03/08/09

TEREZÍNSKÉ FRAGMENTY

Když se řekne Terezín, každému se nejspíš vybaví ony hrůzné výjevy známé z historických dokumentů a zhmotněné ve stovkách malých památníků na tamním hřbitově. Nešťastnou minulost tohoto místa si za své stěžejní téma ostatně zvolil už nejeden kulturní projekt. Výstava nazvaná ASSteroidy, kterou můžete až do 31. srpna vidět v Galerii Školská 28, je však v tomto ohledu jiná. Ačkoli připomínka válečné doby tu má také své zastoupení, autoři se soustředili spíše na novodobé osudy této severočeské pevnosti.

Trvalo několik let, než se výstavě podařilo dát takovou podobu, v jaké ji můžete právě v těchto dnech vidět ve Školské. Její autoři, jmenovitě bratři Zdeněk a Radek Květoňovi, kteří se obvykle skrývají za názvem A.S.S. (Andere Seite Studio), zprvu začali dokumentovat terezínské vězení pouze z hlediska propojení pevnostní architektury a okolní přírody. V roce 2002 ale připadli na myšlenku, že Terezín se dá zkoumat také ze zorného úhlu moderní doby, a postupně začali v jeho okrajových částech vykopávat a sbírat různé artefakty, jež by mnozí lidé asi pokládali za obyčejné „odpadky“. Mnohé další brzy nato přinesla nebo odhalila také další katastrofa, která postihla Terezín – velká voda, která toho roku zachvátila celou republiku. Od té doby až do roku 2007 oba bratři nashromáždili a zdokumentovali přesně 864 předmětů. Výstava, která z nich nakonec vzešla, proto svým způsobem připomíná Terezín v jeho „prediluviálním“ čili předpovodňovém stavu.

Poztrácené příběhy

Mezi exponáty (jichž je zde z pochopitelných důvodů vystaven jen malý zlomek z celkového počtu) lze najít jak starodávné, tak i relativně moderní artefakty z různých oblastí každodenního života, od ručního nářadí a hygienických pomůcek přes hračky až třeba po zbytky kuchyňských potřeb. Že mnohé z nich už časem stráveným v zemi nebo působením vodního živlu ztratily svou funkci, je celkem pochopitelné, ale některé už ztratily dokonce i svou původní podobu. Proto se návštěvník může mnohdy jen sám v sobě dohadovat, na co se to asi právě dívá. Ale jsou to právě tyto hádanky, domněnky a vnitřní konstrukce příběhů kolem jednotlivých předmětů, které zaměstnávají návštěvníkovu mysl a dávají tak výstavě její komplexní a takřka mytické vyznění.

Teroamonitoidy, metavideoteroidy a ti druzí

Fyzické exponáty, tzv. „ASSteroidy“ či „teroidy“, však nejsou tím jediným, a možná ani ne tím hlavním, co na výstavě můžete vidět. Všechny nalezené předměty totiž bratři Květoňovi během roku 2006 pečlivě zdigitalizovali prostřednictvím přímé skenovací metody a každý sken označili originálním, pouze pro tento projekt vytvořeným kódem. Ten obsahuje jak popis předmětu, tak i jeho vlastnosti. Jednotlivé objekty nakonec zařadili do příslušné kategorie (nikoli však mezi „knoflíky“, „šperky“ či „hračky“, jak by možná někdo mohl čekat, ale v duchu celé výstavy mezi teroamonitoidy, teromandaliody a jiné „oidy“). Spojením jednotlivých obrázků do několika souvislých řad vznikly ve výsledku tři velkoformátové tabule, které připomínají jakési orientální (a přesto stále veskrze „terezínské“) mozaiky.
Poslední součást celé výstavy ještě tvoří experimentální projekce zdigitalizovaných teroidů, pro tento účel zvaných „metavideoteroidy“. Zde je jen škoda, že si nevydobyly větší televizor, neboť ten současný jim bohužel nedává tolik vyniknout.
Pro úplnost pak ještě dodejme, že nafocené předměty vyšly také v několika nízkonákladových katalogových podobách.

Teskná neoarcheologie

Sami autoři tvrdí, že jejich výstava má po dlouhé době nabídnout – v duchu pozitivistických věd – také jiný pohled na Terezín než jako na nacistické ghetto – tedy pohled „neoarcheologický“. Otázkou zůstává, zda tento obrat opravdu přináší kýžený výsledek. Při pohledu na zubní protézy, knoflíky, plynovou masku, rozbitý budík, zubní kartáček či vytrvale se usmívající figurku Supermana, které jsou na výstavě nelítostně a navždy vytrženy z jejich původního kontextu, se člověk jen těžko vyrovnává s pocitem, že tyto věci možná někomu chybějí, a nebo patřily někomu, kdo už je nikdy nebude – protože nemůže – potřebovat.
Z výstavy samotné se díky tomu mimoděk stává něco víc než výstava: vznikl totiž zcela nový památník, už ne ten terezínský, ale památník lidských osudů, příběhů a produktů lidské práce...

O skupině A.S.S.

Radek a Zdeněk Květoňovi (narozeni 1974 v Litoměřicích), kteří tvoří skupinu A.S.S., absolvovali na katedře fotografie v Ústí nad Labem. Již během studia také začali pracovat na svém „terezínském projektu“. V 90. letech spolu založili umělecké seskupení Pudon, na které navázali založením skupiny Andere Seite Studio (název je inspirován německým titulem románu Země snivců autora a litoměřického rodáka Alfreda Kubina). Jejich tvorba zahrnuje kupříkladu fotografii, malbu, kresbu, počítačovou grafiku, animaci, street-art, ale třeba i realizaci projekcí pro vystoupení pražské kapely Do Shaska!, která se představila také při vernisáži „terezínské“ výstavy.

Další informace o výstavě najdete tady.







 

Lucie Černá
Foto: Lucie Černá a www.skolska28.cz