Podoby krajiny v malířské dílně Jana Jakuba Hartmanna (1658 – 1736)
výtvarné umění
Akce: 06.04.2009 - 01.02.2010 Kabinetní obraz s námětem krajiny si získal v Čechách zvláštní oblibu po roce 1700 v souvislosti se zakládáním aristokratických obrazáren. Jan Jakub Hartmann (1658 – 1736) se jako jediný v tomto oboru specializoval. Spolu se svými syny, Františkem Antonínem a Janem Václavem, se osvědčil jako žádaný umělec, který dokázal vyjít vstříc požadavkům náročných domácích sběratelů. Podle jejich přání maloval krajinomalby ve „starém slohu“, navazující na obrazy o sto let starších umělců Jana I. a Jana II. Brueghelů a jejich flámských současníků. Vzhledem k tomu, že obrazy nesignoval ani nedatoval, lze jen obtížně rozlišit podíl otce a synů. Jejich umělecky velmi kvalitní tvorbu můžeme chápat jako dobře prosperující dílnu.
Prezentace tří Hartmannových obrazů ze soukromého majetku v Obrazárně Pražského hradu nabízí jedinečnou možnost seznámit se s různými tématy jejich krajinomaleb. Pohled do hustého lesa dokázal autor přirozeně spojit s obrácením sv. Pavla. V katastrofě požáru současně připomněl jeden ze čtyř základních živlů - Oheň. V rozměrnější Pobřežní krajině navázal na již dříve oblíbený typ krajiny-svět (něm. Weltlandschaft). Pozorný návštěvník v ní může shledat to, co podle tehdejších představ evokovalo rozmanitost stvořeného světa – hory a daleká údolí, města a hrady, pobřeží s činností lidí. Prohlídkou tří obrazů si také může povšimnout technické zdatnosti autora, zvládajícího jak malbu na dřevě a měděné desce, tedy na podložkách zvláště vhodných pro drobnomalbu, tak i malbu na plátně, které muselo být pro jemně provedený kabinetní obraz důkladně připraveno.
|
|||||||||||||||||||||||||










