Aura, která obklopuje ďábelskou knihu v Galerii Klementinum zdaleka převyšuje její rozměry. Metrová kniha se od počátku těší zájmu médií i politiků. Už v roce 1990 vyslovil Václav Havel myšlenku, že bychom jí od Švédů rádi měli zpátky. Doprovod knihy na výstavu tvořily vozy s po zuby ozbrojenými vojáky a v Klementinu ji uložili do trezorové místnosti. Výstava prodloužena do 9.3. 2008.
Bibli jsme viděli, ale zaříkání z něj jsme raději nahlas nečetli. Ani jsme nemohli. Manuskript je pod skleněným poklopem, takže v něm nejde listovat. Samozřejmě. Co kdyby na něj nějaký mlsoun vyklopil snídani nebo snad začal nahlas luštit exorcistické formule ze stran 290 až 293? Podle Richarda Dübella, který o Ďábelské bibli napsal stejnojmenný román, má rozluštěním tajemství Codexu Gigantu začít konec světa. Rukopis si ďábelskou pověst vysloužil hlavně dík iluminaci čertiska na straně 290 a magickým zaříkadlům, které následují. Vše ostatní je legenda. Sic je strašlivá.
Podle ní měl kodex napsat neposlušný mnich během jediné noci. S pomocí pekel, samozřejmě. Na každém šprochu, pravdy trochu. Na gigantu je pozoruhodné, že ho sepsal a iluminoval stejný člověk, což bylo v jeho době neobvyklé. Nikoli ovšem ojedinělé. Další zvláštností je dokonalé zachování stylu. Většina manuskriptů totiž odráží měnící se podmínky, za kterých se psaly. Únavu skriptorů, úbytek denního světla, drobné nepečlivosti; Ďábelská bible působí v porovnání s nimi jako dokonalý monolit. Nejasnosti také vzbuzuje řazení jednotlivých knih. Kniha totiž obsahuje Starý i Nový zákon. Mezi ně jsou ale vloženy další knihy, které obsahují spisy o lékařství, rétorice, dialektice, aritmetice a dalších středověkých vědách.
Nabízí se vysvětlení, že je tam autor jednoduše naskládal, jak mu přišli pod ruku. Codex Gigas totiž neměl být chronologickým přehledem, ale kompendiem vší středověké učenosti, měl být zrcadlem univerza. V této souvislosti se dá chápat i zobrazení ďábla. Nalevo od něj totiž naleznete obraz dokonalého města, snad nebeského Jeruzaléma, který měl pekelníka vyvažovat. Když měla kniha pojmout celý svět, musel tam zkrátka být i ďábel.
Sám o sobě může přísně střežený rukopis návštěvníka spíše zklamat. Žádnou tajemnou záři nečekejte. Pro zvídavé bude možná zajímavější jeho výpravné okolí. Výstavu manuskriptu doprovází rozsáhlá expozice s desítkami dalších vzácných knih a informacemi o jejich vzniku. Dozvíte se tu různé pikantnosti, jako tu o obsahu středověkého inkoustu, do kterého se přidávalo pivo a ocet.
A pokud jste leniví, můžete si zalistovat v digitální verzi kodexu, který naleznete na této adrese.
Další informace o výstavě a předprodeji vsupenek čtěte zde
turban
