Home page – Kina – Premiéry

Archiv

Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

7 dní v Havaně a 2 hodiny v kině

2012-08-23 00:00

Výlet od pondělí do neděle, od Benicia Del Tora po Laurenta Canteta, od hlavního města Kuby po, ehm, hlavní město Kuby.

Přibližně 2,3 milionu obyvatel; rozloha 721 km²; hlavní jazyk španělština; od roku 1982 světová památka UNESCO; Paříž Karibiku; jedna z 15 kubánských provincií. Podobně strohé informace většinou poskytují cestovní průvodce, sedmička režisérů na hlavní město Kuby ale naštěstí nahlíží atraktivnější optikou. Po městských povídkových filmech jako Paříži, miluji Tě, Tokio! nebo New Yorku, miluji Tě!, u nichž je dle samotných názvů očividné, jaké metropole adorují, se diváci mohou seznámit s rozličnými pohledy na vášnivou Havanu.

7 dní v Havaně a 111 sekundová ukázka

Během jednotlivých dní v týdnu se místní prostředí ukazuje z pozitivních i negativních stránek. Jsou patrné kulturní změny v duchu moderního Západu, ale taktéž stále přetrvávající tradice, archaické myšlení i důraz na rodinné hodnoty. Místní lidé se dostávají do kontaktu s cizinci, kteří k nim dorazili kvůli pracovním povinnostem nebo turistickým legráckám, a v některých případech by nejraději zpřetrhali všechny dosavadní kontakty a jednoduše prchli pryč.

V jednom z příběhů si tak režisér Emir Kusturica přijíždí na Kubu převzít ocenění za přínos světové kinematografii, zatímco jeho osobní život strádá. Pomoc najde až u taxikáře a příležitostného trumpetisty. S novodobou hudební produkcí se dostaneme do kontaktu v prvním příběhu, kde Američan Teddy využije průvodcovských schopností svého řidiče a prozkoumá místní kluby a hispánská děvčata. Naopak školačka Yamilslaida se vrátí do papírově dávno přežitých dob, jelikož ji její rodiče nechají podstoupit očistný rituál, který by z ní měl vyhnat lesbické choutky.

Přestože se prakticky v každé povídce dají nalézt závažné motivy (odchod od rodiny, manželská krize, homofobie, aj.), 7 dní v Havaně se nesnaží odpovídat na všechny otázky, které se k daným problémům váží. Jednotlivé části se více než na souvislý příběh s uzavřenou pointou zaměřují na jeden den ze života obyčejných lidí, vykreslení pohodové atmosféry, v níž je vždycky čas dát si panáka, a současně naznačení, s čím se musí bojovat. Sobotu například sledujeme perspektivou Mirty, pracovité ženy, která potřebuje upéct dorty a zákusky a včas se dostat do televizního pořadu. Ačkoliv se zdá, že největším problémem za celý den bude veskrze banální nedostatek vajec, podivné chování její dcery připraví intenzivnější finále. Stejně jako Mirta víme, co se stalo, ne však proč se to přihodilo nebo jaké bude mít daná situace následky. Na tom se bude pravděpodobně pracovat až následující dny.

7 dní v Havaně se prožije poklidně a bez výraznějších emocí. Jde o týden, který se téměř zcela vyhýbá politickým otázkám a kontroverznější náplni. Gaspar Noé, jenž působivě zpracoval pasáž s vymýtáním homosexuality, ve své podstatě také netne do nijak živého materiálu. Náklonnost ke stejnému pohlaví patřila v kubánské kinematografii desítky let k tabu, ale již v roce 1994 natočili Juan Carlos Tabío a Tomás Gutiérrez Alea Jahody a čokoládu, kde se homosexualitou zabývají. Dvouhodinový výlet do kubánské metropole je tedy pěkný, ale nezanechá výraznější stopu.