srandičky a písničky

HISTORIE KRYCHLE: zmatená neúplná přikrášlená

Všechno to začalo na pohodovém (až do doby estébáckého zákazu) festivalu v Jistebnici u Tábora. Právě tam se v létě 1987 zrodila myšlenka založení písničkářského sdružení Krychle. Přesněji řečeno, vylíhla se v nevelké, ale bystré hlavičce moderátora festivalu, příležitostného folkového kutila, samozvaného herce a baviče (později i dnes kulisáka mnoha pražských divadel), Jirky "Čáry" Hantla. Krychle se totiž dala dohromady právě z několika pražských písničkářů, kteří do Jistebnice přijeli soutěžit. Poslední hřebík do otevřené rakve vznikající Krychle zarazil Milan Jablonský tím, že pro Jistebnici připravil neuvěřitelný "divadelní" projekt. Se scénářem divadelního skeče o bezrukém soustružníkovi Pepovi Dráteníkovi obcházel přišedší písničkáře ze všech koutů vlasti a nabízel jim role. V přestávkách mezi soutěžními vystoupeními se pak odehrálo originální divadelní představení, v němž se na jevišti potkávali "herci", kteří se v životě neviděli a četli přímo ze scénářů svoje repliky (někteří kupodivu zvládli se během hodinky své texty naučit zpaměti).

Po skončení festivalu v přilehlé hospůdce slovo dalo slovo a vytříbila se zakládající sestava "hnutí" Krychle: Jiří Čára Hantl, Honza Houška, Vláďa Dobeš, Jirka Suchý, Franta Vlček, Pepa Kvasil a Milan Jablonský. První koncert nového písničkářského sdružení se odehrál v lednu roku 1988 v pražském klubu Amfora na Praze 4. Na témž místě vystupovalo další dva roky a přerušilo činnost v listopadu 1989. Původní plán, aby se Krychle rozjela v klubu v Polské, ztroskotal na jeho "čerstvém" zákazu činnosti, o něž se přičinili naši estébáčtí přátelé.

Od počátku měly programy Krychle jasnou strukturu. Písničkáři do ní přinášeli své vlastní písničky a hudební projekty, mluvené slovo obstarávali Milan Jablonský s Čárou a Milan navíc připravoval pro každý pořad nový a ojedinělý scénář. Každé představení bylo vždy premiérou i derniérou zároveň, a tak tomu v Krychli je až dodnes. Většina pořadů měla svá speciální témata, namátkou jmenujme "armádní Krychli", "tělovýchovnou Krychli", "lékařskou Krychli" nebo "Mladý svět roku 2000", ve kterém jsme se pokusili o ztvárnění jakési ponuré vize naší společnosti na přelomu století. Jirka Hantl pozval na tento pořad prakticky celou tehdejší redakci Mladého světa na čele s kovanou soudružkou šéfredaktorkou: dodnes nezapomeneme na její šedivo-modrý zděšený výraz a na rozzářené úsměvy pánů Křesťana, Velka či Vondráčka...