19/01/07

VÝSTAVA JEN PRO VYVOLENÉ

Nečti dál, kdos neokusil temných jedů vlastní duše. Lide zbloudilý a pomatený v televizních hrách, jdeš ve stopách svých celebrózních hvězd a stejně slepých vůdců, bláhově doufáš v hollywoodské happyendy, ale na konci se budeš svíjet v bolestech. Tvůj počítač je jenom rakev plastová a internet je cestou zatracení. Ta výstava je marná, jako tohle pokolení, ale nastavuje marnivosti zrcadla, kde možná spatříš svoji tvář. Nebude ohyzdnější než ta moje, na to vezmu jed! Do 18. února máte poslední možnost vidět výstavu představující ideu dekadence v českých zemích mezi léty 1880 – 1914. V barvách chorobných, v Obecním domě .

Dekadence nebyla nádorem na krásném těle secese, ale její přirozenou součástí. Stejně jako chrliče na gotických katedrálách. Obecní dům je pro výstavu galerií zaslíbenou a kdyby tu měli secesní sklepy, mohli by ji v nich instalovat natrvalo. Dekadence není omezena uměleckým –ismem, ale roste přímo z duše. Všem kdo ztratili víru, kdo jsou přesyceni společností a jejími hrami, kulturou i vlastním životem. Mezi vystavovanými umělci naleznete jména, která byste nečekali: Alfonse Muchu, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Františka Drtikola, Františka Kupku, Emila Fillu, Jana Štursu a další. Dekadentní postoj v sobě obsahuje cosi ďábelského a není těžké mu podlehnout. Popravdě ho zastávají v rozředěné podobě všichni cynici a pragmatici, kterých denně potkáváte desítky. Jenže umělci ho byli schopni praktikovat do všech důsledků. A často si z něj vytvořili pózu. Třeba Karel Hlaváček. Na výstavě má několik autoportrétů, ve kterých se stylizuje do role Hlaváčka proklatce nebo se v nich zpodobnil jako lebka s brejličkama. Viděl zkrátka za roh. Jen málokdo by věřil, že pár let před vytvořením autoportrétu byl nadšeným sokolem a skládal sonety na téma: ve zdravém těle zdraví duch. Asi se mu to zdravení přejedlo.

Výstava je koncipována do čtyřech tematických okruhů, ve kterých můžete bloudit jako v labyrintu. Na černých panelech, které připomínají stěny ohořelého domu nebo kobky visí desítky grafik více než dvaceti českých známých i zapomenutých autorů. V bludišti si projdete imaginární cestu dekadentního umělce k hrůzné podobě sebe samého. Od zachmuřených a zhýralých autoportrétů, k vyjádření vztahu k jiné bytosti. Ženy jsou zobrazovány většinou ukřižované nebo jako krásné a mstivé bestie. Láska k nim je samozřejmě tragická. V dalších se můžete ponořit do satanických halucinací a nakonec projít očistcem smrti.

Až do 18.února v pražském Obecním domě denně od 10 do 18 hodin.