Z pokladů Národního muzea (III)
Islámské unikáty z numismatické sbírky Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur

ochoz Panteonu

Numismatická sbírka Náprstkova muzea je jedinou kolekcí v českých zemích specializovanou na mimoevropské mince a medaile. Představuje chronologicky a teritoriálně reprezentativní soubor, který je šířkou záběru, uceleností fondu, kvalitou výběru a systematickým zpracováním materiálu srovnatelný s mnohými významnými mincovními kabinety na evropském kontinentu. Náprstkovo muzeum ve své numismatické sekci spravuje fond mincí a medailí orientálních, koloniálních a zámořských. Teritoriálně tedy celek pokrývá oblast od Maroka po obě Ameriky a časový úsek od antiky po současnost. Z hlediska nálezového a systematického, jakož i s přihlédnutím k českým sběratelským tradicím, byl při budování sbírky kladen důraz zvláště na materiál asijský. Mince islámských zemí, tvořící ve sbírce více než osmitisícový celek, jsou nejen nezastupitelným korigujícím a často studovaným historickým pramenem, ale ony ražby také pro naši dobu dokumentují estetické normy, vyspělou techniku tváření kovu i umělecké cítění své doby projevované důmyslnou výtvarnou formou a udivující kaligrafií. Díky soustavné péči státu o movité kulturní dědictví, jeho ochranu a prezentaci (nákupy z let 1963 a 2004) mohou být na výstavě představeny následující unikátní středověké ražby islámské provenience:

1/ Dirham (stříbrná mince).
Ražen ve jménu panovnice Salghúrovců, Abiš bint Saad (AH 662-86/ AD 1263-87).
AH 665, Šíráz (Írán).
Turkická dynastie Salghúrovců byla původně vazalem Velkých Seldžúků. Na konci čtyřicátých let 12. století se osamostatnila v perském Šírázu. Předkládaná mince byla ražena za panovnice Abiš bint Saad a nese arabské nápisy se vkomponovaným čínským znakem bao (peníze). Podle ílchánských pramenů byl tehdejší spoluvládce Abiš a mongolský guvernér jménem Inkianu odvolán a poslán do Číny za to, že na mince ze Šírázu nechal umístit „tajný symbol“ v čínštině. Mince je příkladem neobvyklé kombinace arabštiny a čínštiny na islámské minci. Je to unikát, existuje pouze několik exemplářů.

2/ Fals (drobná měděná mince).
Ražen ve jménu panovníka Ajjúbovců, al-Násira al-Dína Ajjúba (AH 598-611/ AD 1202-14).
Ražba nedatována. Taizz (Jemen).
Jemen býval nejvzdálenějším územím kontrolovaným jednou z nejdůležitějších islámských dynastií, Ajjúbovci. Rod založil kurdský generál Saláh al-Dín v roce 1169. Jeho odnože na Středním východě přežily až do vpádu Mongolů a vzestupu Mamlúků v Egyptě, část dynastie setrvala v Iráku dokonce až do příchodu Osmanců v 16. století. Mince z Jemenu jsou vcelku běžné ve stříbře, leč tehdejší fulús (měděné drobné mince) bývají většinou otřelé a špatně zachovalé. Vystavovaná mince nese jasně čitelné legendy. Jde o vzácný kus, mince nebyla publikována. Jediný podobný exemplář s nekompletními legendami je uchováván v univerzitní sbírce v Tübingenu.

3/ Donační násobný dirham (nestandardní stříbrná mince).
Ražen ve jménu panovníka Sarbadárovců, Alího al-Muajjada (AH 766-83/ AD 1364-81).
AH 770. Sabzawár (Írán).
Sarbadárovci („Šibeničníci“) byli šíitskou sektou v severovýchodním Íránu, který kontrolovali od třicátých let 14. století do roku 1384, kdy byli poraženi Timúrem. Mince násobných nominálů (představovaná mince váží 42,17 g při standardní hmotnosti dirhamu asi 3 g) většinou nesly zvláštní nápisy či symboly a ornamenty a ve středověkém islámu byly raženy při důležitých příležitostech (korunovace, svatba, narození potomka atd.). Takové ražby byly produkovány v omezeném nákladu a jsou velmi vzácné. V daném případě jde o naprosto unikátní násobný dirham s bohatými nápisy a skvělou kaligrafií.