STRÁNKY PLNÉ MOTÝLŮ
aneb lepidopterologická ilustrace v průběhu věků
Muzeum knihy, Zámek dr. Radslava Kinského, Žďár nad Sázavou
8. 5. – 26. 10. 2008
KNIHOVNA NÁRODNÍHO MUZEA
Letos si připomínáme 190 let od doby, kdy se začala psát historie nejen celého Národního muzea, ale i jeho významné části – Knihovny Národního muzea. s níž jsou spjata taková jména jako Kašpar hrabě Šternberk, Václav Hanka, Josef Dobrovský, František Palacký a další. V Praze Knihovna NM trvalou expozici nemá, proto jsme vděčni dr. Radslavu Kinskému za poskytnutí prostor pro vytvoření Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou, které bylo založeno r. 1957 a svým rozsahem dnes náleží k největším na světě.
Výstava ve Žďáru Stránky plné motýlů je pořádána již tradičně v honosném výstavním sále bývalého letního refektáře cisterciáckého kláštera. Vznikla nejen ze sbírek Knihovny NM, ale na výstavě se podílí i entomologického oddělení Přírodovědného muzea.
STRÁNKY PLNÉ MOTÝLŮ
Výstava představuje bohatství knižních fondů Knihovny Národního muzea, speciálně v oboru lepidopterologie. Bohatě ilustrované a hojně kolorované knihy budí po staletí zájem odborné ale i laické veřejnosti. Výstava je doplněna autentickými preparáty tohoto atraktivního hmyzu v komparaci s jejich vyobrazení v knihách. Návštěvník tak získá možnost posoudit věrnost vyobrazení v odborné historické literatuře s originálem stvořeným samotnou přírodou.
MOTÝLI
Zájem člověka o přírodu je prastarý. Hmyz v ní tvoří nejbohatší třídu celé živočišné říše, přičemž počet dosud popsaných druhů se odhaduje skoro na milion. Základ slova hmyz vychází z latinského insector = stíhat, útočit, napadat, což poukazuje na jeho nejvíce patrný projev škůdce. Na druhé straně byl však od pradávna zobrazován především z uměleckých pohnutek. Motýli jsou mezi ostatním hmyzem opravdovými klenoty. Dokonce i při pohledu na ty nejdrobnější druhy můžeme zjistit, že se jedná o opravdové umělecké dílo přírody, o vyváženou hru barev, vzorů a kreseb.
MOTÝLI V KNIHÁCH
Entomologie (věda o hmyzu) se jako součást zoologie zrodila ve starém Řecku. Její název (entomon = hmyz) pochází od Aristotela, který sám popsal šedesát druhů hmyzu. Nazýval jím vše, co „má na svém těle zářezy na břišní straně nebo na břišní i na hřbetní straně“. Za hmyz považoval i pavouky, stonožky a mnohonožky. Ještě i Plinius starší ve své knize Historia Naturalis zastává podobné názory o líhnutí hmyzu jako Aristoteles (semena, z nichž se rodí červi = housenky, vznikají z rosy, která spadla na listy zelí a ztuhla účinkem slunce). Z dob starověku se pak přenese do období středověku k nauce Bible a křesťanskému světonázoru, promítajícího se do přírodovědných pozorování. Zjistíme, že hmyz byl v této době vnímán symbolicko-moralisticky a byly mu přisuzovány lidské vlastnosti. Zástupci vrcholného středověku se v této části výstavy stávají biskupové Albertus Magnus, který motýly popsal jako létající červy a Isidor Hispanicus, který v 7. století za motýly považoval i drobné ptáčky.
Renesanční naturalismus pak reprodukuje to, co se dá spatřit obyčejným lidským zrakem. Napodobování skutečnosti slouží vědeckým účelům. První kroky ke skutečně vědecké kresbě hmyzu učinil Albrecht Dürer. Výstava dále připomíná dvorního malíře Rudolfa II - miniaturistu Jorise Hoefnagela a konečně českého rytce Václava Hollara, jenž měl velikou zálibu právě v kreslení motýlů a hmyzu vůbec. Do 17. stol. patří počátky vědeckého poznání anatomie hmyzu. Vynález mikroskopu, o jehož zdokonalení se zasloužil Holanďan Antony van Leeuwenhoek, umožnil průnik do nitra malých živočichů a hmyz tak zas o něco více přitáhl pozornost přírodovědců.
Počátky české lepidopterologie („motýlářství“) připomíná výstava do časů národního obrození. V rámci národního programu rozvíjení vědy v českém jazyce se naši vlastenci pokoušeli prokázat oprávněnost a vyjadřovací schopnost češtiny. Tak vznikala nová česká terminologie, která však nebyla dlouho ustálená. Některé nové tvary, jako např.: bahnolibka, baňatořitka, bezvlasec, nadutotvářka, šikmoočka, šedohlavule, tančilka, zvrhlokvětilka či zlokomár, se však neujaly. V oboru biologie měl hlavní slovo v těchto snahách profesor pražské University Karlovy Jan Svatopluk Presl, který na základě místních a lidových jmen sestavil české názvosloví pro motýly, brouky a další druhy hmyzu.
Na počátku 20. stol. došlo k erupci nových přírodovědných titulů s nákladnější barevnou přílohou, tištěnou nyní ofsetem. Jen mezi lety 1932–1938 vyšlo ve světě cca 24 000 vědeckých prací o hmyzu.
Výstava je ve svých ukázkách lepidopterologické literatury dovedena až dnešních dnů.
Autor scénáře: Petr Kalač – Knihovna Národního muzea (tel.: 233 323 289, e-mail: kalacak@centrum.cz), výtvarné řešení: Irena Cudlínová.
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Zámek dr. Radslava Kinského, čp.13;
Žďár nad Sázavou 2, PSČ 591 02, 566 625 370 (zároveň fax);
e–mail: muzeumknihyzdar@seznam.cz
◗ Barokní zámek, původně cisterciácký klášter přestavěný architektem Santinim
◗ Expozice Dějiny knihtisku – od počátku do současnosti
◗ Centrum muzea – bývalý refektář s původní nástropní malbou od K. F. Töpfera z r. 1734
◗ Rekonstrukce středověkého skriptoria a tiskařské dílny
◗ Rarita – knihy připevněné na řetězech – „libri catenati“
◗ Možnost vytištění emblému muzea na historickém ručním tiskařském stroji
Otevřeno: IV. a X.: So a Ne 8.00–12.00 12.30–16.00 hod.
V., VI. a IX.: Út–Ne 8.00–12.00 12.30–16.00 hod.
VII. a VIII.: Út–Ne 9.00–12.00 12.30–17.00 hod.
Zavřeno: Pondělí, XI.–III.
Vstupné: základní 50 Kč
snížené 25 Kč
rodinné 90 Kč
školní skupiny à 20 Kč
Cena za výklad: v ceně vstupenky
Spojení: vlak – Praha–Brno (přes Havlíčkův Brod), zastávka Žďár nad Sázavou.
V dubnu a říjnu v pracovní dny pouze objednané návštěvy.
Poplatek za filmování nebo fotografování je 20 Kč.
V Ne 18. 5. 2008 vstup ZDARMA – Mezinárodní den muzeí. Návštěvníci si mohou vytisknout na ručním lisu emblém Muzea knihy.
