Městečko pod zámeckou věží

To ráno bylo nádherné. Ptáci zpívali a kousek od cesty ve stínu staletých dubů kvetly zlatohlavé lilie. „Půjdeme si dát něco dobrého třeba do té restaurace u Domašínské brány,“ rozhodla hlava našeho rodu. Poseděli jsme před novogotickou stavbou ve stínu rozložitého maďalu, dali jsme si křehký štrůdl a lahodnou kávu a dívali se na děti, které zatím skotačily na klouzačce a prolézačkách. 

Sem se ještě musíme vrátit! Jen ten park – romantický Čínský pavilon, tedy vlastně takový orientálně zdobený a malovaný altán, Starý hrad tyčící se nad údolím řeky Blanice, a také brány parku. Ty brány vypadají tak trochu jako malé hrady a ornamenty a plastiky na nich napovídají mnoho o jejich stáří i historii. Parku vévodí zámek s vysokou věží. Původně zde býval gotický hrad a věže byly nejméně dvě. Dodneška zbyla jedna, ale dá se do ní vystoupat, a pak se kochat dalekým výhledem. Všechny stavby spojuje síť cest a cestiček, ba i mostky přes klikatící se Blanici. Můžete se tu procházet pěšky nebo jezdit na kolečkových bruslích.

Posezení na vlašimském Velkém Rynku se nám zarylo do paměti. Hádali jsme, koho představuje socha na starobylé kašně. Nejdříve jsme mysleli, že to je Žižka – vzhledem k tomu, že se náměstí dnes říká Žižkovo. V muzeu nám řekli, že to je snad rytíř Záboj a možná také kdosi úplně jiný. Zkrátka se to neví.

A potom Malý Rynek – jako bychom se octli o jedno či dvě století zpět. Starobylé domky a jejich různě klenuté branky, stupňovité střechy a zdobená průčelí. Výhled na zámek na kopci a romantická procházka Radniční ulicí podél Blanice.

Včera jsme pěšky došli až na Blaník. Rytíře jsme sice nenašli, ale byli jsme na rozhledně a v Louňovicích na zámku v muzeu. Den předtím jsme se projeli na kolech k Českém Šternberku. A večer nás zlákala vlašimská hvězdárna. Viděli jsme Saturn a jeho prstence a Venuši a Měsíc, který byl zrovna v úplňku. Zkrátka – sem se ještě vrátíme!

Turistické informační centrum Vlašim
Adresa: Zámek 4, 258 01 Vlašim
E-mail: / Tel: +420 317 847 207

Informační centrum nabízí:
* Informace o turistických cílech, možnostech ubytování a stravování.
* Propagační materiály o zámku a parku a dalších turistických zajímavostech.
* Prodej turistických map a upomínkových předmětů.
* Veřejný přístup na internet.
* Kopírování dokumentů.

Ožívající tradice 

Výroční trhy a jiné události
Ve Vlašimi pomalu ožívají tradiční městské slavnosti. To znamená nejen konání trhu a dovádění na pouťových atrakcích. Součástí oslav bývají divadelní představení pro děti, exhibice vlašimských modelářů či různé koncerty populárních zpěváků a skupin. Nejvýznamnější jsou Velikonoční trhy, Vánoční trhy a Májové slavnosti. Při posledně jmenované události se konávají i jezdecké – parkurové závody a malí návštěvníci mají možnost svést se na koních v prostorách vlašimského parku. Součástí oslav jsou projížďky na loďkách po Blanici či koncerty dechových orchestrů.
V rámci festivalu „Pohádkové léto“ se o prázdninách v zámeckém parku pořádají divadelní představení pro děti. V kostele sv. Jiljí se v listopadu konává „Hudební Podblanický podzim“. Mezi další zajímavé akce patří „Běh Terryho Foxe“ v parku či každoroční „Pálení čarodějnic“ u sokolovny. Na Vánoce mimo trhů probíhá 25. prosince tradiční zpívání koled na nádvoří zámku. 

Zbraně a střelivo
Zbraně a náboje patří již neodmyslitelně k městu Vlašim. Obchodní značka Sellier & Bellot má dlouholetou tradici. Není jen nejstarší strojírenskou firmou v České republice, ale také jednou z nejstarších na celém světě. Její zbraně střílí již od roku 1825. V roce 1893 byla zapsána v Praze a registrována také ve Vídni a v Berlíně. Od roku 1935 má firma sídlo právě ve Vlašimi. Nejen, že se zde zbraně a střelivo vyrábí, ale probíhá tu i jejich vývoj a výzkum. Bohatá kolekce sortimentu, především toho historického, je k vidění v muzeu ve vlašimském zámku. Najdeme zde unikátní palné zbraně i názorné ukázky jejich výroby. Své místo v expozici mají trofeje exotických zvířat a střelivo. 

Ševci
Pokud chtějí obyvatelé okolních obcí „Vlašimáky“ dopálit, říkají jim „Ševci“. Ševcovský cech byl vůbec první, který ve zdejším kraji vznikl. Bylo to v roce 1510. Po vybudování železnice do Vlašimi a rovněž díky levné pracovní síle se na Vlašimsku produkovalo přes padesát tisíc párů obuvi ročně. Největší zastoupení mělo toto řemeslo na přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy sem byla převedena část výroby jedné vídeňské firmy. Pro export se zde vyráběla luxusní dámská obuv značky Schiller.

Vlašimský poklad 

Koncem šestnáctého století se držiteli Vlašimi stali rytíři Vostrovcové z Královic. Rytíř Jan Vostrovec se ujal panství po svém otci Vilémovi. Měl velkou moc, zastával vysoké úřady, byl královským radou, zemským soudcem a nejvyšším komorníkem. Hrad přebudoval na renesanční zámek a mnoho do něj investoval. Ale doba byla zlá. Českým šlechticům vadilo mimo jiné potlačování náboženské svobody císařem Matyášem. Vyřešili to po vzoru husitů. Vtrhli na Pražský hrad a vyhodili císařské místodržící Slavatu a Martinice i s jejich písařem z okna. Pod oknem byla hromada hnoje, a tak všichni tři přežili, takže utrpěla pouze jejich čest a vůně. Následkem těchto letů se konala schůze, na níž byl pozván i Jan Vostrovec. Nezúčastnil se, přesto byl zvolen za jednoho ze třiceti direktorů = poslanců. Po bitvě na Bílé hoře se tedy ocitl na straně poražených. Nejprve byl odsouzen k trestu smrti, poté byl trest zmírněn na doživotní vězení. Nakonec byl vězněn jen dva roky, ale přišel o veškerý majetek.

Podle pověsti však ještě před zatčením ukryl v zámku ohromný poklad. Usilovně jej hledali již páni z Talmberka, kteří dostali (lacino koupili) panství za svou loajalitu k císaři. Když panství po letech prodávali, byl poklad zmíněn v kupní smlouvě. Psalo se tam: “Kdyby se měl po krátkém či dlouhém čase nalézti na panství vlašimském ukrytý poklad, jakož se toho všelijaká znamení vyskytují, má třetí dílo toho pokladu panu prodavači nebo jeho dědicům připadnouti.”

Poklad byl rozdělen ještě předtím, než ho kdo našel. K zámeckému hejtmanovi Kunešovi zavítal vlašimský měšťan Jiří Novák a tvrdil, že mu jeden slepý zedník prozradil, jak pomáhal panu Vostrovcovi zmíněný poklad zazdívat ve sklepení zámku. Sám císař Leopold rozhodl, že jeden díl pokladu připadne státu, druhý majitelce panství a třetí - podle kupní smlouvy – pánu Fridrichu z Talmberka.

Nezůstalo jen u plánů na rozdělení. Do Vlašimi se sjela komise, v níž byl i hrabě Kinský – prezident české královské komory, biskup královéhradecký pán z Talmberka a řada dalších šlechticů. Na práci byli povoláni havíři z Kutné Hory. V kostele se sloužila slavnostní mše a po jejím skončení se komise za doprovodu sborového zpěvu vypravila do zámeckých sklepů. Po dva dny hledali. Odkrývali hlínu i bahno, vynášeli z podzemí vodu a bourali zdi. Skrýš pokladu se nakonec našla – toho času již ale prázdná. Byla zazděná narychlo a vápno v zazdění bylo ještě čerstvé. Avšak u nikoho ve městě se nic nenašlo – tehdy ani nikdy později. Je tedy dost možné, že poklad je ve Vlašimi ukryt dodnes. 

Hvězdárna
Blanická 1095,  Vlašim - 258 01
Přístupnost: Hvězdárnu najdeme na konci Blanické ulice, tedy při silnici č. 125 vedoucí na Kondrac a Louňovice pod Blaníkem.
E-mail:   / tel: 317 842 390 

Co uvidíme na vlašimské hvězdárně?

V noci: Za příznivých podmínek se čočky vlašimských dalekohledů upírají směrem k povrchu Měsíce. Můžeme pozorovat jasné planety, dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, ba i přelety umělých družic.

Ve dne: Lze se dívat na fotosféru Slunce a sluneční skvrny. Za příznivých podmínek je možné pozorovat planety, např. Merkur a Venuši.

Vlašimská hvězdárna příležitostně pořádá pozorování zajímavých úkazů na obloze (např. zatmění Měsíce či Slunce, zákryty hvězd a planet Měsícem, komety nebo meteorické roje).
Pozorování bývá doplněno odborným výkladem, přednáškou s besedou či filmy. K pozorování pro veřejnost je používán dalekohled – refraktor Zeiss o zvětšení až 225x (150/2250 mm). Pro pozorování slouží i několik menších dalekohledů. 

Trocha z historie
Ve Vlašimi vznikl roku 1953 astronomický kroužek. Jelikož byli jeho členové aktivní a doba tomu přála, bylo rozhodnuto o stavbě lidové hvězdárny. Stavba byla zahájena akcí „Z“, tedy za pomoci místních občanů. Hvězdárna vyrostla za tři roky. Má přednáškovou místnost pro šedesát osob, fotokomoru, pozorovací plošinu na střeše a pětimetrovou kopuli. Samozřejmě ve vybavení nechybí dalekohled. 

Osobnost hvězdného nebe
U zrodu astronomického kroužku i vlašimské hvězdárny stál pozoruhodný muž jménem Jan Zajíc. Narodil se v Pacově a už jako desetiletý pozoroval hvězdnou oblohu. Vyučil se kovářem a v Praze studoval strojařinu. Po slibné kariéře konstruktéra a vedoucího zámečníka nastoupil do vlašimské zbrojovky Sellier & Bellot. Za okupace byl v odboji a několikrát unikl zatčení gestapem. Po válce mu byla nabídnuta funkce ministra strojírenství, kterou odmítl. Jeho největší láskou se staly hvězdy. Vychoval mnoho astronomů a získal medaili Mikuláše Koperníka a pamětní medaili Jana Keplera za mnohaletou záslužnou činnost v amatérské astronomii. Dostalo se mu i ocenění „Blanický rytíř“. V roce 1997 se podílel na znovuotevření vlašimské hvězdárny, která byla již téměř v likvidaci. Po Janu Zajíci byla pojmenována planetka, kterou objevila astronomka Lenka Šarounová z ondřejovské hvězdárny. 

Zámek a park

Historie zámku
Na malém ostrohu nad říčkou Blanicí stával dříve gotický hrad. Ten měl téměř čtvercovou dispozici a nejméně dvě okrouhlé věže. Dochovala se jen věž severovýchodní, která byla mnohokrát přestavována. Hrad nejspíš chránil kupeckou stezku, vedoucí z Jihlavy přes Želiv do Prahy. Postaven byl zřejmě někdy okolo roku 1303. Koncem čtrnáctého století se tu usídlil rod pánů erbu dvou supích hlav ve stříbrném poli. Začali se psát jako „páni z Vlašimě“, později „z Jenštejna“. Byl to významný rod, mající ve svých řadách například arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, jenž byl druhým pražským arcibiskupem a rádcem Karla IV. Hrad se za jejich vlády dočkal především změn v obytných a reprezentačních prostorách. 

Na vlašimském panství se v těch časech uskutečnil obřad slibu člověčenství. Na příkaz úředníku se tu sešli konšelé a rychtáři z Vlašimi a okolí. Slibem člověčenství slibovali poddaní svou věrnost a poddanský vztah k vrchnosti. Slib nebyl vázán na určité osoby, ale na majetky. Pokud se poddaný stěhoval, ze slibu se vyvazoval. V tom případě pak dostal jistou listinu jako doklad o zrušení jeho poddanských závazků. Tento slib měl být dobrovolný, ale existuje mnoho důkazů o tom, že na některých panstvích býval vrchností vynucován pod hrozbou vězení či bití.

Neboť došlo k velkému rozvoji dělostřelectví, vybudovali další majitelé dělostřelecké opevnění. V šestnáctém století se stali majiteli panství rytíři Vostrovcové z Královic. Hrad přebudovali na renesanční zámek a věž upravili do téměř dnešní podoby. Vnitřek věže vyzdobili figurální a rostlinnou štukovou výzdobou. Na vrcholu klenby místnosti v prvním patře můžeme spatřit jejich alianční znak.

Po bitvě na Bílé Hoře byl zámek Janu Vostrovci zkonfiskován. Panství bylo prodáno Bedřichovi z Talmberka, pánovi na Jankově a Nemyšli. Ten na svých panstvích prováděl rekatolizaci, což se nelíbilo vlašimským poddaným, kteří se hlásili k reformaci. Přepadli vlašimský zámek a vlašimskému hejtmanovi sťali hlavu. Pak zámek opět měnil majitele.

Významný rod Auerspergů změnil zámek i jeho okolí. Stavbu upravili do klasicistní podoby a ve druhém patře věže zřídili kapli sv. Vincence. V roce 1775 založili pod vlivem rodícího se romantismu jeden z prvních přírodně krajinářských parků v Čechách.

Ve Vlašimi se celkem vystřídalo na dvanáct různých panských rodů. Jejich erby si dnes můžeme prohlédnout ve Vlašimské bráně a v erbovní síni v zámku. 

Pár slov o panském pivovaru
Vaření piva bylo velmi důležitou a výnosnou částí panského hospodářství. Vlašimský pivovar býval nejspíš původně umístěn v kulaté baště u hradu, později zámku. Není známo, kdy byl tento pivovar založen, ale ví se, že roku 1403 k hospodářství patřila i chmelnice. V sedmnáctém století získal vlašimský pivovar „várečnou pánev“ – velmi užitečnou pomůcku pro výrobu piva. Jednalo se o veliký, otevřený, měděný kotel s víkem, zazděný v „kotlišti“. Pánev byla pro pivovary, které ji vlastnili, velmi cenná. V nebezpečných dobách bývala ukrývána, ba i zakopávána.

Týdně se v pivovaru vařívalo dvanáct sudů piva, tedy 20, 5 hektolitrů. Vařilo se tu pivo červené až černé. Zlatý mok se vyráběl z ječmene, jelikož zdejší půda nebyla vhodná pro pěstování pšenice, z níž se dělá pivo „bílé“, tedy jasně žluté.

Pod zámkem bývaly sklepy, chcete-li „lednice“. Led byl přivážen na zámecké nádvoří a do sklepů vhazován nízkým oknem. V roce 1685 zřídilo město šikmo k baště štolu, která měla spád pro odtok vody z lednice přímo do hradebního příkopu. Štola však stačila pouze pro výstav piva (uskladnění) pro potřeby zámku. Místní pivo odebíraly především krčmy – panské šenky ve Vlašimi a okolí.

Vlašimští občané měli k pivovaru své určené povinnosti. Museli „chmelnice sládkovi a jeho tovaryši zdělávati, potom chmele česati a sklizovati. Zimního času ledy sekati, do lednice voziti a skládati. Když led v zámecké nárožní lednici sejde, z té lednice vodu vytahovat a lednici čistiti...".

V roce 1860 byl panským stavitelem Františkem Neubauerem postaven nový pivovar. Výroba piva ve Vlašimi znatelně poklesla za první světové války a pivo se vařilo z pýru, který se sbíral na panských polích a dával do piva místo sladu.

Ve třicátých letech dvacátého století se pivovar přestavoval a dále rozšiřoval. Vaříval 7619 hl piva z 2100 metráku ječmene a 2500 kg chmele. Vyrábělo se tu speciální 19° pivo. Dnes je bývalý pivovar včetně bašty součástí gotického opevnění zámku.

Muzeum Podblanicka
Adresa: Zámek 1, 258 01 Vlašim
E-mail: / tel: +420 317 842 927 

Zvídaví turisté ocení několik stálých expozic Muzea Podblanicka, které sídlí ve vlašimském zámku. Toto muzeum vzniklo v Benešově jako reakce na Národopisnou výstavu českoslovanskou, která vyvolala nadšené sbírání a shánění historických předmětů i dokumentů snad v celé zemi. Od počátku zde pracovalo mnoho dobrovolníků, kteří i přes nedostatek prostoru již na počátku dvacátého část sbírek zpřístupnili veřejnosti.

Dnešní muzeum Podblanicka má expozice na třech místech. Mimo vlašimského zámku se jedná o prostory benešovského secesního domu čp. 74 na Malém náměstí, kde je k vidění vše možné, týkající se dějin města a jeho okolí. Výstavu doplňuje dokumentace historie benešovské vojenské posádky. V zámku Růžkovy Lhotice u Čechtic (cca 17 km jihovýchodně od Vlašimi po silnici č. 112) si na své přijdou především milovníci hudby. Zámeček patříval Františku Smetanovi, otci hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Zdejší sbírky se vztahují k hudebním tradicím regionu. 

Stálé expozice ve vlašimském zámku 
Zámecké parky
V západním křídle zámku čeká návštěvníky expozice věnovaná nejen parku ve Vlašimi, ale i zámeckým parkům v okolí. Můžeme si zde prohlédnout všelicos, vážící se k rozsáhlým zahradám ve Vrchotových Janovicích, Jemništi, Konopišti či Průhonicích. 

Historie zámku Vlašim
Zde se dozvíme o mnohých přestavbách a různých majitelích zámku. Návštěvníci se seznámí nejen se „zámeckým příběhem“; čekají je rovněž informace o Vlašimi a okolí. Expozice prezentuje postupné proměny zámku, města i obory, později parku. 

Příroda Podblanicka
Členitou pahorkatinou se v hlubokých údolích i na otevřených pláních vine řeka Blanice. Nalezneme tu květnaté louky v údolních nivách, bukodubové i jehličnaté lesy, strmé skalnaté srázy a plošiny s rybníky. Právem je zde několik chráněných území, v nichž lze spatřit i ohrožené druhy rostlin a živočichů. 

S přesnou muškou
Expozice dokumentuje vývoj palných zbraní. Obdivovat lze práce předních středoevropských konstruktérů i sériové výrobky českých a světových firem jako například Fabrique Nationale, Steyer, Colt Winchester či Zbrojovka Brno. K vidění jsou rovněž umělecky opracované lovecké doplňky.
Další část sbírek se věnuje dějinám a výrobkům domovské firmy Sellier & Bellot. Její zbraně střílí již od roku 1825. Vedle cenných zbraní historických jsou tu zbraně raritní s ukázkami jejich výroby. Je zde zastoupeno také střelivo a svou uceleností je tato kolekce nábojů unikátní.
Vedle zbraní si můžeme prohlédnout exotické trofeje. Do atmosféry honů nás zavedou kolorované rytiny J. E. Ridingera na okenních zástěnách sálů. 

Dlouhodobé výstavy ve vlašimském zámku
Zrcadlo minulosti
Dlouhodobá výstava je jakýmsi průřezem životem Podblanicka. Nahlédneme zde do každodenních radostí i starostí našich předků. K zajímavostem patří například výčepní pult z konce devatenáctého století. Pochází ze zaniklé hospody v Růžkových Lhoticích u Čechtic. 

Co ještě uvidíme při návštěvě muzea
Na pouti zámkem si prohlédneme badatelskou knihovnu. „Velký Blaník se spícími rytíři“ je k vidění ve druhém patře severního křídla. Jedná se o práci pana Kupsy z Rataj, kterou vytvořil ve třicátých letech dvacátého století. Ze zámecké věže se můžeme kochat výhledem na Vlašim a zámecký park. Součástí prohlídky je výstava „Město pod věží aneb Vlašim na dlani“. Prohlédnout si můžeme také nově rekonstruované zámecké sklepení.

Park dnes 

Kolem vlašimského zámku zbudovali majitelé panství oboru. Z ní vytvořili Auerspergové koncem osmnáctého století úchvatný park s řadou zajímavých staveb. Byly tu altány, turecká mešita, koupadlo, voliéry s ptáky, háj bardů, dům noci, Amorův templ a spousta dalších atrakcí. Mezi stavbami, které byly stavěny v duchu antiky, gotiky či orientálních vzorů, rostlo a kvetlo množství rostlin v pečlivě promyšlených tvarech, sestavách i barvách. O století později zde byly přistavěny tři novogotické brány. Časem vše pustlo a chátralo; dodnes se dochoval jen Čínský pavilon a Starý hrad. Přesto park návštěvníka uchvátí. Procházka romantickou scenérií s řekou, lesními cestami a exotickými stavbami je nezapomenutelným zážitkem. 

Tři brány
Tři brány stráží zámecký park. Tři brány nás vítají při jeho návštěvě. Všechny vypadají jako malé hrady, jsou důmyslně zdobeny a rozhodně je nejde přehlédnout nebo dokonce minout. Nejznámější je Vlašimská brána, která spojuje město Vlašim a vlašimský park, potažmo zámek. Však i její průjezd je nejvyšší a nejširší. Při pohledu z města uvidíme nad vchodem třináct erbů původních šlechtických vlastníků vlašimského panství. Nad těmito erby vyniká jeden velký, který patří majitelům, jež dali bránu vystavět – Auerspergům. Dříve měl v bráně svůj příbytek vrátný. Dnes je zde umístěna Podblanická galerie.
V místech dnešní Znosimské brány býval mlýn a soukenická valcha. Také nad vchodem této brány mají Auerspergové svůj symbol – hlavu tura. Brána má dnes velmi příjemné poslání; slouží jako obchůdek s drobnými suvenýry a občerstvením. Za pěkného počasí je možné posedět před branou pod slunečníky a vybrat si něco dobrého k snědku.
Domašínská brána se nachází nejdál od zámku; cesta sem se ale vyplatí. V novogotické bráně je stylová restaurace s venkovním posezením. Děti ocení dětský koutek s prolézačkami. Z vnější strany parku je před branou malé parkoviště. Cesta sem vede z města po staré benešovské silnici přes Domašín. 

Zámek a muzeum
Parku vévodí mnohokrát přestavovaný zámek, který dnes slouží k několika účelům. Sídlí zde Muzeum Podblanicka, infocentrum a střední škola. K dispozici je obřadní síň. V zámku se nachází stylová restaurace „U Blanických rytířů“. Zdejší zámecký pivovar již zanikl, ale pivo i jiné nápoje v hostinci jistě dostanete. 

Zajímavé stavby
Na skále nad údolím řeky Blanice stojí tajemný Starý hrad. Návštěvníky jistě potěší, že to k němu není do kopce. Od zámku je hrad přístupný po rovince náhorní plošiny. Kdysi býval větší a skutečně kouzelný. Ukrýval nábytek, který pomocí důmyslných zařízení mizel návštěvníkům před očima a vzápětí se mohl znovu objevit. Dnes jsou zde k vidění rytiny Antonína 
Pucherny, na nichž je zobrazen park na přelomu 18. a 19. století.
Další zajímavou stavbou je Čínský pavilon. Na věž, obklopenou osmi kamennými sloupky, se dříve vstupovalo přes ochoz po mostku z věže sousední, která se ale bohužel nedochovala. V současnosti je pavilon rekonstruován.
Na skále nad řekou se v hustém porostu nacházela Poustevna. Zdobila ji sbírka zkamenělin a nerostů. Poblíž ní byl Saulův či Herkulův sloup, který se zachoval do současnosti. Sloupu se dnes říká „Samsonův“, neboť má připomínat obra, který mrhal jídlem a kterého za to stihl krutý trest.
Na poloostrůvku řeky Blanice, v jihozápadní části parku, se v létě roku 2005 uskutečnilo Sochařské sympozium. Od té doby zde stojí pět sochařských děl: Alien, Vlašimmata, Figura, Žába a Pentahittinen. 

Naučná stezka
Parkem prochází naučná stezka, kterou zde v roce 1995 vytvořil Český svaz ochránců přírody Vlašim. První zastávka je nedaleko Vlašimské brány – u rohového vstupu do zámeckého parku nad zámkem. Stezka je dlouhá přes dva kilometry a vede převážně po rovině. První část vede po asfaltových cestách, později přechází v cesty štěrkové nebo v přírodní pěšiny. Hned na prvním panelu je nakreslen plánek stezky. Zastavení je včetně toho prvního šestnáct. Mimo historie samotného parku a zámku se na informačních tabulích dozvíme něco o ptactvu, rostlinstvu či hmyzu této lokality. Stezka končí u občerstvení u Znosimské brány.