Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého –

poselství slova vtělené do obrazu

Muzeum knihy.

(Zámek dr. Radslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou)

3. 5. – 28. 10. 2007

Skutečnost, že výstava Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého, která byla připravena ve spolupráci se Společností Jana Zrzavého Krucemburk, je instalována právě v Muzeu knihy ve Žďáru nad Sázavou, není náhodná. Toto muzeum, které je stálou expozicí Národního muzea, vyvíjí už 50 let svou osvětovou, vzdělávací a obecně kulturní činnost. Významné jubileum Muzea knihy společně s připomínkou 30. výročí úmrtí Jana Zrzavého je dostatečným důvodem k malému pozastavení nad knihou jako takovou, nad knihou, která, byť by se zdálo, že je zastíněna modernějšími a technicky dokonalejšími médii, zůstává i nadále velkou stálicí na našem kulturním nebi.

Malířův rod z otcovy strany Zrzavých pocházel z Krucemburku nedaleko Žďáru nad Sázavou, z místa, které si Jan Zrzavý velmi oblíbil a kde je také dle svého přání pochován. V Krucemburku je také Pamětní síň Jana Zrzavého, kde je možno seznámit se s dalšími zajímavostmi o životě a tvorbě tohoto umělce, jehož dílo je pro český národ nezaměnitelnou, trvalou hodnotou.

Výstava v letní refektáři Muzea knihy je zaměřena na pohled do knižní ilustrační tvorby Jana Zrzavého.

Jan Zrzavý (1890–1977) měl ke knize už od útlého dětství velmi blízký, přemýšlivý a citově bohatý vztah. O vytříbeném jazykovém cítění Jana Zrzavého svědčí nejen jeho vlastní literární práce a jeho korespondence, ale především jeho tvorba ilustrační, jíž dokázal umocnit účinek uměleckého literárního textu, akcentovat myšlenkové poslání knihy a neopakovatelně vystihnout specifickou atmosféru a styl slovesného díla.

Jan Zrzavý byl vždy „svůj“ – i ve své ilustrační tvorbě. Nechtěl se podřizovat ničemu, ani prostému obsahu literárního textu ne. On musel být textem okouzlen, musel si hluboce prožít a procítit jeho smysl, aby postihl jeho podstatu, jeho „duši“ – a poté ji vtělil do obrazu. Dokázal literární text „dešifrovat“ na jeho čisté umělecké jádro, kde se v jemném vnitřním pletivu rýsují styčné body uměleckého výraziva, majícího stejnou závažnost – ať už se jedná o slovo nebo o obraz.

Malíř dokázal své smyslové vnímání, zanechat v pomyslné úrovni vnějšího světa a sám se svou duší, která má zcela jiné nástroje k „vidění“ a „slyšení“ než např. zrak nebo sluch, se vydává na dobrodružnou cestu do lidského nitra, poznává duch krajiny a nechává se unášet duchovním poselstvím příběhů, dějů, pocitů a myšlenek. Jan Zrzavý nikdy neulpívá na pouhém povrchu věcí a dějů, nýbrž vždy podstupuje nesnadnou, ale povznášející pouť za tajemstvím ducha. „Kouzelník, který uměl namalovat duši“ – to je nanejvýš výstižná charakteristika umělecké tvorby Jana Zrzavého, vyslovená Otakarem Štorchem-Marienem, který stál v čele nakladatelství „Aventinum“, jež mělo pro ilustrační tvorbu Jana Zrzavého význam stěžejní.

Výstava je tematicky strukturována do devíti částí:

• „Kouzlo dětství“ – dětské ilustrace Jana Zrzavého osvětlují zdroje, z nichž byla utvářena umělcova duše, plná básnivého pohledu na svět.

• „Aventinum“ – nakladatelství, jež cíleně uvádělo v život vznešený pojem „krásná kniha“, sehrálo v ilustrační činnosti Jana Zrzavého stěžejní roli.

• „Lyrika, melancholie, meditace“ – oblast, pro niž byl Jan Zrzavý duchovním rozměrem své umělecké tvorby přímo povolán.

• „Milovaný Zeyer“ – to je výraz neodolatelné přitažlivosti a inspirativnosti, jíž rezonovalo Zeyerovo literární dílo v umělecké tvorbě Jana Zrzavého.

• „Fenomén moře“ – téma zahrnuje výtvarnou výpověď malíře o tomto mocném živlu, jehož odvěké, často osudové zásahy do života lidí poznával malíř zejména při svých pobytech ve Francii.

• „Naléhavost krásy a ducha“ – toto téma vypovídá o oblasti umělcovy ilustrační tvorby, jíž vzdal hold oduševnělé kráse, o níž se sám vyjádřil, že je „Královstvím božím, které je v nás, které máme hledati“.

• „Lidový kolorit“ – téma, odkrývající méně známou podobu ilustrační tvorby Jana Zrzavého, jíž umělec barvitě vystihuje situační komiku, lidový humor, prostou rozvernost, ale i svíravé pocity ze všeobecně vžité pověrčivosti.

• „Duch krajiny a dramata lidských osudů“ – téma vyjadřuje vnitřní souznění Jana Zrzavého s těmi literáty, kteří dokázali vnímat odvěké zákonitosti, prolínající přírodou i lidskými osudy.

• „Drobné ilustrační počiny“ – téma, doplňující mozaiku ilustrační tvorby Jana Zrzavého o některé drobnosti, které však mohou být drobnostmi jen zdánlivými, protože vše velké je tvořeno drobnostmi.

PaedDr. Jitka Meřinská, autor výstavy

"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""

Muzeum knihy - stálá expozice Národního muzea Praha - Otevírací doba

Listopad - březen: ZAVŘENO

Duben a říjen:

Soboty, neděle, svátky 8:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00

Úterý - pátek - jen pro předem objednané výpravy

Květen, červen, září:

Úterý - neděle 8:00 - 12:00 12.30 - 16:00

Červenec, srpen:

Úterý - neděle 9:00 - 12:00 12.30 - 17:00

Vstupné

dospělí 30,- Kč

děti, studenti, důchodci, vojsko 15,- Kč

Poslední výprava se bere vždy hodinu před polední pauzou a před zavírací dobou.

Kontakt

tel./fax +420 566 625 370

e-mail: alenajakubcova@seznam.cz

Národní muzeum		20 října 2007, sobota 08:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00
		21 října 2007, neděle 08:00 - 12:00 a 12:30 - 16:00