Je možné utéct uměle vytvořené realitě? (12)

2010-04-03 00:00

Britský režisér a syn extravagantní hudební ikony Davida Bowieho Duncan Jones přichází se svým celovečerním debutem. Film Moon je vesmírným psychologickým sci-fi dramatem o tom, zda jde najít sebe sama a jakou může mít naše „JÁ“ podobu. Není snad nejhorší narazit na sebe samého? A zjistit, že dosavadní život se opírá o uměle implikované iluze? Snímek měl premiéru 1. dubna. Příznačně na apríla.



Ústředními postavami filmu je jeden jediný herec, Sam Bell (Sam Rockwell) a charismatický hlas polidštěného stroje, inteligentního počítače Gertyho, jemuž svá slova propůjčil Kevin Spacey. Pokud ovšem lze hlas neexistující „bytosti“ považovat za postavu (v tomto případě já jednoznačně dávám vale). Děj se z většinové části odehrává v uzavřeném prostoru měsíční základny, nebo v těsném prostoru těžebního stroje, nebo v „ohraničeném“ prostoru povrchu Měsíce. Celým filmem se rozprostírá atmosféra uzavřenosti, stísněnosti a nemohoucnosti. Stejným dojmem působí i postava Sama Bella. Je uzavřen ve svém vlastním nitru na Měsíci po celé tři roky, odtržen od pozemské reality. Má neuvěřitelné množství času na přemýšlení o sobě. Na zamýšlení se nad sebou samým a chybami, které dosud napáchal. Nad svou náhle neovladatelnou výbušností, jež pokazila mnoho chvil v jeho manželství. Utápí se ve vlastních myšlenkách. Jonesonův snímek tak není zcela jenom o vesmírném výletu, ale hlavně o psychologizace postavy Sama a hledání reality bez snů a iluzí.

Příběh astronauta Sama začíná dva týdny před jeho návratem z tříletého pobytu na Měsíci, kde se staral o těžbu vzácného plynu Helium-3, který je na Zemi používán jako palivo. Jeho zdravotní stav se začne měnit: trpí halucinacemi, prudkými bolestmi hlavy, divokými sny a neustále mu do mysli naskakují vzpomínky na svou ženu a malou dcerku, jež se narodila těsně před jeho odletem na Měsíc. Netrpělivě očekává jakýkoli náznak komunikace, jakoukoli zprávu. Spojení mezi stanicí na Měsíci a základnou na Zemi funguje pofidérně a kvůli častým poruchám signálu je i prakticky nemožné: živá komunikace neexistuje, Sam se Zemí dorozumívá pomocí nahraných zpráv. Jediným živoucím společníkem mu je právě inteligentní pomocník Gerty, přesně naprogramovaný na pravidelné a obligátní činnosti a otázky týkající se Samových potřeb.

Zvrat nastává, když Sam při kontrole plně zautomatizovaného těžebního stoje nabourá vlivem zdravotních potíží a způsobí si četná zranění. Od tohoto okamžiku je rovnováha narušena, pravidla porušena a lineárnost příběhu neodpovídá přednastaveným standardům. Viníkem není ale v tomto případě jen Sam, ale i Gerty najednou vystupuje ze své role a stává se postavou s velkým P, která posouvá děj kupředu a stimuluje další události. Napomáhá Samovi odhalit všechna tajemství, která obestírají jeho tříleté působení na Měsíci, záměrně porušuje pravidla diktované „Zemí“ a přestože je Gertyho hlavním úkolem poslouchat rozkazy a nenechat Sama samovolně jednat, převládá tu touha se o něj starat a pomáhat mu… Mimo rámec možností.

Celý film se nakonec láme do neočekávaného konce, herecký výkon Sama Rockwella vrcholí a Gerty se stává hrdinou. Duncan Jones se svým malým rozpočtem dokázal vykouzlit neuvěřitelně impozantní komorní sci-fi, které hravě předčí lecjakou filmovou pecku sezóny. Dramatické scény umocňuje rychlým střihem, monumentálnost krajiny Měsíce vykresluje panoramatickými záběry, a do toho všeho zní vážná a intimně akustická hudba, která v uších doznívá ještě hodinu po skončení filmu.

Časy a místa projekcí filmu naleznete zde.













Foto Bontonfilm

• kino, kina, film, sci-fi, thriller