Archiv Výstavy a veletrhy

SECESE A 100 LET PO SECESI

2010-06-17 12:14

14.6.2010–28.6.2010

existuje secesní hudba?

Prostor: České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha 1

Malá výstava je věnována secesnímu umění i krátkému zamyšlení se nad tím, zda existuje secesní hudba, jakým způsobem – a jestli vůbec – se projevuje.

Pozoruhodný umělecký styl vznikl původně ve 2. polovině 19. století, jako protestní hnutí umělců, usilujících o netradiční projev. Mekkou výtvarného stylu Art Nouveau byla nepochybně Paříž, i když nároky na jeho tvorbu si činila i Vídeň. Secesní sloh se stal brzy velmi populární a rychle se šířil do hlavních kulturních center západní Evropy. Největší rozmach a nejčistší formy secese nacházíme od sklonku 19. století do prvního desetiletí 20. století. Důležité místo měla secese v architektuře, dekoraci, užitém umění (bytové zařízení, vitráže, šperky, vázy), v menší míře i v literatuře (literární symbolismus).

Nejznámější jména spojená s tímto slohem jsou v architektuře Antonio Gaudí (Španělsko), Bedřich Ohmann (Rakousko), u nás Jan Kotěra, Josef Fanta, Antonín Balšánek, Osvald Polívka, ve výtvarném umění Gustav Klimt (Rakousko), A. V. Beardsley (Anglie), u nás např. Ladislav Šaloun, Stanislav Sucharda, František Bílek, ale snad nejznámějším secesním umělcem je Alfons Mucha. V hudbě na přelomu 19. a 20. století žili a tvořili svá díla Antonín Dvořák, Josef Bohuslav Foerster, Zdeněk Fibich, Vítězslav Novák, Josef Suk, Otakar Ostrčil, ale také Leoš Janáček, Oskar Nedbal i mnoho dalších skladatelů. Definice „secesní“ hudby však neexistuje. Secesními skladateli bývají nazýváni Josef Suk a Vítězslav Novák, u nichž můžeme říci, že sdíleli určité obecné pocity doby, které se projevily v některých jejich dílech – prosazuje se lyričnost koncepce, symboličnost v tematické práci, zdůraznění linie a osamostatnění barvy. Autoři často pracují s přírodními, v secesi oblíbenými motivy.

Secese výrazně ovlivnila způsob života konce 19. a začátku 20. století a neopakovatelně se zapsala do architektury a tváře mnoha evropských měst. V této době bylo vytvořeno množství děl s vysokou uměleckou hodnotou. Koncem století prožívala vzestup nakladatelská činnost. Začínají se objevovat významnější nakladatelské počiny a s ní spojené knižní vazby. Na deskách se objevují secesní motivy zlatnicky zdobené. Díky dílu Viktora Olivy a Františka Topiče se vyznačují nakladatelské knižní vazby Jana Otty a notové tisky Mojmíra Urbánka aplikovaným tištěným obrázkem nebo symbolem na obálce či titulním listu, který stručně uvádí nebo naznačuje obsah díla.

• hudba, secese, výstava, muzeum