Národní knihovna České republiky (NK ČR) je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR.

Svou činností a směřováním vychází z kulturní politiky našeho státu, působí v souladu se Statutem a Organizačním řádem Národní knihovny ČR.

Zákonem 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) je definována jako knihovna s univerzálním knihovním fondem, doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační a historický fond. Zajišťuje rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a k dalším službám, jež poskytuje.
NK ČR je centrem systému knihoven, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.
Samostatnou součástí NK ČR je Slovanská knihovna s fondem odborné světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní literární tvorby slovanských národů.
Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.
Soubor historické a novodobé literatury obsahuje více než 6 milionů dokumentů s ročním přírůstkem 70 tisíc titulů. Informace o dokumentech jsou dnes zpřístupněny v elektronické podobě podle mezinárodních standardů, postupně jsou digitalizovány vzácné rukopisy a ohrožené tiskoviny. Ročně knihovnou projde přes půl milionu návštěvníků, včetně téměř 60ti tisíc registrovaných uživatelů.
Sídlem NK ČR je bývalá jezuitská kolej Klementinum, jež je národní kulturní památkou a patří mezi nejrozsáhlejší barokní stavby na území našeho státu. 4 miliony dokumentů jsou od roku 1996 uloženy v Centrálním depozitáři v Hostivaři.
Nedostatek prostoru pro ukládání narůstajících fondů, zvyšující se nároky na kvalitu služeb a alarmující stav historických klementinských budov staví knihovnu před zásadní rozhodnutí současné doby - jak neodkladný problém optimálně vyřešit. 

Specializace: bohemistika, společenské vědy, přírodní vědy, bibliografie, centrální evidence zahraniční literatury, ochrana úplného národního fondu, slavistika. Meziknihovní služby, referenční služby, reprografické služby, internet. 

Bezbariérový vstup

Klementinum 
historické sály jsou běžně nepřístupné, jednou ročně se pořádají dny otevřených dveří. 

Galerie Klementinum  - Nový výstavní prostor v Praze (E-mail: , tel: 221 663 489)
Nově zrekonstruovaný výstavní prostor Národní knihovny ČR je situován do nejstarší části jezuitské klementinské koleje (tzv. Nové koleje), vybudované v letech 1654-1659. Do galerie se vstupuje původním vchodem z Křižovnické ulice. Obě tzv. Křižovnické chodby, které v přízemí a prvním patře prostor galerie vytvářejí, jsou bohatě zdobeny a stojí tak za návštěvu samy o sobě. Valenou klenbu obou chodeb pokryla v šedesátých letech 17. století raně barokní štukatura Domenica Galliho; do plastických kartuší namaloval jezuitský laický bratr Heřman Schmidt výjevy ze života hlavních řádových světců: příběh sv. Ignáce z Loyoly se odvíjí na malbách v přízemí, v prvním patře jsou znázorněny významné události ze života sv. Františka Xaverského. Každému ze světců věnoval malíř úctyhodných 34 obrazů. Velmi kvalitní je sochařská výzdoba schodiště, které obě chodby spojuje. V nikách po stranách podesty tu stojí věrní nebeští pomocníci: archanděl Michael přemáhá ďábla, Rafael je znázorněn jako poutník s rybou. Sochy pocházejí z roku 1737 a vytvořila je dílna Karla Josefa Hiernleho. Pamětní mramorová deska v 1. patře připomíná založení Akademie výtvarných umění, která vznikla v Klementinu 10. září 1799 (s počátkem výuky v roce 1800). Akademie zde sídlila od svého založení císařem Františkem II. až do školního roku 1885-1886. Jejím prvním ředitelem byl klasicistní malíř a rytec Josef Berger, později stáli v jejím čele kupříkladu Václav Mánes (bratr známějšího Antonína Mánesa) nebo František Tkadlík, průkopník moderního umění 19. století.
Křižovnická chodba je v přízemí dlouhá 84 m, široká 4,20 m a vysoká 5,90 m; nabízí celkem 352 m² výstavní plochy. V prvním patře je dlouhá 85 m, široká 4,40 m a vysoká 4,90 m – nabízí tedy celkem 374 m². Galerie Klementinum tak disponuje výstavní plochou o celkové rozloze 727 m².
Galerie Klementinum zahájila unikátní výstavou ke 450. výročí příchodů jezuitského řádu do Čech Jezuité a Klementinum, kterou připravila Národní knihovna ČR ve spolupráci s Českou provincií Tovaryšstva Ježíšova. Výstava se uskutečnila pod záštitou ministra kultury ČR Vítězslava Jandáka a kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského, metropolity a primase českého. Vernisáž výstavy se konala 24. dubna 2006.

Architektonické řešení Galerie Klementinum:
G . L . Architekti / Ak. arch. Vlastimil Vagaday a Ing. arch. Petr Strojný, památkový dohled: Ing. arch. Ondřej Šefců
Galerie Klementinum by nevznikla bez pomoci ministra Vítězslava Jandáka a Ministerstva kultury ČR. Na jejím otevření má nezanedbatelný podíl také generální partner Národní knihovny ČR – Budějovický Budvar.

Zrcadlová kaple 
Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie vznikala po r. 1720. Její uměřená výzdoba, v níž harmonicky ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům.
Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Kaple je jako jediná historická prostora veškeré veřejnosti přístupná denně při koncertech.

Barokní knihovní sál 
Barokní knihovní sál byl dokončen v r.1722. Jeho podoba a úprava - např. nápisy na knihovních skříních - zůstala nedotčena. Dodnes demonstruje uspořádání barokní knihovny.
Knihy v tomto sále jsou souborem cizojazyčné tištěné teologické literatury, jak přicházela do Klementina od r. 1600 do nedávných časů. Knihy s nabílenými hřbety a červenou značkou tu stály za jezuitských dob.
Stropní výzdoba, která symbolizuje antickou vzdělanost jako základ, z nějž se vchází k biblickým prorokům a do křesťanského učení, je dílem Jana Hiebla. Z trojhranných výklenků nad okny v patře sálu na nás shlížejí významné osobnosti pražské jezuitské koleje, např. zakladatel české jezuitské provincie Petr Canisius, filosof Arriaga, teolog a mučedník Edmond Campian, nebo profesor a vůdce studentů v boji proti Švédům r. 1648 Jiří Plachý.
Řada geografických a astronomických glóbů je z větší části dokladem práce klementinských jezuitů. Nejmladší nápis, umístěný do průčelí sálu na galerii ředitelem K. R. Ungarem r. 1782, "BIBLIOTHECA NATIONALIS", dokládá de facto založení národní knihovny.

Křižovnická chodba 
Křižovnická chodba Klementina byla vybudována jako součást tzv. Nové koleje v polovině 17. století. Je umístěna v 1. patře a zdobí ji štuky a Domenica Galliho a 35 kartuší s anonymními malbami líčícími život jezuitského světce Františka Xaverského. Freskové kartuše nechal provést hrabě Michal Ferdinand Althan. Pamětní mramorová deska připomíná založení Akademie výtvarných umění v Klementinu (10. září 1799, počátek výuky 1800). Akademie sídlila v Klementinu od svého založení císařem Františkem II. až do školního roku 1885-1886, poté se přemístila do vlastní budovy a teprve roku 1896 byla zestátněna. Jejím prvním ředitelem byl klasicistní malíř a rytec Josef Bergler. Později stáli v čele kupříkladu Václav Mánes, bratr známého Antonína Mánesa, nebo František Tkadlík, průkopník moderního umění 19. století.

Astronomická věž 
Z vůle rektora univerzity Františka Retze byla dostavěna r. 1722. Na jejím vrcholu je socha Atlanta, držícího na ramenou nebeskou sféru, pocházející pravděpodobně z dílny Matyáše Brauna. Je charakteristická pro klementinský barokní areál, kterému svoji výškou vévodí. Věž sloužila zpočátku jako vyhlídková, od poloviny 18. stol., zásluhou Josefa Steplinga, vynikajícího jezuitského matematika a fyzika, byla vybavována astronomickými přístroji , konstruovanými podle nákresů profesora mechaniky Jana Kleina. Jezuitští učenci věž využívali také pro astronomická pozorování, jichž se účastnili i studenti. Antonín Strnad, jeden z mnoha úspěšných žáků Steplingových, pokračoval v meteorologických měřeních svého učitele a byl (od r. 1775) zakladatelem klementinského unikátu - pravidelné a nepřerušené řady měření, pokračujícího do současnosti..Složité, přesné a zároveň pohledu lahodící přístroje vznikaly z výpočtů a nákresů profesora mechaniky jezuity Jana Kleina. Patřily ve své době k vynikajícím. Jezuitští astronomové také stanovili pražský poledník a důmyslným zařízením ve věži dovedli určit pravé poledne, které od r. 1842 až do dvacátých let 20. stol., bylo Pražanům oznamováno mávnutím praporu z ochozu věže. Ta sloužila astronomickým pozorováním až do 30. let minulého století. V r. 1938 se astronomové z Klementina definitivně odstěhovali do Ondřejova.
Celý prostor byl před několika lety zrekonstruován, vybaven dobovými měřícími přístroji a zároveň s barokním knihovním sálem, jenž leží na prohlídkové trase, zpřístupněn veřejnosti. Korunou návštěvy klementinských historických prostor je kouzelný výhled na Prahu z ochozu věže.