ANI MÁJA ANI VILÍK

…ale Pan Včelka. Tak se jmenuje hlavní postava stejnojmenného nového animovaného filmu ze slavné americké společnosti Dreamworks, které má na svědomí například oblíbeného Shreka. V originále je název filmu jednoduše Bee Movie, pro české publikum se ale muselo vymyslet něco příhodnějšího – máme už přece slavnou Včelku Máju!

 Pan Včelka (dabing Petr Rychlý) není vlastně žádný „pan“, ale včelák Barry, uličník, který si jako čerstvý absolvent včelí univerzity neví rady s volbou povolání. Nedbá rad rodičů ani kamaráda Adama a vylítne společně s „pylovými machry“ (svalnatí včeláci sbírající nektar pro úl) ven z úlu. A poruší hned několik včelích zákonů. Nejzásadnějším prohřeškem je, že mluví s lidmi. V lidském světě se seznámí s květinářkou Vanessou (dabing Hana Ševčíková), která mu zachrání život. Barry za ní začne lítat častěji. Jak postupně poznává lidský svět, narazí v obchodě na med prodávaný ve sklenicích. Zjištění, že lidi už několik staletí kradou bezostyšně včelám med, Barryho rozčílí. Chce včelám vrátit všechen med zpět a dožene to až před soud.

 To, že malá zvířátka mohou dělat velké věci, už víme ze spousty pohádek. Pan Včelka ale tak docela pohádkou není. Záměrem byl asi spíš film rodinný – malé děti přece do kina samy nechodí, tak ať jsou kreslené postavičky pro dětičky a rodiče dostanou naservírované dospělácké řeči a vtípky. A pak už jen dobře zasadit hlavní dějiště filmu. To se nemůže nacházet nikde jinde než ve velkém barevném rozkvetlém parku uprostřed New Yorku.

 

Roztomilé včeličky s velkýma očima v teniskách připomínajících módní conversky pracují v nadnárodní továrně (Medex), kterou tvůrci filmu propracovali do nejmenších detailů. Včely, které si říkají „Pyloví machři“, sbírají nektar z květin speciálními nasávacími nástroji. (Snad pak paní učitelky ve školce dětem vysvětlí, že to včelky ve skutečnosti dělají jinak.) Kreslené včely se prostě chovají téměř jako lidé – nejen že chodí do školy, pracují, jezdí auty (v záběrech z úlu jsou vidět husté silnice a plné křižovatky) a telefonují (obrátí tykadlo k puse a mluví do něj), ale používají stroje a také se stejně tváří a gestikulují.

Každého, kdo prošel hmyzí školou Včelky Máji, musí při pohledu na Barryho přetechnizovaný včelí úl napadnout, jestli to ty dnešní děti bude bavit. Zda jim podívaná na syté a zářivé barvy a včelky s lidskými obličeji přijde dostačující. Dovolím si tvrdit, že se dětem novodobé včelky líbit budou, ale jejich rádoby vtipné posměšky a gagy se rodičovské půlce publika zavděčí už méně.
Poté, co Barry dostane pro včelí společenství zpátky všechen med světa, musí nutně dojít k pohromě. Po staletí pilné včely přestanou produkovat med. Mají ho totiž dostatek a tak zastaví výrobu. Nemají co dělat, zahálí. Neopylují květiny a tak na celém světe květiny hynou. Včelák Barry si chybu uvědomí a pokusí se jí napravit. Na nápravu má ale málo času, neboť květiny už téměř všude povadly...
Nedivila bych se, kdyby každému druhému dítěti po shlédnutí snímku na seznamu přání k Ježíšku přibyl plyšák-Pan Včelka, tričko-Pan Včelka či alespoň ty conversky. Hračky a jiné doplňky s motivy kreslených hrdinů mezi dětmi letí přece už více než desetiletí.
Pokud si děti vezmou alespoň ponaučení, že nicnedělání je špatné i když máme všeho dostatek, bude vyhráno. Za to by si potom teda zasloužily alespoň ten med.

Místa a časy projekcí naleznete zde

 

Tereza Mácová