|
|
30/11/07 PŘESPŘÍLIŠ DIGITÁLNÍ BEOWULF
Filmová premiéra: Staroanglický hrdinský epos Beowulf dějově spadá do šestého až sedmého století našeho letopočtu, je nejstarší anglickou literární památkou a jednou z nejznámějších. Vzhledem k mytickým kořenům a fantasknímu tématu s množstvím nadživotních hrdinů a démonů se režisér Robert Zemeckis rozhodl pro metodu performance capture, kterou si vyzkoušel už při natáčení Polárního expresu. Video uvnitř.
Co úspěšného režiséra, který na svém kontě známé a úspěšné filmy jako Forrest Gump, Trosečník, či Návrat do budoucnosti 1, 2 i 3, přesvědčilo, aby „odkopl“ živé herce a začal je snímat kompletně digitálně, nevím. Jisté ale je, že se rozhodl už vždy natáčet jen tak, že herce oblékne do obleků s digitálními čidly a jejich konání pak bude dodatečně zasazeno do taktéž digitální prostoru. Takže není překvapením, že Beowulf ve scénáristické úpravě Rogera Avaryho a jednoho z nejznámějších spisovatelů fantasy dnešní doby Neila Gaimana vznikl právě tak, včetně 3D verze pro IMAX.
Výhodou je samozřejmě mnohonásobně rychlejší natáčení (a s tím možná související i nižší honoráře?) a tak si mytologické postavy zahrály výrazné osobnosti hollywoodského nebe. Krále Hrothgara, který má v Dánsku problém s trollem Grendelem (Crispin Glover) ztvárnil Anthony Hopkins. Neohroženého bojovníka Beowulfa, jenž mu přijde na pomoc, se ujal Ray Winstone, kterému ale museli nejen omladit tvář (přece jen je mu už padesát), ale i přidělat komplet nové svalnaté tělo hodné správného reka…
Hlavní příběh vycházející z eposu scenáristé mírně doplnili o vcelku logickou variantu, jak by to mohlo být. Struktura původní básně má totiž v sobě uprostřed velkou trhlinu, během níž se jen tak skočí o padesát let dopředu bez jakéhokoli vysvětlení. Beowulf tak přijíždí pomoci Hrothgarovi, jehož lid sužuje a na kusy trhá vlastní nemanželský potomek Grendel (matkou je vodní démonka, siréna s tváří Angeliny Jolie). Poté, co trolla porazí, vydá se zabít i jeho matku, která ho však okouzlí krásou a lákavými sliby království a věčné slávy. Beowulf podlehne své ješitnosti a tak se za padesát let kralování, během něhož „zdědil“ po Hrothgarovi i jeho okouzlující manželku Wealthow (Robin Wright Penn), musí střetnout se svým hříchem z mládí, ve formě draka.
Po scenáristické stránce je Beowulf úžasné dílo, které má všechny náležitosti hrdinského eposu, plného velkých a silných mužů a ještě větších slov bez náznaku klišé a patosu. Herci si také skvěle pohráli s intonací a přízvukem, čímž přiblížili dílo historické době. Jejich přízvuk vychází z welštiny a Crispin Glover při svém jazykovém ztvárnění démona Grendela sáhl dokonce přímo po staroangličtině. Pokud tedy zavřete či přimhouříte oči (tak, abyste zvládli číst titulky…), budete po všech čertech spokojeni.
Po vizuální stránce je to už horší. Ano, tváře oblíbených herců poznáte, v detailních záběrech si budete moci vychutnat i ty nejmenší drobnosti jako jizvy, chlupy na mužných hrudích i mimické vrásky. Jen ta mimika (o pohybu ani nemluvě) není taková, jak by si člověk představoval. Zosobnění je chladné, neživé, v očích chybí jiskra či alespoň náznak toho, že postavy „nečučí do blba“. O akčních scénách, běhu koní, či soubojích se raději ani nebudu vyjadřovat.
Chápu, že v „normálním“ hraném snímku by Zemeckis nedosáhl takových kvalit a retuší a že herci takhle do svého výkonu mohli dát (a skutečně dali) všechno, ale bylo by to oku příjemnější. Zatímco tady jsem se při sledování nemohla ubránit představě, že koukám přes rameno někomu, kdo hraje kvalitně animačně zpracovanou počítačovou hru. Nehledě na to, že Angelina Jolie v digitální podobě nejen u mě asociuje Laru Croft…
Hana Rojková
|
|
