Jičín je romantické město s nádherným historickým centrem, jehož symbolem je 52 m vysoká Valdická brána. Leží na kraji Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Není proto divu, že je nazýván branou do Českého ráje.
.jpg)
Neodmyslitelně k němu patří loupežník Rumcajs, Manka a Cipísek z legendárního lesa Řáholce. Pohádkové království se každým rokem v září otevírá zrakům smrtelníků. Právě tehdy se tu koná významný
festival Jičín - město pohádky, který každoročně láká mnoho dětí a rodičů.
Město je ideální svou polohou. Střetává se tu několik typů krajiny - Podkrkonošská pahorkatina, Polabská rovina a krajina Českého ráje. Okolní příroda je velmi různorodá a je ideální pro turistiku i relaxaci. V okolí Jičína si přijdou na své nejen pěší turisté, cykloturisté, vodáci, houbaři, horolezci, ale i milovníci vyjížděk na koni. Ve městě a v jeho okolí se nachází mnoho kulturních památek, které stojí za návštěvu. S pomocí turistické mapy a přehledného značení se k nim dostanete jak pěšky, na kole, tak i autem.
Valdštejnská lodžie
Spolu s čestným dvorem a okolním parkem patří Valdštejnská lodžie mezi nevýznamnější soubory raného baroka. Nachází se severovýchodně od města, se kterým ji spojuje čtyřřadá lipová alej. Tu nechal zasadit Albrecht z Valdštejna. Po této cestě sem přijížděli v dávných dobách vévodovi hosté za zábavou, lovem i odpočinkem. Areálu okolních parků s romantickými loubími, vodotrysky a altány se začalo říkat Libosad. Nedaleko se nacházela také obora.
Samotná lodžie byla postavena v letech 1630-34 podle projektu Nicolo Sebregondiho. Je z ní krásný výhled na celý park. Bylo tu místo nejen pro šlechtu, ale i služebnictvo. Přízemním vestibulem se vcházelo do hospodářské části s kuchyní, zásobárnami, stájemi a pokoji obsluhy. Po požáru v roce 1768 se z lodžie stala zájezdní krčma fungující až do poloviny minulého století. V roce 1936 lodžii koupilo město Jičín a chtělo ji zrekonstruovat. Tento záměr však přerušila válka. K rekonstrukci nedošlo a památka byla občasně využívána ke slavnostním majálesům. Lodžie se ujalo občanské sdružení, které postupně navrací této významné památce její původní slávu a lesk. Kontakt: email: , tel.: +420 723 439 657
Lipová alej
Směrem z města na Valdštejnskou lodžii se nachází lipová alej. Čtyřřadému stromořadí dlouhému 1700 metrů dal vzniknout Giovanni Pieroni. Ten tuto alej chápal jako spojnici Valdštejnovy rezidence, letohrádku a kartuziánského kláštera.
Tvoří nedílnou součást celkové raně barokní krajinné kompozice, která dodnes udivuje odborníky svojí originalitou. Původně tu bylo vysázeno 1140 lip, ale v průběhu tří století byly stromy několikrát přesázené. Široký střední pás lemují dva úzké chodníky po stranách. Nyní tu roste přibližně 970 stromů. Je ideálním místem pro procházku, na jejímž konci se nachází park Libosad s lodžií. Každým druhým rokem tudy přijíždí sám vévoda Valdštejn s celým dvorem a zahajuje slavnost Valdštejnské dny.
Libosad (foto: Prokeš)
Zámek
Jičínský zámek je největší budovou na Valdštejnově náměstí a je jednou z dominant městské památkové rezervace. Stojí v rohu náměstí, má 12 arkádových pilířů a průčelí ukončují původní nárožní arkýře. Sídlí v něm Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola.
V historických zámeckých interiérech si prohlédnete empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů. Je částí stále vlastivědné a archeologické expozice. Muzeum učí historii poznávat formou hry, a tak si návštěvník může vyzkoušet třeba tkalcovský stav či mlýnek na obilí. Věnuje se i komponované barokní krajině Jičínska. Místní galerii najdete v bývalé zámecké konírně.
Zámek nebyl vždy tak velký. Původně na jeho místě stával jednopatrový pozdně gotický panský dům z 16. století o jednom křídle. Byl majetkem Trčků z Lípy. Pozdně gotický Trčkovský palác je považován za předchůdce jičínského zámku. V letech 1607-1608 byl zámek přestavěn v renesančním duchu. Měl dvě patra, čtyři křídla a čtyři arkády podél obdélníkového nádvoří. Největší přestavbu uskutečnil Albrecht z Valdštejna, který nechal zámek barokně přestavět podle projektu architekta a stavitele Andrea Spezzy.
V zámecké zahradě byly vybudovány konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Poslední úpravy byly v klasicistním stylu. V průčelním křídle zámku najdete Porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice. Je významný hlavně proto, že se v něm v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli tu „Svatou alianci“. Jejím cílem byla porážka Napoleona. V dobách napoleonských válek na zámku nějaký čas sídlil císař František I., který zde vedl řadu jednání.
Valdická brána
Tato 52 metrů vysoká strážná věž se hrdě tyčí v samotném centru města a je dominantou Valdštejnova náměstí. Byla postavena jako součást městského opevnění a zachovala se jediná ze tří bran. Původně měla jen dvě patra, ale po požáru v roce 1589 byla zvýšena o patro třetí s bytem věžníka, vyhlídkovým ochozem a jehlancovou osmibokou střechou. Z věže je nádherný výhled do okolní krajiny. Vidět odtud můžete Zvičiny, Krkonoše, Kozákov, ale i Ještěd. Musíte však nejprve zdolat 156 schodů, které na vyhlídkový ochoz ve výšce 32 metrů vedou. Schody v druhém patře jsou dřevěné a není to nic pro ty, kteří mají strach z výšek. Ti, kteří je zdolají, se však mohou těšit na výhled vskutku královský. Valdická brána neslouží jen jako rozhledna, konají se tu i výstavy, besedy, koncerty či divadelní představení ochotníků ze Závěsného divadla.
Památky na Valdštejnově náměstí
Na náměstí najdete hned tři památkově chráněné objekty – Korunovační studnu, Mariánský sloup a kašnu se sochou Amfitrité. Empírová Korunovační studna se nachází ve středu náměstí a má podobu malého chrámu. Někdy se jí také říká Konvičková, zřejmě podle náznaku dekorativních konviček. Vznikla na počest návštěvy císaře Ferdinanda V. Později byla zazděna a do ní byla postavena skříň pro meteorologickou službu.
Mariánský sloup byl slavnostně posvěcen roku 1702. Má osmiboký základ a podstavec, na kterém stojí čtyři andělé a ve středu se tyčí 6 metrů vysoký sloup, na kterém je socha Panny Marie stojící na zeměkouli. Socha je ohrazena železným plotem a osázena lípami, které značnou část sousoší zastiňují. Empírová socha Amfitrité v kašně je dílem Jana Suchardy z roku 1835.
Rumcajsova ševcovna
Hned pod věží v ulici Pod Koštofránkem je stavení, které patří ševci Rumcajsovi. Ano, i Rumcajs, ještě než se vydal na pohádkovou loupežnickou dráhu, býval obyčejným poctivým řemeslníkem. V Rumcajsově příbytku najdete nejen Manku a synka Cipíska, ale i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu ZOO, občerstvení a další kratochvíle. Rumcajsova ševcovna je vzpomínkou na vynikajícího spisovatele Václava Čtvrtka a skvělého malíře Radka Pilaře, který je autorem těchto pohádkových postaviček. Část ševcovny zdobí jeho ilustrace. Na Den dětí 1. máje se tu již tradičně koná Dvorková slavnost. Se svými ratolestmi si tu můžete hrát, zatančit a ochutnat pravý jičínský štrúdl. Ševcovna a ševcovská dílna nabízí dětem herní aktivity a zábavu i v době konání festivalu Jičín – město pohádky, který se koná každý rok v září. Kontakt: Pod Koštofránkem 102, 506 01 Jičín, Tel: +420 739 345 225
Interiér Ševcovny (foto: Prokeš)
Židovské památky
Židovské osídlení je doloženo od poloviny 14. století. Mecenášem židovské obce se stal Jakob Bašovi, význačný finančník habsburských císařů, který roku 1628 přišel do Jičína na pozvání Albrechta z Valdštejna.
Tehdy Židé obdrželi rozsáhlá privilegia, která však byla po Valdštejnově smrti zrušena. V 17. století vznikla také židovská obec. Počet židovských rodin stoupal a v roce 1890 tu žilo 277 osob židovského vyznání. Jejich počet se v roce 1930 snížil na pouhých 120 osob a židovskému osídlení nepřidala ani 2. světová válka. Z Jičínska byl v roce 1943 proveden hromadný transport Židů do táborů Terezín a Osvětim, ze kterého se zpět vrátily pouze tři osoby.
Ve východní části Židovské ulice bývalo gheto. Vzniklo v 1. polovině 17. století. Celkem do něj patřilo osm domů. Většina z nich je dochována v přestavbách po požáru z roku 1840. Škola a byt rabína bývaly v klasicistním domě čp. 100.
Synagoga
Nachází se na konci Židovské ulice. Je cenným dobovým dokladem synagogální architektury. Postavena byla koncem 70. let 18. století. Uvnitř můžete spatřit
překrásný svatostánek barokního původu, který pochází z bývalého jezuitského kostela sv. Ignáce. Požár v roce 1840 zasáhl i synagogu, která vyhořela a poté byla upravena v empírovém slohu. Synagoga byla svou severovýchodní částí zasazena do městských hradeb. Ty byly zbořeny v roce 1907. Po 2. světové válce sloužila jako sklad bylin. Od roku 2001 opět patří Židovské obci v Praze, která se ujala její rekonstrukce. O rok později byly zahájeny záchranné práce, obnova zdiva, krovů, zakrytí prasklin kleneb a napojení na veřejnou kanalizaci.
foto: Prokeš
Židovský hřbitov
Nachází se na okraji lesa Obora u Valdštejnské lodžie. Byl založen roku 1651. Nejstarší náhrobky pocházejí až ze 17. století. Vidět tu můžete přibližně 360 barokních i klasicistních náhrobků a pamětní desku obětí nacismu, která je umístěna v márnici. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1949. Hřbitov byl za posledních několik desetiletí opakovaně devastován, mnoho náhrobků bylo povaleno a některé dokonce odcizeny. Přesto si hřbitov zachoval své kouzlo a tajemnost, jakou mají jen věkem omšelé staré hřbitovy.
Synagogu i hřbitov je možné navštívit po dohodě se správcem. Hřbitov je přístupný veřejnosti mimo soboty a židovské svátky. Kontakt: Ing. Jan Kindermann, Tel.: +420 724029359, E-mail: ,
Křesťanské památky
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel se nachází vedle Valdické brány. Se sousedícím zámkem je propojen barokní chodbou. Nechal ho postavit Albrecht z Valdštejna na místě několika
zbořených měšťanských domů. Když se ocitnete uvnitř kostela, jakoby se zastavil čas. Oči návštěvníka zaujmou krásně zdobené fresky na stropě, pozdně barokní zařízení z první poloviny 19. století a hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba. Postranní lodi zdobí boční oltáře s obrazy, vpravo obraz svaté rodiny a vlevo obraz sv. Anny s Pannou Marií. Vidět tu můžete sochy sv. Zachariáše a sv. Anny či rokokovou kazatelnu. Kostel byl vysvěcen roku 1701 a zajímavostí je, že nemá věž. Byl zamýšlen jako jeden ze středobodů Valdštejnské komponované krajiny.
Kostel sv. Ignáce
Kostel najdete asi 200 m západně od náměstí, když projdete Chlečického ulicí. Gotická stavba kostela sv. Ignáce je nejstarší dochovanou stavbou v Jičíně. Vznikl na konci 14. století. Stojí stranou náměstí, je obklopený domy a plochou, na které se dříve rozkládal hřbitov. Původně byl městským farním kostelem vysvěceným sv. Jakubovi Většímu. Ovšem po předání kostela jezuitům roku 1622 byl vysvěcen sv. Ignáci.
Kostel sv. Ignáce (foto:Ťukalová)
Kostel je trojlodní a jeho dominantou je oltář sv. Ignáce v pseudogotickém stylu. V tomto stylu je i zařízení kostela, které pochází z doby okolo roku 1900. Najdeme tu ovšem i zbytky barokní výzdoby. Autorem většiny oltářů je Stoklasa mladší. Z jeho dílny pochází jak hlavní oltář, tak i dva boční oltáře P. Marie a sv. Františka Xaverského a také kazatelna. Boční oltáře sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého jsou pozdně barokní a měly by být dílem Kosmonoských Jelínků. Kostel neustále procházel opravami.
Podepsaly se na něm války, krádeže, požáry a především jeho stáří. Za prusko-rakouské války tu býval lazaret. Chrám sv. Ignáce měl 4 zvony. Nejstarší zvon byl zvaný Václav, druhý František, třetí Sekundina a nejmladší Ignácz. Historie zvonů je pestrá. Všechny kromě Františka byly zrekvírovány (zabaveny). Ignác a Václav byly v roce 1929 znovu vysvěceny a zavěšeny. O tom, že to nejsou žádné muší váhy svědčí jejich hmotnost. Nový zvon Ignác váží 502 kg a Václav 786 kg.
Městské informační centrum Jičín
Informační centrum naleznete na Valdštejnově náměstí. Mimo jiné zde získáte informace o cyklobusech, které jezdí Českým rájem.
tel.: +420 493 534 390, fax: +420 493 534 390
e-mail: ,