<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss  xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom" version="2.0">
  <channel>
    <title>CityOut Prague</title>
    <link>http://www.pragueout.cz</link>
    <description>Výlety tipy na výlet</description>
    <lastBuildDate>Fri, 11 Jun 2010 12:12:21 +0200</lastBuildDate>
    <pubDate>Fri, 11 Jun 2010 12:12:21 +0200</pubDate>
    <webMaster>info@www.pragueout.cz (Cityout CZ)</webMaster>
    <image>
      <link>http://www.pragueout.cz</link>
      <title>CityOut Prague</title>
      <url>http://www.pragueout.cz/images/cityout_logo.jpg</url>
    </image>
    <language>cs-CZ</language>
    <atom:link rel="self" type="application/rss+xml" href="/rss.ashx?c=2&amp;e=54"  />
    <item>
      <title>Jezero Lhota - Rolls Royce mezi písáky</title>
      <author>info@pragueot.cz (turban)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste" title="Jezero Lhota - Rolls Royce mezi p&#237;s&#225;ky"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/jezero-lhota-koupaliste_s_image_634118479462.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Většina Pražáků nedá na tohle koupaliště dopustit. Obrovská vodní plocha s čistou a teplou vodou, vůně borovic a písečné pláže, ze kterých víc než čtvrtina patří nudistům. Připomíná moře. V horkých víkendech tu bývá na některých místech hlava na hlavě. Některé vzdálenější plážičky přesto zůstávají volné. Nejlépe je tu večer. I když se oficiálně zavírá ve 20:00, dá se projít kdykoli. Vstupné se většinou vybírá jen do sedmi večer. <br/>Většina Pražáků nedá na tohle koupaliště dopustit. Obrovská vodní plocha s čistou a teplou vodou, vůně borovic a písečné pláže, ze kterých víc než čtvrtina patří nudistům. Připomíná moře. V horkých víkendech tu bývá na některých místech hlava na hlavě. Některé vzdálenější plážičky přesto zůstávají volné. Nejlépe je tu večer. I když se oficiálně zavírá ve 20:00, dá se projít kdykoli. Vstupné se většinou vybírá jen do sedmi večer.  Koupaliště u jezera Lhota je jako ostrov naruby. Vprostřed je voda a kolem pláž a límec stromů, který koupaliště odstřihuje od okolního světa. Za tímhle azylem se už od osmdesátých let sjíždí hordy Pražanů, ale nutno říct, že na kvalitu vody to nemá větší vliv. Průzračnější vodu najdete jen v bazénech, ale tam se zase používá chemie. Navíc se tu můžete přidat k naturistům, kteří si tu oficiální nudistickou pláž prosadili už v dobách šedé totality.  Vzhledem k rozloze i koncentraci plavců jsou místní služby poněkud řídké. Na druhou stranu to místu dodává kouzlo a doba, kdy bude písčitý břeh osázen barevnými stánky, působí jako zlý americký sen. Za 90 korun si můžete půjčit šlapadlo, nově se neplatí za beach volejbal. U některého ze stánků si můžete po vyčerpávajícím pobytu ve vodě koupit párek, pivo a další občerstvení. Na skvělé úrovní jsou naopak sociální zařízení, která v pravidelných rozestupech lemují celý břeh.
  Pokud se do Lhoty dostanete za pěkného počasí a za vchodem vás překvapí vysoká koncentrace plavců, neváhejte jezero obejít a vybrat si lepší místo. Některé menší pláže na jižní straně jsou kryté rákosím a poskytují příjemné útočiště. Nejlépe je zabrat takové místo ráno. Během dne se tak vyhnete palčivému polednímu slunci, před kterým tu není úniku. Leda ještě na šiškách pod borovicemi. Další možností je přijet se do Lhoty vykoupat večer. Díky velké vodní ploše uprostřed si totiž můžete vyhlédnout takové místo, kam slunce svítí dokud nezapadne za obrubu zeměgule.
Jestli do Lhoty pojedete autem, vydejte se na výpadovce u Černého mostu na Brandýs, odkud je to do Lhoty cca 8 km. Spojení autobusem je sice řídké (o víkendu kolem tří spojů v jednom směru), ale dostačující a zastávka je asi třista metrů od jezera. Nejdelší je cesta vlakem do Dřís, odkud budete muset dojít 2 km pěšky.  Pozor výluka: V současnosti je dlouhodobě  uzavřen most mezi Brandýsem n.L. a St. Boleslaví!Další informace o koupališti najdete ZDE. Průvodce přírodními koupališti v Praze zdeFotoreportáž z nově otevřeného AQUAPARKU ČESTLICE zdePokud dáváte přednost bazénům s vyhřívanou vodou klikněte zdeTest Barrandovského aquaparku čtěte zde  
Foto: turban, jezerolhota.cz<br><a href="/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste" title="Jezero Lhota - Rolls Royce mezi p&#237;s&#225;ky">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste</link>
      <pubDate>Fri, 11 Jun 2010 12:12:21 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/jezero-lhota-koupaliste</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Po stopách praotce Čecha</title>
      <author>info@pragueot.cz (Markéta Žižková)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/roudnice-hora-rip" title="Po stop&#225;ch praotce Čecha"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/roudnice-hora-rip_s_image_634115724000.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Jako první se na toto místo vypravil sám bájný praotec českého národa. A když vyšplhal až nahoru, rozhlédl se po kraji. A to, co viděl, se mu zalíbilo natolik, že se rozhodl na tomto místě zůstat. I vy se můžete sami podívat, co praotce Čecha na polabské krajině tak nadchnulo. Památná hora Říp totiž leží od Prahy jen zhruba 50 kilometrů a doprava k ní není složitá. Výlet navíc můžete zpestřit návštěvou nedalekého města, jehož krásy obdivoval už ve 13. století biskup Jan IV. z Dražic – Roudnice nad Labem.<br/>
Jako první se na toto místo vypravil sám bájný praotec českého národa. A když vyšplhal až nahoru, rozhlédl se po kraji. A to, co viděl, se mu zalíbilo natolik, že se rozhodl na tomto místě zůstat. I vy se můžete sami podívat, co praotce Čecha na polabské krajině tak nadchnulo. Památná hora Říp totiž leží od Prahy jen zhruba 50 kilometrů a doprava k ní není složitá. Výlet navíc můžete zpestřit návštěvou nedalekého města, jehož krásy obdivoval už ve 13. století biskup Jan IV. z Dražic – Roudnice nad Labem.
Výletní trasu tedy můžete zahájit přímo na tomto místě na břehu naší nejvodnatější řeky. Roudnice nad Labem má přitom v nabídce hned několik zajímavých míst. Nevelké město s asi 13 500 obyvateli se pyšní například malebným náměstím, kterému dominuje barokní zámek. Na jeho místě kdysi stával románský hrad, jehož základy se zachovaly až do dnešní doby. Postupem času byl hradu přeměněn na zámek, který později prošel nejrůznějšími úpravami. Svou dnešní podobu získal v 17. století na příkaz rodu Lobkowiczů. Vnitřní prostory zámku si však neprohlédnete, otevírají se  totiž pouze při zvláštních příležitostech.
Ze zámku pak můžete pokračovat k roudnické hlásce. Z té se vám naskytne pohled na celé město a okolí. Možná se vám trochu zatočí hlava z úzkého dřevěného ochozu, měl by vás však bezpečně udržet. Z hlásky uvidíte i majestátný Chrám Narození Panny Marie, který doplňuje augustiniánský klášter. Ten nechal ve 14. století postavit biskup Jan IV. z Dražic. V následujích staletí se pak dočkal objekt několika osudových ran. Při svém tažení ho pobořili a vypálili husiti a v dalších letech ho postihlo několik požárů. Do své konečné podoby byl přestavěn v 18. století známým architektem Octavianem Broggiem. Na cestě k němu také minete rudný pramen. Podle této železitě zbarvené vyvěrající vody přitom město podle pověsti získalo kdysi své jméno. 
V Roudnici nad Labem pak můžete navštívit také Galerii Moderního umění v bývalé zámecké jízdarně, roudnický park nebo několik místních kapliček. Pokud ale zrovna nebažíte po památkách, nabízí se vám procházka podél Labe. Na řece se navíc můžete projet na šlapadlech nebo lodičkách, které si můžete na místě zapůjčit za nevelký poplatek.
K samotné hoře Říp pak můžete snadno dojít pěšky (cesta je dlouhá zhruba 5 kilometrů). Řípu se  sice říká hora, ale náročného výstupu se nemusíte bát. Je to spíše takový menší kopec dosahující pouhých 460 metrů nadmořské výšky. Po výšlapu vás navíc čeká krásný rozhled po okolní Polabské nížině a Českém středohoří. Při pěkném počasí je na druhou stranu vidět až na Prahu. Na vrcholu  navíc nechybí ani správná česká chata, kde vám během sezony uvaří něco menšího k jídlu. Prohlédnout si můžete také známou románskou rotundu svatého Jiří, kterou nechal už ve 12. století na místě dřívějšího kostelíka postavit kníže Soběslav I. 
Důvod proč se vypravit do Roudnice nad Labem a hlavně na horu Říp přitom asi nejlépe vystihuje nápis na desce pověšené na již zmiňované restauraci: „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“ A to už je pořádná výzva!
Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit tuto oblast, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!  
 <br><a href="/vylety/articles/roudnice-hora-rip" title="Po stop&#225;ch praotce Čecha">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/roudnice-hora-rip</link>
      <pubDate>Wed, 09 Jun 2010 18:12:16 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/roudnice-hora-rip</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Adršpach – království skal</title>
      <author>info@pragueot.cz (Michaela „Mysha“ Košťálová)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/skaly-adrspach-5671" title="Adršpach – kr&#225;lovstv&#237; skal"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/skaly-adrspach-5671_s_image_634084202567.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>„Všechno zlé je k něčemu dobré,“ říká se. A něco na tom dozajista bude. Když v 18. století postihl oblast Adršpašsko-teplických skal požár, změnila se zdejší bujná vegetace v prach. Nicméně o to víc vynikly bizardní pískovcové útvary. Dech beroucí scenérie brzy přilákaly turisty a Adršpašsko-teplické skály se staly oblíbeným výletním cílem. <br/>
„Všechno zlé je k něčemu dobré,“ říká se. A něco na tom dozajista bude. Když v 18. století postihl oblast Adršpašsko-teplických skal požár, změnila se zdejší bujná vegetace v prach. Nicméně o to víc vynikly bizardní pískovcové útvary. Dech beroucí scenérie brzy přilákaly turisty a Adršpašsko-teplické skály se staly oblíbeným výletním cílem.
Adršpašské a Teplické skály se nacházejí v severní části východních Čech. Jsou celoročně přístupné; ovšem za lístek si musíte zaplatit. Pokladen je zde několik a u každé se nachází parkoviště. Toto největší a nejdivočejší skalní město ve Střední Evropě má co nabídnout takřka každému. Na své si přijdou milovníci přírody, nenapravitelní romantici, pěší turisté i horolezci. Příznivci aktivní dovolené si mohou zapůjčit loďku a vydat se nazdařbůh po hladině zatopeného Lomu bývalé pískovny. „Nevodáci“ nechť využijí služeb převozníka a svezou se na pramici, křižující vody Jezírka v samém srdci Adršpašských skal.
Procházka mezi skalami
Adršpašské skály jsou jako kouzelné město. Projdete se po Sloním a Malém náměstí, uvidíte Gotickou branku i Čertův most a Prašnou branou se vydáte ke Skalnímu hradu. Kromě „architektonických“ skvostů můžete obdivovat také výtvory Přírody. Za Strážcem skal se tyčí Orlí hnízdo, zpoza rohu kouká celá ZOO – Lvice, Želva, Slon a Sova. Projdete se Myší dírou i Vlčí roklí a nakonec se nestačíte divit, jak je to tu všechno pohádkově krásné! Především Krakonoš zdejší kraj hodně poznamenal. Najdete zde jeho Lenošku, Ložnici a Piáno.
Málokterá zdejší skalka ještě nemá své originální jméno. Většina známých názvů (jako Milenci, Džbán, Milenka či Dvojčata v peřince) vznikla v 18. století, kdy se sem – jak už bylo řečeno – poprvé organizovaně vypravili turisti. Teplické skály jsou o něco méně „profláknuté“, tak pokud chcete vymyslet stylové pojmenování nějakému dosud bezejmennému pískovcovému útvaru, zajděte na procházku sem.
Mystické hrady a zázračná voda
Bizardní pískovcová skaliska, zarostlá mechem a kapradím, jsou tajemná sama o sobě. Fakt, že mezi nimi najdete hned tři ruiny středověkých hradů, jim na atmosféře jen přidává. Všechny zdejší hrady mají společné dvě věci: mnoho z nich nezbylo a to málo, co zbylo, je volně přístupné.
Nejznámější je patrně hrad Adršpach z let 1320 až 1330, z něhož se do dnešních dnů zachovaly draže ve skalních blocích, rozpadající se hradby a skromné pozůstatky studny. Zajímavý je rovněž hrad Skály, vytesaný přímo do pískovce. Na rozdíl od svých „sousedů“ se po nájezdu Slezanů, kteří jej spolu s okolními hrady roku 1447 vyplenili, dočkal obnovy. Jako „pustý“ je uváděn až od roku 1567 (což je ale stejně dost dlouhá doba na to, aby se zde stihlo zabydlet nejedno strašidlo ;)). Nejzáhadnější ze všech je hrad Střemen. Neví se, kdy vznikl, kdo ho založil, ani jak a kdy zanikl.
Nejen kameny a hrady však v Adršpašsko-teplických skalách přitahují pozornost. Za zmínku stojí také průzračná voda, která ruku v ruce s mrazem, větrem a gravitací zdejší úchvatné skalní útvary vytvořila. Někteří se dokonce domnívají, že pramenitá podzemní voda, vyvěrající ve skalních městech v mohutných artéských pramenech, je zázračná. Umí prý vyléčit slepotu, vyrážky a otoky, nepohyblivost a všelijaké jiné bolístky. Nevěříte?
Nejlepší ubytování v regionu!! Chcete navštívit Adršpašsko a Broumovsko, ale nevíte, kde se ubytovat? Ať už hledáte luxusní hotel, pěkný penzion nebo levné ubytování, je tu pro vás YONAD.cz – UBYTUJTE SE SNADNO!
 
text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: Eva Kubová<br><a href="/vylety/articles/skaly-adrspach-5671" title="Adršpach – kr&#225;lovstv&#237; skal">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/skaly-adrspach-5671</link>
      <pubDate>Thu, 13 May 2010 08:39:56 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/skaly-adrspach-5671</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Za prvním českým poustevníkem</title>
      <author>info@pragueot.cz (Markéta Žižková)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou" title="Za prvn&#237;m česk&#253;m poustevn&#237;kem"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/svaty-jan-pod-skalou_s_image_634075152437.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Počasí ještě není úplně spolehlivé, přesto už se celkem často umoudří a nabídne pěkný den. A proč ty slunečné chvíle pořádně nevyužít venku pod modrou oblohou? Proč se nevydat na výlet? Cílem může být například místo s tajmenou atmosférou, jehož půvab obdivoval už první český poustevník Ivan. Nedaleko od Prahy, poblíž hradu Karlštejn, čeká na objevení Svatý Jan pod Skalou. <br/>
Počasí ještě není úplně spolehlivé, přesto už se celkem často umoudří a nabídne pěkný den. A proč ty slunečné chvíle pořádně nevyužít venku pod modrou oblohou? Proč se nevydat na výlet? Cílem může být například místo s tajmenou atmosférou, jehož půvab obdivoval už první český poustevník Ivan. Nedaleko od Prahy, poblíž hradu Karlštejn, čeká na objevení Svatý Jan pod Skalou.
Podle legendy přišel na území dnešního Svatého Jana pod Skalou už v 9. století poustevník Ivan. V malebném údolí střeženém vysokou skálou s ostrými svahy se mu zalíbilo, a usídlil se tak v místní jeskyni. Po nějaké době mu prý ale začali stěžovat život démoni. Ivan tak chtěl místo opustit. Zjevil se mu však svatý Jan Křtitel a daroval mu dřevěný křížek, s jehož pomocí Ivan démon ze své jeskyně vyhnal. Poustevník se pak podle pověsti ještě v místních lesích setkal s knížetem Bořivojem. Ten zde pak podle legendy nechal po Ivanově smrti postavit kapličku. V následujících staletích přišli do Svatého Jana pod Skalou mniši z řádu benediktinů, kteří zde založili probošství. 
Dnes však ve Svatém Janu pod Skalou nenajdeme jen malou kapličku ale honosný barokní kostel. Jeho součástí je také jeskyně, ve které poustevník Ivan žil, a malá skalní kaple. Dovnitř tak vcházíme skrz majestátní barokní prostory a docházíme až do jeskyně s tajemnou atmosférou. Hned vedle kostela vyvěrá léčivý Pramen svatého Ivana. Barokní kostel svatého Jana Křtitele byl  postaven na místě starého kostela v roce 1661. Kvůli špatnému podloží se však zanedlouho objevily pukliny ve zdivu a klenbě. Kostel tak byl na počátku 18. století přestavěn. V té době se pracovalo také na stavbě přilehlého kláštera.
Krásu Svatého Jana pod Skalou ale netvoří jen majestátní barokní kostel a tajemná jeskyně obývaná prý prvním českým poutníkem. Krajina Českého krasu nabízí také potěšení z přírodních krás. Ty oceňovali už turisti v minulosti, a tak v této oblasti vznikaly první turistické trasy v Česku. My se můžeme vydat například po naučné stezce, která začíná na Svatojánské návsi. Na začátek nás čeká turistický výkon s trochu většími nároky na fyzickou kondici. Po cestě k vrcholku skály se asi každý trochu zadýchá. Nakonec se ale můžeme za odměnu pokochat pohledem do krajiny. Naučná stezka pokračuje přes lom, kde se nachází skanzen těžby vápence Solvayovy lomy. Ten je pro návštěvníky otevřen od května do října během víkendů, o prázdninách pak každý den kromě pondělí. Procházkou se pak vracíme zpátky do Svatého Jana pod Skalou. Pokud by to pro někoho nebylo dost, může se pěšky vydat na Karlštejn, do Berouna nebo blízkých Loděnic. A daleko odsud není ani do Ameriky, ovšem jen do té české v podobě bývalých vápencových dolů. Ta si ale s tou „pravou zaoceánskou“, co se krásy týče, určitě nezadá.
Za divokou přírodou i posvátnou atmosférou poustevníkovy jeskyně se z Prahy dostanete jednoduše autobusem se Zličína přímo do obce Svatý Jan pod Skalou nebo vlakem do blízkých Loděnic či Vráže. Cesta vám přitom nezabere více než hodinu.
Svatý Jan pod Skalou se nachází nedaleko Prahy, poblíž slavného hradu Karlštejn. Přesto si dokázal zachovat tajemnou, až posvátnou atmosféru, která lákala už před mnoha staletími skromného poustevníka. Vydejte se také prožít kouzlo, které nabízí velkolepý barokní kostel, skromná jeskyňka i vysoká skála, která se tyčí nad ní. 
Foto a další info na www.svatyjan.cz<br><a href="/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou" title="Za prvn&#237;m česk&#253;m poustevn&#237;kem">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou</link>
      <pubDate>Fri, 30 Apr 2010 11:28:11 +0200</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/svaty-jan-pod-skalou</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Vinařická hora: Místo jako stvořené pro trochu dobrodružství</title>
      <author>info@pragueot.cz (Zdeněk Kolbuch)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/vinaricka-hora-2222" title="Vinařick&#225; hora: M&#237;sto jako stvořen&#233; pro trochu dobrodružstv&#237;"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/vinaricka-hora-2222_s_image_633945934014.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Jen kousek od obce Vinařice, která dostala své jméno od pěstování vína, leží volně přístupná přírodní rezervace Vinařická hora. Jedná se o sopku třetihorního stáří, která později sloužila jako lom a dnes je z ní přírodní památka...<br/>Jen kousek od obce Vinařice, která dostala své jméno od pěstování vína, leží volně přístupná přírodní rezervace Vinařická hora. Jedná se o sopku třetihorního stáří, která později sloužila jako lom a dnes je z ní přírodní památka...
 Velkou výhodou Hory je, že nemusíte platit žádné vstupné, stačí ji jen najít a vydat se do srdce přírody. Auto si můžete nechat přímo před vstupem do chráněného území, značky tam nejsou a plácek je dost velký.
 Jakmile projdete úzkou cestou mezi bývalými sady dostanete se do úplně jiného světa, který vypadá, jako by byl už několik desetiletí zapomenutý. Jen škoda lidí, kteří kolem cest hází odpadky a ruší tím výlety ostatních.
 Stezka vás provede rozmanitou krajinou a pokud se jí budete držet, určitě vám nic neujde. Chvilku vede v zeleni, která spíše připomíná prales, posléze zase na vrcholku lomu, kde utrhlý převis i se zábradlím dodá trochu adrenalinu všednímu dni. O bezpečnost se však bát nemusíte, i přes několik utrhlých převisů a krkolomných výstupů se dá všude krásně projít. Sice se trochu zapotíte, ale kdyby to bylo lehké, tak to nebude zajímavé. Viděl jsem na horce ale i starší lidi s vnoučaty, kteří se vydali nadýchat trochu čerstvého vzduchu a neměli s výstupem problémy. Na své si přijdou, jak botanici a zoologové, tak i lidé, kteří mají rádi výlety po krajině.
 Nejhezčí je Vinařická hora bezesporu pro mladé páry, které si jistě najdou nějaký romantický koutek mezi stromy, kde je nikdo nebude rušit. A pokud jim stromy nestačí můžou prožít hezké okamžiky ve zlatém obilí, kde na ně bude svítit slunce a klasy se budou vlnit ve větru. Jen si musí dávat pozor, aby nenarazili na kombajn.
 Také pro malé i velké dobrodruhy je hora jako stvořená. Pokud se vydáte mimo naučné stezky (což se nesmí, takže ne říct, že vás navádím) můžete celé hodiny zkoumat zapomenuté kouty a lomy, kam už mnoho let lidská noha nevkročila. Jen pozor, abyste tam nenašli mladý zamilovaný pár.
 Jeden místní nadšenec do westernů je dokonce tak uchvácen Vinařickou horkou, že se rozhodl točit na ní svůj vlastní western.
 Vinařická hora je veřejností poněkud opomíjena a je to určitě škoda, protože se na ní dá zažít krásné odpoledne. Až vylezete na její úplný vrchol můžete se pokochat výhledem na horu Říp, Milešovku, a pokud se pořádně zahledíte, tak i hrad Hazmburk.Více informací najdete zde
Dopravaautem :dálnice Praha - Kladno - přes Švermov směr Vinařice - na začátku vesnice doprava - přístupová cesta na Vinařickou horu.
autobusem: Praha (Dejvická) – Kladno (aut. nádraží) -  bus Kladno - Slaný - přes Pchery - vystoupit ve Vinařicích a směrem na Švermov. Na konci obce je přístupová cesta
Text: Zdeněk KolbuchFoto: Petra Jiravová<br><a href="/vylety/articles/vinaricka-hora-2222" title="Vinařick&#225; hora: M&#237;sto jako stvořen&#233; pro trochu dobrodružstv&#237;">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vinaricka-hora-2222</link>
      <pubDate>Fri, 22 Jan 2010 11:47:50 +0100</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/vinaricka-hora-2222</guid>
    </item>
    <item>
      <title>Jak řešit podzimní depresi? Úprkem do lesů!</title>
      <author>info@pragueot.cz (Jirka Krejčík)</author>
      <description><![CDATA[<a href="/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613" title="Jak řešit podzimn&#237; depresi? &#218;prkem do lesů!"><img src="/ManualThemes/NewPragueOut/img/events/lesy-kolem-prahy-4613_s_image_633945889248.jpg" alt="" align="left" hspace="6"></a>Konečně budete moci vylézt z brlohu, trochu se provětrat a zahnat chmurné podzimní myšlenky. Nejlépe někde v lesích, které už se mezitím převlékly do barevného podzimního kostýmku. K víkendovému dobití baterek vám znovu doporučíme několik méně známých míst, která leží jen kousek za Prahou v dosahu hromadné dopravy.<br/>Konečně budete moci vylézt z brlohu, trochu se provětrat a zahnat chmurné podzimní myšlenky. Nejlépe někde v lesích, které už se mezitím převlékly do barevného podzimního kostýmku. K víkendovému dobití baterek vám znovu doporučíme několik méně známých míst, která leží jen kousek za Prahou v dosahu hromadné dopravy.
 Voděradské bučinyPřírodní rezervace, která se rozprostírá mezi Svojeticemi, Struhařovem, Černými Voděrady a Jevany, je ideálním místem pro podzimní bloumání. Jak už napovídá název, les je plný mohutných starých buků, ale i dubů a modřínů. Kromě nádherných porostů tady objevíte i spoustu romantických kamenných moří a velkých balvanů, potůčků a studánek.
 Zdejší hvozdy ale nabízejí mnohem víc. V létě se můžete vykoupat ve jednom z mnoha rybníků, v zimě se tady díky nadmořské výšce okolo 500 metrů drží dlouho sníh a tak jsou Voděradské bučiny ideálním místem na běžky. Když vyjde zima, můžete se tu prohánět na lyžích, i když v Praze po sněhu už nejsou památky. V Senohrabech se ostatně jezdí každý rok tradiční lyžařské kritérium. Zdejší "horské" podmínky mají ale i jiné využití. Kousek od Ondřejova stojí na kopci Žalov více než stoletá secesní hvězdárna s okolním arboretem. A hned na sousedním vrchu Pecný (546 m. n. m.) se nachází hlavní trigonometrický bod v Česku, jak si jistě pamatujete z hodin zeměpisu.
 Naše lesy nejsou žádný Disneyland, a proto zde žádná roztomilá disneyovská zvířátka nepotkáte. Zato se ale můžete těšit na defilé jiných zajímavých postaviček. A teď nemyslím panoptikum nejroztodivnějších českých celebrit, které sem jezdí na chatu do Jevan. Mluvím o kreslených hrdinech známého českého malíře Josefa Lady, který se narodil v Hrusicích a ty se staly častým námětem jeho tvorby. Celá oblast je součástí mikroregionu Ladův kraj a z Hrusic vede přes Mnichovice do Říčan dokonce i Mikešova cesta, na které můžete navštívit místa, kde prožil populární černý kocour všechna svá dobrodružství.(C) Michal Němejc - www.krasyprirody.czHornopožárský lesDruhý z lesů na jihovýchod od Prahy je sice protkán velice hustou sítí turistických a cyklistických tras, ale to ještě neznamená, že jedinou zdejší atrakcí budou zástupy hlučných rodinek svačících chleba s řízkem. Opět je tu k vidění spousta krásných přírodních úkazů. Po lese je rozesetá hromada balvanů, na kterých se dá celkem úspěšně lézt a bouldrovat. Některé z balvanů mají na vrcholku miskovité prohlubně, které byly dříve považovány za pozůstatky pohanských obětišť. Skutečnost je ale bohužel o něco fádnější - kameny takto zvětrávají působením vody. Jižní stráň nejvyššího kopce Grybla končí strmou roklí s vyhlídkou na Panské skále, odkud se můžete pokochat pohledem na hluboce zaříznuté údolí Sázavy. Zajímavé je i údolí Kamenického potoka, který se vlévá do Sázavy pod zříceninou hradu Zbořený Kostelec. Potok byl původně regulován kamennými břehy, což byl výsledek dlouholeté snahy rodu Ringhofferů, kteří zdejší krajinu proměnili k obrazu svému v rozsáhlý lesopark.
 A když už tady budete, nezapomeňte navštívit taky Jílové, kde se ve středověku dolovalo zlato. Do historie těžby tohoto drahého kovu můžete nahlédnout nejen v muzeu v Jílovém, ale i na naučných stezkách po bývalých dolech. Třeba ještě najdete nějaký valoun a nevrátíte se z výletu s prázdnou.(C) Dana Eliášová - turistika.czPovodí KačákuKačák nebo Kačický potok, Loděnice nebo Loděnický potok, to jsou všechno názvy pro potok, který se vlévá Berounky nedaleko obce Svatý Jan pod Skalou. Jedna z nejmalebnějších a nejnavštěvovanějších vesnic Českého krasu s klášterem a kostelem s jeskyní poustevníka Ivana je obklopena vysokými vápencovými skalami hluboce zaříznutého údolí a nabízí nádherné výhledy. V nedalekém zrušeném vápencovém lomu najdete i skanzen Solvayovy lomy.Pokud byste ale svůj výlet ukončili tady, byla by to věčná škoda. Na cestě proti proudu Kačáku totiž najdete spoustu dalších krásných zákoutí. V Nenačovicích můžete navštívit sklářské muzeum, u Podkozí zase zachovalý Markův (nebo také Bočkův) mlýn se zachovalým stoletým vybavením. Tady můžete odbočit podél Černého potoka do Unhošti a navštívit tamější mlynářské muzeum. Nebo pokud si budete chtít výlet prodloužit, můžete v sousedním lese nad Nižborem najdete zříceninu jednoho z našich nejmenších hradů Jenčova. Hrad založil pravděpodobně Přemysl Otakar II. a sloužil nejspíš jako lovecký zámeček. Díky velké vzdálenosti od nejbližších obydlených míst si hrad v pozdějších letech nerozebrali vesničané na stavbu svých domů, a tak si můžete prohlédnout poměrně dobře zachované zbytky paláce a věže. A pokud byste pořád neměli dost, dál na východ už se rozkládají rozlehlé lesy Křivoklátska. Ale o tom zase až třeba někdy příště...
  
(C) Michal Němejc - www.doprirody.com
 Vinořský parkA na závěr jedna bonusovka. Tentokrát nejde o žádný hluboký hvozd a ve srovnání s předchozími si vinořská obora snad ani nezaslouží označení les. Ale přesto stojí na návštěvu. Zámecký park ve Vinoři byl založen už první polovině 18. století a postupně byl propojen s bažantnicí u Satalic. V 19. století byla barokní zahrada přesně podle tehdejší módy proměněna na přírodní park. A ten začal vesele chátrat. Část obory je sice dnes oplocená a patří spolu se zámeckým areálem ministerstvu vnitra, ale větší část lesoparku je veřejně přístupná. Na rozdíl od oplocené části je tato část neudržovaná a postupně zarůstá náletem. Dřívější park připomínají už jen mohutné stromy a kamenné mostky, jinak si budete připadat jako v úplné divočině. Celý les je sevřený skalnatými pískovcovými údolími, na jejich dně najdete močály, prameny a tři malé rybníky. A aby toho nebylo málo, na ostrohu mezi roklemi se rozkládají dobře zachované pozůstatky starobylého slovanského hradiště.
 
(C) pruvodce.turistik.cz <br><a href="/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613" title="Jak řešit podzimn&#237; depresi? &#218;prkem do lesů!">Read more...</a>]]></description>
      <link>http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613</link>
      <pubDate>Mon, 23 Nov 2009 17:02:23 +0100</pubDate>
      <guid isPermaLink="true">http://www.pragueout.cz/vylety/articles/lesy-kolem-prahy-4613</guid>
    </item>
  </channel>
</rss>