POSLEDNÍ PLAVKY NAHOŘE BEZ ÚSMĚVU

Film Poslední plavky režiséra Michala Krajňáka se sice na plakátech i traileru jako komedie tváří, v kině ale na tvářích diváků vytvoří tak maximálně pousmání. Prostředí zapomenutého rybníka s osamělým barem Tropicana, kam turisté zabloudí jedině omylem, zrovna odlehčenému letnímu a vtipnému příběhu nakloněno není. Špetka suchého humoru v podání Petra Čtvrtníčka to moc nespraví a pokud bude přece jen důvod se zasmát, tak nejspíš Rudolfu Hrušínskému (staršímu) v roli starého rybáře, stále nadávajícího dědka Vrtílka.

 

Petr Čtvrtníček hraje Jardu Kuchaře, o kterém víme jen to, že přes léto (načerno) pronajímá svůj byt asi desítce Asiatů a odjíždí kamsi k opuštěnému rybníku, dřívějšímu rekreačnímu středisku provozovat bar. Společnost mu na této podivné dovolené bude dělat místní, trochu jednodušší kluk Kamil Hošpes (Josef Polášek), dvojice štamgastů-traktoristů Péťa (Hynek Chmelař) a Jirka (Leoš Noha), starý zapomnětlivý Zachariáš (Lubomír Lipský), dva omylem zabloudivší manželé-turisté Marta (Magdaléna Sidonová) a Bohdan (Pavel Šimčík) a ještě nečekaná a očekávaná návštěva.

 

Zpočátku trochu nudná vyhlídka, která by se ale s určitou mírou drzosti a se zapracováním na dialozích mohla opravdu v komedii vyvinout. To by se ale režisér a scenáristé nesměli bát, jak se říká, dát do toho trochu života. Energii postavám a šmrnc a smysl jednotlivým scénám. Místo toho, aby se děj rozjel, pořád vyčkává a my se stále nemáme čemu smát. Jarda má problém s barovou pípou, Kamil s vyjadřováním a traktoristi jen chodí po večerech do baru sledovat porno. Mírným zpestřením je upocený a udýchaný starý Vrtílek, který nenávidí Jardu Kuchaře, neboť mu minulý rok přejel psa. Nadává, pobíhá kolem rybníka a vyhrožuje, že vyhodí bar do povětří.

Dva rozhádaní podivní manželé, kteří k rybníku zabloudí, ději absolutně nic nepřinesou. Manželka se opaluje na druhém břehu a manžel jí nechce dovolit, aby se opalovala nahoře bez. Pak se u baru objeví nečekaná a nepozvaná Kuchařova dcera Pavla (Kristina Farkašová). Je mladá a hezká, tak čekáme nějakou zápletku či aspoň vzplanutí v rákosu, ale marně. Traktoristi se kvůli ní oblečou do svátečního, přitroublý výraz Kamila Hošpesa je ještě přitroublejší, nic dalšího se však nestane. Jarda Kuchař se chytá za hlavu oprávněně, když říká: „No mně sem snad nikdo normální nemůže přijet.“

Abychom se tolik nenudili, naservírovali nám tvůrci notnou dávku mediálních kamarádů přímo na zlatém podnose. Kouká na nás zcela nepokrytě přímo na baru, na traktoru i na montážní pěně. A pro natvrdlé diváky si pro jistotu Jardova dceruška přímo na baru rozpustí aspirin ve vodě.

Snad ještě pořád není vše ztraceno. Na scéně je přece rybník a v něm, slovy Zachariáše, legendární monstrsumec. K rybníku tedy přijíždějí rybáři - otec se synem (Jiří Lábus a Josef Rosen) a chtějí tento kapitální kus ulovit. Jak se obří sumec objeví, spustí se jedna z „nejakčnějších“ scén filmu. Sumce se snaží chytit Lábus, Hrušínský a nakonec i Polášek se Čtvrtníčkem. Zda se jim to podařilo, to si tipněte sami.

Místa a časy projekce filmu naleznete zde

Tereza Mácová