KRÁLOVNA ALŽBĚTA PODRUHÉ

Filmová premiéra: Historický film Královna Alžběta režiséra Shekhara Kapura z roku 1998, který byl nominován na sedm Oscarů, má své pokračování. Do českých kin právě přichází velkolepá přehlídka španělských a anglických válečných lodí, královského dvora, vznešeného šatstva a velkých rozhodnutí. Královna Alžběta: Zlatý věk.   

 S pompézností ale zároveň kráčí také královnino pochybování a to nejen o osudu země, jíž zasvětila svůj život, ale i o sobě samé. První díl vyprávěl o nástupu mladé královny na trůn, druhý díl představuje alžbětinskou Anglii v druhé polovině 16. století. 

Cate Blanchett, která Alžbětu ztvárnila již podruhé, nechtěla zpočátku roli přijmout. Přitom ji role mladé panovnice před devíti lety úspěšně nastartovala kariéru. Nakonec se ale umoudřila a na nabídku kývla. „Nechtěla jsem podruhé vstoupit do téže řeky, jenže mezitím jsem se toho naučila o herectví dost na to, abych pochopila, že hrát tutéž postavu nemusí nutně znamenat hrát ji stejně,“ říká herečka. Roli Alžbětina poradce Walsinghama si zahrál opět Geoffrey Rush a postavu charismatického mořeplavce Sira Waltera Raleighe vytvořil Clive Owen. 

Příběh se začne odvíjet v době, kdy se Alžběta v čele protestantské Anglie musí pustit do boje se španělským králem Filipem II. a jeho ohromnou Armadou. Filip II., fanaticky oddaný katolík a tehdejší nejsilnější panovník Evropy, vybuduje obrovské válečné loďstvo, proti kterému mají Alžbětiny lodě dost malé šance. „Panenská královna“, jak je Alžběta nazývána, navíc musí řešit otázku svého nástupnictví a také intriky své příbuzné skotské královny Marie Stuartovny.

Vedle politické linie příběhu ale sledujeme neméně důležitou linii Alžbětina osobního života, která ukazuje panovnici v jiném světle, než ji známe z učebnic dějepisu. Alžbětino přemítání o svém osudu v roli „matky Anglie“ a postupně rodící se zvláštní vztah mezi nedotknutelnou panovnicí a cílevědomým mořeplavcem se dějí na pozadí rozlehlého paláce a vznešených komnat. Alžbětin cit k Siru Walteru Ralieghovi vyústí v emoční vzplanutí a několik unáhlených rozhodnutí, které se od silné panovnice nečekají.

Znalci historie mají u tohoto filmu dvě možnosti. Buď přijmou fakt, že se do kina přišli podívat na desítky krásných kostýmů, do kterých se Cate Blanchett musela během natáčení nasoukat a budou spíš než dějepisné souvislosti pozorovat její herecký výkon. Nebo se budou celou dobu kroutit na sedadle a říkat si, takhle to přece nejde, takhle to nebylo…Asi nejlepšími diváky budou lidé s jen povrchní znalostí problematiky, protože ty film zajisté vtáhne do děje.



 Cate Blanchett, která naposledy oslnila ve filmech Babel či Zápisky o skandálu, dokázala svou roli vytvořit pro diváka uvěřitelně i pod upnutým korzetem a vrstvou sněhového make-upu. A to v nejméně třech polohách, které se ve filmu objevují. Tvrdá vladařka, která vydává rychlá a velká rozhodnutí. Panovnice oddaná lidu, která musí přemýšlet v zájmu Anglie. A do třetice také člověk a hlavně žena se svým nitrem. Cate o své roli vypráví: „Snažila jsem se vytvořit postavu prázdné ženy – bez společníků, bez manžela, bez dítěte – která hledá, čím se ta prázdnota dá vyplnit.“ Do jaké míry se s mužným Sirem Walterem sblíží, se nechte překvapit na premiéře.

Drobnou vadou na kráse je snad jen název filmu, který je podle mého názoru tak trochu nešťastný. Ze „zlatého věku“ Anglie nám toho tedy režisér moc neukáže – téměř celou dobu se vlastně pohybujeme jen na královnině dvoře. Možná je to tím, že už měl režisér Kapur myšlenky jinde. V současné době totiž pracuje na celovečerním filmu Paani a dvou muzikálech.

 Místa a časy projekcí naleznete zde