'Lidský život podléhá prokletí. A ten můj zejména. Koho mám teď prosit za odpuštění? Vždyť by všechno zůstalo tak. Povídala by si se mnou jako s přítelem a oba bychom se radovali, radovali se a navzájem si hleděli do očí. Stačil by jediný pohled, a všechno by pochopila!' 

Dramatizace Dostojevského povídky, kterou napsal poté, co v Rusku proběhlo několik sebevražd mladých žen. Jedna z nich se mu zdála obzvlášť pozoruhodná. Jakási švadlena ukončila svůj život skokem z okna, přitom držela v rukou svatý obraz. Kdo může skočit z okna s ikonou v ruce? Komu stojí po boku boží obraz i při posledním smrtelném hříchu? A proč jsem přišel pozdě? Jenom o pět minut! A proč jsem zmatený, proč nemůžu mluvit, proč se mi slova vracejí zpět do úst?
Zoufalství, úzkost, zaťaté pěsti. Mlčení, které bylo příliš hlasité.
Něžná hra o lásce.

'Dovedeme-li vedle jiných lidí spát, jest to darem a znamením důvěry, zrovna tak: nedovedeme-li se vedle někoho od srdce smát, není to v našem nebo v jeho srdci v pořádku, některý z nás obou je vrahem.' (Jakub Deml)

Dramatizace: Matěj Samec
Režie: Pavel Khek
Scéna a kostýmy: Agnieszka Pátá
Produkce: Andrea Machová, PARTIDA o.s.
Hrají:Nina Divíšková, Diana Šoltýsová, Adrian Jastraban