NEOPAKOVATELNÁ DÁVKA EMOCÍ V DECH BEROUCÍM POKÁNÍ

Filmová premiéra: Nad Pokáním, jedním z nejočekávanějších filmových trháků minimálně první poloviny roku, se diváci i akademici rozplývají blahem a kritici marně hledají slova, která by tenhle filmový zážitek popsala. Výsledkem je ZATÍM sedm získaných filmových ocenění (včetně svou Zlatých Globů za nejlepší drama a hudbu) a 54 nominaci, z toho sedm na letošním ročníku Oscarů. A není to jen tak pro nic za nic! Video uvnitř.

Režisér Pýchy a předsudku John Wright si pro svůj teprve druhý film (i když se to vůbec nezdá) opět vybral slavnou knižní předlohu, tentokrát bestseller Iana McEwana o zničené osudové lásce. Opět se pustil do spolupráce s Keirou Knightley, která obsadila roli Cecilie, britské dívky střední třídy ze třicátých let, jež si uvědomila, že její pravou láskou je syn služky Robbie (James McAvoy). Toho ale Ceciliina mladší sestra Briony ze žárlivosti obviní ze znásilnění sestřenice a Robbie putuje do vězení. Pak přichází válka a mobilizace, která celým příběhem zamíchá ještě mnohem víc.

Nečekejte ale austenovský příběh, natož běžný romantický kýč, Pokání je nemilosrdné drama, které při sledování diváka úplně smete. Wright i scenárista Christopher Hampton se až na poslední část přesně drží předlohy, a to včetně motivů, které jí stále prostupují. Pokud jste tedy McEwanův román nečetli, výjimečně doporučuji ještě počkat, lépe si Pokání na plátně užijete, obrazová síla a dějové zvraty vás přitlačí ke zdi.

Příběh rozdělený do tří (a půl) částí sledujeme v několika časových rovinách očima Briony, bravurně zahrané všemi třemi herečkami: Saoirse Ronan jako třináctiletá Briony v sobě ostrou chůzí, výrazem i tónem hlasu spojuje veškerou zlobu, vzdor i sebejisté odhodlání, Romola Garai (18-letá Briony) zobrazuje zraněnou pýchu a hlavně pokání, a Vanessa Redgrave jako stárnoucí Briony se se svým hrůzným činem již smířila.

Mrazivá vizuální smršť pečlivě barevně odlišuje části snímku. Nepřerušované projížďka kamery po pláži v Durkenque, v níž se odráží veškerá absurdita a zmar války a scéna propuknutí potlačovaných vášní v knihovně zůstane v hlavně opravdu dlouho. Příběh navíc sledujeme očima nedůvěryhodného svědka s bezmeznou fantazií překrucující realitu až do absurdních vizí. Celým snímkem tak jako knihou prostupuje motiv psaní a psacího stroje, který navíc odráží nepřeslechnutelná hudba Daria Marinelliho.

Při spojení úžasného románu, hudby, skvělých herců (Keira opět prokázala, že není jen afektovanou ukřičenou holkou z Pirátů a McAvay odhalil skryté charisma), neodolatelné kamery a jednoho z nejvýraznějších a nebojím se říct geniálních začínajících režisérů, vzniklo drama, které vyrazí dech. Zároveň z něj dýchá neopakovatelná atmosféra třicátých let, která lze srovnat snad jen se starými černobílými filmy.

Po zhlédnutí budete mít pocit, že se vznášíte ve snu, který sice nepatří mezi ty s klasickým happyendem, ale nebudete chtít, aby skončil. Po závěrečných titulcích budete s vyvalenýma očima přepadle sedět v sále, otírat slzy, pak se seberete, půjdete si koupit knihu (u příležitosti filmu vyšlo druhé vydání, ze kterého na vás z obálky navíc vykouknou hlavní filmoví představitelé), soundtrack a po zhltnutí předlohy se na Pokání vydáte znova, znova a znova.

Místa a časy projekcí filmu naleznete zde

Hana Rojková