AMERICKÁ ŠPIONÁŽNÍ SLUŽBA PODLE DE NIRA

Milují svou vlast, většina věří v jednoho Boha, jsou čestní, hrdí, krásní a rodina je pro ně posvátným "územím". Pro své děti chtějí svět bez válek a myslí si, že jim zabrání preventivním bojem. I takový může být obraz současné Ameriky. Jak Ameriku a její neprůstřelné hodnoty vidí sami Američané? Jeden z takových pohledů vám nabídne špionážní thriller Roberta De Nira Kauza CIA. Kdyby nic jiného, vážně pěkně natočený, což ocenili Stříbrným medvědem i na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.

 

Kauza CIA (v originále The Good Shepherd) sleduje úplné počátky Zahraniční zpravodajské služby CIA. Materiály o její činnosti schraňoval De Niro od začátku 90. let a hlavní ambicí snímku bylo rozkrýt pozadí jejího vzniku, principy špionážní práce a vztahů uvnitř neprůhledné struktury. Podle všeho, nebo alespoň podle filmu, se první zpravodajská služba CIA operující v Londýně za II. světové války zformovala z hodných synků amerických prominentů, kteří byli členy tajného a elitářského spolku Yaleské univerzity.

 

Na životním příběhu jednoho z nich Edwarda Wilsona (Matt Damon), jehož předlohou byl prý bývalý ředitel CIA James J. Angleton, se De Niro pokouší spojením fiktivního vyprávění a skutečných událostí ukázat průběh 20. století očima tajného agenta. Prožijete s ním strategické hry II. světové a studené války a nahlédnete do pozadí americké invaze v Zátoce sviní roku 1961. Nebyli by to ale Američané, aby zde chyběl milostný příběh. I když romantiky je tu tentokrát pomálu.

 

Edward Wilson ještě jako perspektivní student literatury na Yaleské univerzitě potkává dvě ženy, které mu výrazněji vstoupí do života. Hluchou Lauru, která ho okouzlí svou upřímností a prostotou, a sestru svého kamaráda, dráždivě sebevědomou Clover (Angelina Jolie). Ta ho jednoho večera svede u ohníčku. Jako slušně vychovaný synek ví, co se patří, takže, když mu Cloveřin bratr oznámí, že je jeho sestra těhotná, opouští milou Lauru a jde plnit své otcovské povinnosti. Při první příležitosti však svou novou rodinu opouští a přijímá nabídku generála Billa Sullivana (Robert De Niro), aby se stal členem Zahraniční zpravodajské služby CIA v Londýně. S Clover, která si později nechá říkat Margaret, se už nikdy citově nesblíží a syna poprvé spatří až v jeho předškolním věku.

 

Vedle odhalování toho, jaké vztahy panují mezi tajnými agenty a jaké metody používají při své práci, se De Niro pokouší kritizovat až nelidské důsledky, které přináší přílišná loajalita ke své vlasti. Konflikt mezi rodinnými a národními hodnotami a zájmy lemuje celý děj a kulminuje v úplném závěru snímku. Když je člověk tajným agentem, neustále se pohybuje na hraně, musí mnohokrát volit a potvrzovat své priority. Protože Edward svou ženu nikdy nemiloval, jednoznačně vítězí vlast. Tím, kdo ale na vlastní kůži vyzkouší následky takového rozhodnutí není Edward sám, ale jeho syn.

 

Dojemná proměna naivního, trochu přerostlého studenta v kamenného strážce spravedlnosti a ochránce poklidného života všech Američanů se odráží v čím dál úspornějším hereckém výrazu Matta Damona. Na konci můžete mít pocit, že už hraje jen očima. Opačný proces prodělá Angelina Jolie alias Clover, která se z přerostlé a svůdné školačky stane psychicky otřesenou a předčasně zestárlou manželkou. Změna jejího rozpoložení je však místy až zbytečně popisná, její tvář působí jako poprášená bílou křídou a člověk s ní ani při nejlepší vůli nedokáže soucítit.

 

Nicméně, snímek je natočený tak, že se rozhodně nestihnete nudit. Nezdržuje se nikde zbytečným a zdlouhavým vysvětlováním situace, až si někdy člověk připadá jako tajný agent, kterému zapomněli poslat v zalepené obálce klíč k té šifře, kterou všichni používají i v běžném hovoru. Je to způsob, jak vtáhnout diváka dovnitř a dopřát mu pocit, že má také nějaký podíl na té tajemné hře, která se kolem něj rozbíhá. Nutno uznat, že se to De Nirovi podařilo perfektně. To trochu emocionálně náročnější vyústění snímku mu tak člověk milerád odpustí - nějakou pointu to mít přece musí.

Místa a časy projekce filmu naleznete zde

 

kat