03/03/08
FUCKING SHANGHAJ
Shanghaj ve 30. letech: nejhříšnější město světa, plné mafiánů, kasin, a veřejných domů. Shanghai dnes: jedno z hlavních center obchodu, plné mrakodrapů a videí, která jsou úplně všude: na ulicích, v metru, v taxících i na obřích obrazovkách plujících na řece Pujiang. A právě videem se moderní Šanghaj představuje na výstavě, kterou můžete do 4.5. vidět v galerii Futura. Šangajské věže si to v nich rozdávají se samotným nebem. Ukázky uvnitř.
Jde ovšem o video poněkud dekonstruované, přestříhané, zrychlené a zpomalené, jako by čas v Šanghaji vířil jako prádlo v pračce. Nejvíc upoutá jeho barevnost, živost a zrychlený puls. V Šanghaji vás nečeká žádná komunistická šeď, komunismus je tu jen marketingovou zástěrkou pro mocenskou licenci, Šanghaj je dravý kapitalistický chaos, který z útrob vyvrhuje boháče a chudáky a tisíce úředníků a ambiciózních zaměstnanců drobných firem. "Šanghaj je jako pohádka," řekla v rozhovoru pro BBC čínská spisovatelka Wei Hui, jejíž romány popisují život pulsujícího velkoměsta. „Mladí lidé jsou ambiciózní a všichni si myslí, že se jednou stanou milionáři," vysvětluje Wei Hui.
Pro umělce je tohle město zemí zaslíbenou. Všechny videa vystavená ve Futuře pocházejí z dílny autorů žijících či tvořících v Šanghaji. Vydávají se do ulic, točí a stříhají, snaží se zachytit tep města, ale zároveň jakoby si z něho chtěli trochu vystřelit. Asi nejhlučnější video se skrývá v jedné z temných chodeb Futury, odkud se bez přestání ozývá vzdychání jakési čínské nevěsty. Tak vzdychá čínské nebe oplodňované Šanghajskými mrakodrapy:
