Traband tne Domasa

Co se vám první vybaví, když se řekne Traband? U mě je to refrén: „Madam jste ponorná řeka, hádám, co čeká na člověka, který se nechá vašimi vlnami nést...“ V každém případě vždycky skvělé texty a hudba, která nestojí na místě a nezamrzá v jediné stylové podobě, i když již našla klíč k posluchačům. Díky tomu Traband může žít dál dobrodružný a stále nový hudební život.

 

Traband se srotil kolem skladatele a textaře Jardy Svobody už v roce 1996 a tento rok tedy zahajuje svoji patnáctou sezonu na hudební scéně. Vrcholné období tvorby v duchu „dechna“ silně ovlivněného balkánskou hudbou – buď přitvrzenou řízným rokenrollem nebo zjemněnou Svobodovou originální písničkářskou invencí – prožívala kapela v letech 2000 – 2005. Spadají sem alba Kolotoč (2000), Road Movie (2002) a také Hyjé (2004), které bylo oceněno Andělem v kategorii worldmusic. Jarda Svoboda si prošel i dalšími hudebními projekty, například po boku Michala Horáčka přispěl nemalou měrou ke skvělému výsledku několika alb.

 

Traband - Vlaštovky

 

Po albu Přítel člověka (2007), na němž se Jardovo skladatelské ego zklidnilo až k jakémusi meditativně poetickému chilloutu, při němž jste jako divák na koncertech určitě nemohl ocenit divoké poskakování v rytmu dechna (jak bylo zvykem předtím), přichází Traband s deskou Domasa. Název je příznačný, protože v tomto případě se ze Svobody vydrala syrová rockovost s punkovým podtextem. Úvodní song alba Indiáni ve městě už úspěšně proplouvá éterem v lepších českých rádiích. K okleštěné sestavě z předchozí desky (na albu a koncertech k Příteli člověka fungoval Traband jako trio) se navíc vrátil tubista Robert Škarda - zajímavé je také, jak posledně tolik dominantní harmonium neztratilo na významu ani v tomto novém údernějším hudebním hávu.