ZLATÉ ČASY PRAŽSKÝCH KAVÁREN

Někteří hosté trávili na začátku 20. století v kavárně dobrou polovinu života. Novináři odsud posílali články do svých redakcí, umělci přicházeli ráno na snídani a odcházeli inspirování absintovou vílou až těsně před půlnocí. Do blažených časů pražských kaváren se můžete vrátit se stejnojmennou výstavou v Muzeu hlavního města Prahy. A na konci si dopřát opravdovou kávu. Uvnitř foto.

K nejznámějším štamgastům pražských kaváren patřil například Jaroslav Hašek. Články do novin odsud posílal teprve potom, co si objednal minimálně tři piva. Novinové poslíčky pak úkoloval, aby článek nevydali z rukou, dokud jim redaktoři nedají zálohu, aby měl peníze na  útratu.

Nezval, Seifert, Teige, Toyen, Honzík, Honzl, Krejcar, bratři Čapkové, Poláček, Brunner, Dyk, Bass, Hašek, Jesenská, Kafka, Meyrink, Werfel, Kisch a mnozí další spisovatelé, novináři, architekti, výtvarníci, umělci a také politici, bankéři a podnikatelé, všichni měli své oblíbené kavárny.

Pan kavárník s obsluhou

Kavárníci své hosty většinou důvěrně znali. Věděli co rádi jedí, pijí, čtou a jak jim zpravit náladu. Kavárník z proslavené Unionky František Patera dokonce hostům půjčoval na dluh a na konci života ješt dlužební knihy spálil. Kavárník z Arca Josef Suchánek zas svoje hosty rád usměrňoval a poučoval ohledně nových vyhlášek.

Kromě kávy a ostřejších nápojů kavárny nabízely i široký výběr jídel a čtiva, takže tu člověk mohl pohodlně strávit celý den. Podniky nezřídka fungovaly jako herny a místa vášnivých  diskuzí. „Byly různé, velké i malé. Existovaly prostorné velkokavárny i jen podzemní místnosti spíše barového charakteru. Jejich obvyklým návštěvníkem byl nejen literát nebo novinář, ale také ekonom a podnikatel, pro něhož toto prostředí znamenalo místo každodenních pracovních schůzek,“ řekli pro ČTK autoři výstavy. O společenském významu kaváren na začátku 20. století svědčí i jejich počet. Prostřednictvím reprodukcí dobových pražských adresářů je jich na výstavě zmíněno více než 800.

Více informací o výstavě čtěte zde



Na začátku výstavy naleznete interaktivní mapu, kde si můžete po zmáčknutí knoflíku zjistit, kde se která kavárna v Praze nacházela a po vytočení jejího čísla dokonce ze sluchátka uslyšíte její krátký životopis i nejpikantnější historky, které se tu staly.  



Výstava je rozčleněna do jednotlivých místností, kde se postupně seznámíte s různými stránkami kavárenského provotu. Zde si můžete potřást drátem se vzácnou společností madam Jesenské nebo Vítězslava Nezvala.



Velmi příjemným zpestřením výstavy je její maximální interaktivita. Šuplíčky kávového stolku si můžete např. sami vytahovat a zkoumat jejich obsah. V jednom jsou staré reklamy, v druhém původní účtenka, ve třetím podtácky...

 

Káva se samozřejmě mlela přímo v kavárně.



Na výstavě si můžete prohlédnout i originál slavného Pijáka absintu od Viktora Olivy, jehož kopie dnes visí v kavárně Slavia.



Na konci vás čeká překvapení z nejpříjemnějších. Opravdová kavárna s dobobou hudbou.

turban