影中戏
Stíny na jevišti – vybraná díla stínového divadla ze sbírek Národní galerie Číny
开放的视域
Otevřená vize – výstava současného čínského umění
9. říjen 2009 – 10. leden 2010
Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác
Malá dvorana, mezanin a východní křídlo 1. patra
Festival čínské kultury organizuje
Ministerstvo kultury České republiky
Ministerstvo kultury Čínské lidové republiky
Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice.
Výstavy připravila Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národní galerií Číny.
Od 9. 10. 2009 do 10. 1. 2010 bude pro veřejnost otevřena nová výstava konaná při příležitosti oslav 60. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou.
V rámci Festivalu čínské kultury konaného pod hlavičkou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva kultury ČLR a Velvyslanectví ČLR v ČR budou v Národní galerii v Praze představeny dvě výstavy s názvem Stíny na jevišti – vybraná díla stínového divadla ze sbírek Národní galerie Číny a Otevřená vize. Tato výstava představí současnou čínskou malbu.
Národní galerie Číny
Hlavní kurátor: Fan Di’an
Ředitel výstavy: Ma Shulin
Členové výkonného výboru: Fan Di’an, Qian Linxiang, Yin Fu, Ma Shulin, Liang Jiang, Yi E, Han Shuying, Wang Lan, Pei Jianguo, Liu Mi
Výkonný ředitel: Deng Feng
Koordinátoři: Han Shuying, Guo Yurong, Li Yunhui
Koordinátoři výstavy: Pei Jianguo, Wang Xiaomei
Doprava: Liu Mi
Grafický návrh: Liao Xinwei, Wei Feng
Národní galerie v Praze
Generální ředitel: Milan Knížák
Ředitel Sbírky moderního a současného umění: Tomáš Vlček
Manažerka a koordinátorka projektu: Světlana Michajlová
Produkční projektu: Pavel Antoš
Produkční výstavy: Dagmar Němečková
www.ngprague.cz
Stíny na jevišti
Císař Wu Dimu, který vládl mezi léty 157–187 před naším letopočtem za dynastie Han, byl velmi zarmoucen smrtí své oblíbené konkubíny paní Li. Aby mu jeho rádcové pomohli zapomenout na smutek, požádali šamana, aby vytvořil figurku, která vypadala jako paní Li. Stín této figurky se promítal na závěs tak, aby císař měl pocit, že duch jeho oblíbené milenky je stále s ním.
Tato příhoda bývá považována za vznik stínového divadla. Je lhostejné, zda je tato historka pravdivá či ne, je hlavně krásná a postihuje to nejdůležitější z čínského stínového divadla – jeho jemnost a mystičnost. Dává najevo, že stín je něco skutečného a zároveň fiktivního. Stín je pomíjivým otiskem skutečnosti. Má její veritu, ale odfiltrovává vulgarity a svou pomíjivostí se dostává do prostoru, ve kterém se pohybují sny, představy a touhy.
Čínské loutkové divadlo je velmi staré jako ostatně většina čínských kulturních fenoménů.
Za každou z postav či předmětů (stínové divadlo stírá rozdíl mezi loutkou a dekorací) lze cítit dlouhou historii. Stín jako symbol života provází lidstvo asi ve všech kulturách.
U štědrovečerního stolu, kdy se v naší zemi jednou za rok scházejí rodiny, aby spolu zasedli ke slavnostní večeři, musí mít každý, kdo sedí u stolu svůj stín, který přes svoji nehmotnost a pomíjivost zaručuje podle starých pověr účastníkům přežití pro další rok.
Není něco z toho i v poselství čínských stínových loutek?
Milan Knížák
Praha, srpen 2009
Otevřená vize
Současná čínská malba se v posledních desetiletích vyrovnává s vlivy tzv. západní kultury (to znamená evropské, poněvadž tam je její základ, až mnohem později derivovaný v severní Americe). Náhlé přijetí odlišných principů, a to nejen formálních – jde v podstatě o změnu vnímání životních hodnot, způsobilo v čínském umění bouři, která ještě neskončila.
Během velmi krátké doby (cca od poloviny 80. let 20. století) se v čínském umění projevily vlivy všech proudů euroamerického umění od impresionismu až po současnost. Generace čínského „uměleckého obrození“ se naráz zmocnila exprese, popartu, akčního umění a objevila přitažlivost otevřené politické i sexuální konfese. Tímto velkým chvatem a propojením až zmatením nejrůznějších technik, materiálů a především způsobů uvažování, vznikaly osobité čínské postoje zbavující se tradice a reagující na současný svět, jehož měnící se podobu čínská společnost spoluvytváří.
Současná čínská umělecká tvorba se tak stala zajímavým hráčem ve světovém umění. Současně s rapidně rostoucí ekonomikou se z umění stává „bubble economy“, jejíž osud je pro budoucnost nejistý, ale v současnosti významný.
Odklon od tradice ještě nekončí, určitě bude pokračovat dál, ale věřím, že se čínští umělci skrze nabytou svobodu budou vracet (svobodně, dobrovolně a možná nevědomky) k principům, které po tisíciletí udržovaly v Číně společenskou mravnost, jež je nám možná cizí, ale která musela být velmi silná, když vydržela tak dlouho.
Milan Knížák
Praha, srpen 2009
Čína a Česká republika jsou země s dlouhou tradicí a bohatým dědictvím. Česká umělecká díla minulosti i současnosti nepřestávají oslovovat a obohacovat duchovní svět Číňanů – jejich srdcím je blízká nádherná hudba Smetany a Dvořáka, v níž slyšíme plynout kouzelnou řeku Vltavu, geniální fantaskní svět Kafkových románů evokující pocit lidské odcizenosti v moderní době i Kupkovy abstraktní malby, které nám otevírají prostor nekonečných, imaginárních světů.
Umění vždy hrálo důležitou roli při sbližování národů. Bylo to zejména v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy spolu umělci Číny a České republiky intenzivně komunikovali, oceňovali se navzájem, rozvíjeli výměnu v akademické oblasti a navazovali pevná přátelství. Dnes mají ještě více příležitostí k návštěvám, a tak i možnost společně psát další kapitoly vzájemných blízkých vztahů.
Národní galerie v Číně je jedinou národní galerií v Číně chovající téměř 60 000 exponátů čínského lidového umění a zároveň desítky tisíc jedinečných děl čínského umění 20. století, která společně odrážejí bohatou historii naší země. Na poli zahraničních výměn byla díla lidového umění vždy, bez ohledu na historické období, důležitým vyslancem. Dovolte mi proto vyjádřit upřímné díky a uznání Ministerstvu kultury Čínské lidové republiky, Čínskému velvyslanectví v České republice, Ministerstvu kultury České republiky a Národní galerii v Praze za mimořádnou podporu, díky níž se nám v Praze, jednom z hlavních měst umění, podařilo uspořádat tuto jedinečnou výstavu zaměřenou na čínské stínové divadlo. Jsem přesvědčen, že okouzlující divadelní forma přinese českým divákům výjimečný estetický zážitek a jako nový plod vzájemné kulturní výměny a uměleckého dialogu mezi Čínou a Českou republikou oba národy ještě více sblíží a přispěje k naší jasnější budoucnosti.
Fan Di’an, ředitel Národní galerie Číny
září 2009
Součástí výstavního projektu budou doprovodné programy, které připravuje Lektorské oddělení NG – Sbírky moderního a současného umění.
Národní galerie Číny připravuje katalog, který bude vydán při příležitosti konání výstavy
Otevřená vize – výstava současného čínského umění
Šéfredaktor: Fan Di’an
Hlavní výkonný redaktor: Ma Shulin
Redaktoři: Qian Linxiang, Yin Fu, Liang Jiang
Výkonný redaktor: Deng Feng
Grafický návrh: Zhou Shu
Fotografie: Wang Shuling
Národní galerie v Praze
Editoři: Ivan Hartmann, Světlana Michajlová
Překlad z angličtiny do češtiny: Lucie Vidmar
Redakce českých textů: Lenka Zapletalová
