|
|
Cesta života. Rabi Löw (kol. 1525–1609)
historie
Akce: 05.08.2009 - 08.11.2009 Mýtus a skutečnost Letos uplyne 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Leva (Löwa) ben Becalela, známého v židovském světě pod hebrejským akronymem Maharal. Náboženský, pedagogický a filosofický odkaz tohoto učence zůstává dodnes živý a inspirující. Výročí, které připadne na 7. září 2009, je proto vzpomínáno na celém světě. Ústředním místem těchto oslav je však Praha, kde rabi Löw působil a kde je pohřben. Výstava zachycuje jak Maharalův život a dílo, tak obraz, jaký si o tomto učenci utvořili jeho současníci a následující generace. Jen stěží lze najít jinou osobnost, ke které by se hlásilo tak pestré společenství ctitelů, lidí s výrazně odlišnou náboženskou, filosofickou a kulturní orientací. Rozpor mezi historickým Maharalem a jeho převažujícím současným obrazem je natolik výrazný, že posloužil jako základ koncepce výstavy. Pojetí Maharala jako zosobnění tajemného ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti není sice historicky oprávněné, poskytlo však bohatou inspiraci nejen literatuře, ale i dramatickému a výtvarnému umění. Své právo na existenci má historický i vysněný Maharal. Život a dílo Rabi Löwa Rabi Jehuda Leva ben Becalel se narodil kolem roku 1525 v polské Poznani v rodině pocházející z Prahy. Jehudův otec Becalel sám rabínem nebyl, svým čtyřem synům však zajistil vzdělání, které jim umožnilo zařadit se mezi nejvýznamnější rabínské autority své doby. V letech 1553–1573 Jehuda působil jako moravský zemský rabín. Svého postavení se však vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu – soukromé rabínské akademie. V této instituci byl činný v letech 1573–1584 a 1588–1592. V letech 1584–1588 a znovu 1592–1595 zastával funkci vrchního rabína v rodné Poznani. Roku 1596 byl Maharal přijat za vrchního rabína v Praze, kde roku 1609 zemřel. Maharalovo dílo vyniká svou komplexností a hloubkou – autor se zabýval nejen výkladem Tóry a Talmudu a náboženským právem, ale také mystickou teologií. Jehuda byl konzervativním zastáncem náboženských tradic, které chránil proti racionalistickým desinterpretacím, současně však byl obeznámen s vývojem soudobé renesanční vědy, především astronomie. Maharal také kritizoval formalistický způsob výuky a zasazoval se o její reformu. Vystupoval rovněž proti oligarchickému laickému vedení židovských obcí a podporoval myšlenku sociální spravedlnosti. Maharal významně ovlivnil chasidismus, který přijal jeho pojetí rabína jako charismatického vůdce náboženského společenství. Moderní náboženský sionismus naopak nalezl inspiraci v jeho úvahách o historickém poslání a vykoupení Izraele. Pověsti a legendy Ironií je, že širší veřejnost dnes Jehudu ben Becalela zná především díky golemovské legendě, s níž byl spojen až v 19. století. V návaznosti na texty německých romantiků vyšly v Praze v roce 1847 Sippurim (hebrejsky Příběhy), které uvedly soubor pověstí o rabi Löwovi a jeho golemovi do širokého povědomí. Začlenění maharalovských legend do Starých pověstí českých Aloise Jiráska a Pražských pověstí Josefa Svátka či Adolfa Weniga přispělo k jejich popularitě pro další generace. Svého největšího rozšíření dosáhly však legendy o Rabi Löwovi a jeho golemovi na počátku 20. století. Tehdy vznikla na toto téma řada literárních děl od autorů jako Judl Rosenberg, Gustav Meyrink nebo Chajim Bloch. Jako první zachytil výtvarnou podobu rabi Löwa a golema ve svých kresbách Mikoláš Aleš, později Hugo Steiner-Prag a další umělci. Monumentální pomník Maharala vytvořil pro průčelí pražské Nové radnice v letech 1910–14 sochař Ladislav Šaloun. Hra o rabi Löwovi a jeho golemovi se hrála také v Osvobozeném divadle (1930). Největší ohlas však mělo filmové zpracování těchto pověstí ve snímcích Paula Wegenera (1914, 1917, 1920), Juliana Duviviéra (1936) nebo Martina Friče ve filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951). Dnes je příběh rabiho Löwa rozšířen mezi mládeží díky televiznímu seriálu Maharal. Výstava se koná pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause, primátora hl. města Prahy Pavla Béma a Ministerstva kultury ČR. Pořadatel: Správa Pražského hradu a Židovské muzeum v Praze Komisařka výstavy: Eva Kosáková Návštěvnické informace: Vstupné na výstavu:
|
|
|||||||||
