a k tomu jim stačí jedny dveře a čtyři schopní herci, kteří se nebojí naplno se do hry ponořit a sáhnout i po improvizaci. Pomocí drobných náznaků se tak odkrývají zásady divadla, teorie i pravidla komunikace mezi herci a diváky. A těm, kdo nejsou tolik zběhlí v divadelních teoriích, vše vysvětlí hlas Jiřího Lábuse linoucí se jako rámec z reproduktoru…

Dá se říci, že herci si vystačí sami mnohem lépe, než v druhé polovině, kdy nastupuje přímočará hra na divadlo a scéna se přemění na bar. Přestože Drama v kostce neztrácí svůj vtip a nadhled, není zde kromě „pozadí“ divadla, reprezentovaného pátým hercem, který vytváří ruchy i přestavby scén, nic, než klasická show. Hravost a hra na iluzi se rozpíjí a ztrácí v tradičních divadelních kulisách. Zachraňuje ji ale chuť herců pod do detailů promyšleným režijním vedením nevypadnout z existenciálního, komického nádechu a zároveň zachovat svébytnou iluzi divadla. 



Korunu téhle šílenosti (v nejlepším slova smyslu!!!) nasazuje elegantní oblouk a návrat na začátek. Divadelní teorie dospěje k naprostému naplnění a Drama v kostce tak nabídne katarzi, která v divákovi bude rezonovat ještě nějaký ten čas. Protože stále je zde možnost objevovat nové a nové smysly, výklady a odkazy… Aneb jedna z nejlepších her, jaké jsem za poslední dobu viděla.

Nejbližší termíny představení - 18.4. a 30.4. od 19,30hod. Další informace o představení naleznete zde.







Foto: Pavel Vácha 

Napsala: Hana Rojková