Langweilův model Prahy jako prostorové zobrazení města je ojedinělým uměleckým dílem a světovým unikátem svého druhu.

Model z papírové lepenky na dřevěné konstrukci vytvořil v letech 1826-1837 sluha Univerzitní knihovny v Klementinu Antonín Langweil.

Model obsahuje přes dva tisíce budov historického jádra Prahy v dokonalém realistickém provedení se všemi stavebními a zdobnými detaily fasád.

Přibližně polovina zobrazených budov byla později v reálné Praze zbořena či radikálně přestavěna. 
 

Digitalizace Langweilova modelu byl mimořádně technologicky náročný projekt. Cílem projektu bylo vytvořit digitální reprezentaci papírového Langweilova modelu Prahy tak, aby bylo možné model prohlížet, zkoumat a popisovat v počítači.
Přesnost zachycení detailů byla stanovena na 1 mm v oblasti geometrické (vrcholy, hrany, obrysy) a přesnost snímání textur modelu aby odpovídala .DPI v kolmém 0,1 mm v kolmém směru. Při digitalizaci se brala v úvahu skutečnost, že digitální verze modelu by měla sloužit jako podklad pro rekonstrukci v případě, že by došlo k poškození nějaké z částí modelu.
Základní omezení pro digitalizaci modelu byla následující:
* Model se standardně nachází v uzavřené prachotěsné vitríně. Tuto vitrínu model mohl opustit pouze v zimních měsících, a to jen na co nejkratší dobu maximálně třech měsíců.
* Model je z papíru, tudíž velmi křehký, není tedy možné aplikovat žádnou taktilní metodu měření, je třeba použít čistě optické metody.
* Papírový model a jeho barvy jsou citlivé na infračervené a ultrafialové světlo, proto měření tyto složky nesmělo obsahovat. Světelné zatížení po dobu měření bylo omezené.
* Model lze rozdělit na 52 samostatných dílů různé velikosti. Největší z dílů lze umístit na plochu 1600 x 1000 mm.
* Modely budov jsou po částech plošné a obsahují mimořádně detailní texturu.

Další informace naleznete na http://www.langweil.cz