|
|
28/04/09 DVĚ V JEDNÉ: SELECTION 11.1 A KOTEC & FRIENDSV Galerii Václava Špály na vás čekají dvě samostatné výstavy, mající ovšem leccos společného. Kromě dvou inspirací Disneyovými postavičkami, je to především generační výpověď o vidění světa. První výstava je zaměřena na malířskou tvorbu mladých slovenských umělců v konfrontaci či spíš v souznění s jejich profesorem, druhá je přehlídkou mladých českých designérů z volného sdružení Kotec. K vidění jsou do 17.5. Od velkého k malému I když první, na co už při míjení výlohy galerie, narazíte jsou porcelánoví psíci, strážící ostatní dílka z Kotce, doporučila bych začít v patře, vyhrazeném výstavě Selection 11.1 a pokračovat v dolních prostorách galerie, kde je zbývající část této výstavy a nakonec si nechat druhou výstavu nazvanou jednoduše Kotec & friends. Velkoformátová plátna vám zkoncentrují pozornost a lépe si pak vychutnáte tu humorné, tu dloubavé náměty designérské tvorby. Jak název napovídá, představuje výstava Selection 11.1 reprezentativní výběr z rozsáhlého malířského výstavního projektu 11+1, který se uskutečnil na počátku roku v Bratislavě. Oproti původní stovce děl, poskytující komplexní přehled o tom, co vytvořili v rámci studia a jak se dále vyvíjeli studenti IV. ateliéru Ivana Csudaie z Katedry malby a jiných médií VŠVU v Bratislavě, je výstava ve Špálovce vpravdě komorní. To podstatné však zůstalo zachováno - propojení studentů a pedagoga nejen ve výrazovém pojetí, ale dokonce v několika případech i ve společné práci na konkrétním díle. Pro pražskou výstavu byly vybrány nejnovější velkoformátové malby Dávida Baffiho, Andrey Bartošové, Romana Biceka, Michala Czinegeho, Michala Černušáka, Ľudky Hrachovinové, Juliany Mrvové, Rasťa Sedlačíka, Erika Šilleho a profesora Ivana Csudaie. Část z těchto děl byla vytvořena v unifikovaném rozměru (např. 190x230 či 200x200 cm) přímo pro výstavu 11+1 (Bartošová a Czinege – Prelet nad Andami či Mobilní element, Mrvová – Places we live in I, Baffi - TTTT Heliho). Dalším společným znakem obrazů je použití akrylových barev, které se pro tento typ výtvarného projevu výborně hodí díky své sytosti a až zářivé barevnosti. Kromě společné malby profesora Ivana Csudaie a dnes již asistenta katedry a také jednoho z kurátorů pražské výstavy Erika Šilleho se tu prezentuje další malířská dvojice Andrea Bartošová a Michal Czinege. Škoda, že návštěvníkům galerie zůstává utajeno, jak jejich spolupráce v reálu vypadá. Zda pracují společně už na námětu. Pravděpodobně tu jde hlavně o kombinace výtvarných technik. Všichni zúčastnění výtvarníci jsou již bezesporu výrazné umělecké osobnosti s nezaměnitelným rukopisem i barevným pojetím, takže se velmi brzy začnete při prohlídce výstavy orientovat a poznávat autory jednotlivých obrazů. Mimo ponejvíce zastoupenou abstrakci (Baffi, Bartošová, Czinege, Mrvová, Sedlačík) se setkáte s abstrakcí kombinovanou s prvky realismu (Šille a Csudai) či nevšedním spojením realistické olejomalby se street artem až art brutem (Černušák). Až se dostatečně nasytíte velkých formátů, postoupíte k miniaturnějším formám umění na výstavě Kotec & friends. Tady na vás čekají designové kousky, které nejsou jen pouhými běžnými užitnými předměty, ale balancují, a často i překračují hranici do oblasti volné tvorby. Za jejich autorstvím stojí členové sdružení Kotec Leona Fejfarová, Tereza Chaloupková, Karel Konopka, Lenka Malínská, Michaela Spružinová, Jakub Štěpánek, Blanka Svatošová, Iva Tattermuschová, Jarmila Tlustá, Ivana Zochová a jeho příznivci Štěpánka Bláhovcová, Petr Hůza, Jan Surýnek. Kotec je v současnosti volné sdružení mladých výtvarníků, kteří studovali Fakultu umění a designu UJEP v Ústí nad Labem a v rámci ní provozovali galerijní činnost tzv. projekt Kotec s vlajkovým programem Interaktivní výlohy. Po přestěhování školy z budovy v centru města se projekt transformoval na zcela nové sdružení, s tvorbou oscilující mezi volným uměním a designem. Propojením těchto dvou sfér došlo k harmonické symbióze, výsledné produkty se navíc vymykají konvenčním kritériím. Samotná díla se nejčastěji kloní k humornému pojetí či nadsázce, ale když to autoři považují za potřebné, nebojí se upozornit například na společenský problém i vážnější formou, přestože preferují i v těchto případech použití humoru, byť bude sebevíc štiplavý, protože tak na díla nemůže dopadnout nežádoucí nános pathosu a moralizování. Instalace výstavy v plastových přepravkách naskládaných na zemi, ve výloze a zavěšených místo polic na zdi, odkazuje na užitnou stránku děl. Nad nimi se skví kuriózní lustr z cyklistických duší a skleněných ověsků. Z děl zastupujících humorný podtext lze jmenovat porcelánové svícny Chleba Ivy Tattermuschové, inspirované chlebovou patkou, Sněžítka i velmi netradičních tvarů Leony Fejfarové či cestovní pítka Lenky Malínské v podobě porcelánových žabek. Originálním nápadem Michaely Spružinové je přehlídka významných českých designérů zpodobněných jako členů fiktivního trampského oddílu Designblok. Na dřevěných kolečkách, jaké si vyráběli už Hoši od bobří řeky, je vždy portrét majitele pod ním zavěšeného ešusu, v jehož očouzeném vnitřku je vyškrábnutý předmět, kterým se na Designbloku prezentoval i s popisem jeho výroby. Před oddílovou vlajkou jsou tu "nastoupeni" designéři zvučných jmen: Čtvrtník, Velčovský, Šulc, Koza, Pelcl a Čapek. Zbývá se už jen zamyslet nad tím, co tedy mají obě výstavy konkrétně společné? U obou se promítá do tvorby současné dění, kritika společnosti i životní styl a filozofie mladých umělců. Dalo by se to shrnout i tak, že třebaže Čechy a Slováky dnes dělí hranice, pro myšlení a tvůrčí přístupy současných umělců žádné hranice neexistují.
|
|
.JPG)
